Český koridor

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Spekulativní neozdroj. tvrzení „je s podivem“, „mnozí spekulovali“ apod.

Český koridor^[zdroj⁠?] (též Československý koridor^[1] či srbsko-český koridor^[2]) byl nepřijatý návrh předložený na Pařížské mírové konferenci v roce 1919. Návrh by vedl k propojení území Československa a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zhruba od Bratislavy po Záhřeb. Návrh byl na konferenci zamítnut.

V období První republiky

Podle návrhu měl být vyčleněn pruh území, který by propojil Jugoslávské království a Československo. Někdy bývá též nazýván česko-jugoslávský územní koridor. "Český" byl nazýván proto, že zástupci Jugoslávie na konferenci prohlásili, že by dávali přednost tomu, aby patřil Čechům.

Koridor by se skládal z nynější spolkové země Burgenland a dalších území nacházejících se podél nynější rakousko-maďarské hranice. Oblast je také někdy nazývaná Západní Zadunajsko. Již v květnu 1915 předložil Tomáš Garrigue Masaryk britskému ministru zahraničí E. Greyovi memorandum Independent Bohemia (Samostatné Čechy), ve kterém prohlásil, že "...zásadou českých a srbochorvatských tužeb by bylo spojení Čech a Srbochorvatska..." a tento koridor navrhl spolu s případnou personální unií mezi Srbskem a Čechami.^[2]

Koridor by byl 200 km dlouhý a 80 km široký. Odřízl by části čtyř maďarských okresů (Mošoň, Šoproň, Vas a Zala). Nicméně existovala i varianta, podle které by byl podstatně větší.

Je s podivem, že slovanské státy, které vznikly na principu sebeurčení národů, by ho chtěly aplikovat na území, kde z 1 171 000 obyvatel bylo 662 000 Maďarů, 220 000 Slovanů a 289 000 osob jiných národností (hlavně Němců). Podle Čechů bylo jeho účelem oddělit Němce od východní a střední Evropy. Také se domnívali, že by to mohlo přinést i výhody pro Francouze. Mnozí také spekulovali, že jeho úmyslem také bylo přidělit Československu větší podíl dunajského břehu, což by z Bratislavy udělalo velký dunajský přístav. Ovšem vedlo by to k ještě větší izolaci Maďarska. Českoslovenští delegáti argumentovali tím, že Bratislava bylo dávné hlavní město Slovenska a opomíjeli přitom fakt, že byla v letech 1526 – 1784 hlavním městem Uherska a drtivou většinu jejích obyvatel tvořili ještě za První republiky Němci a Maďaři.

Návrh podporovali příznivci panslavismu s tím, že by představoval spojovací můstek mezi dvěma státy představujícími slovanské spojenectví (Československo a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců). Další panslavisté prohlašovali, že tak dojde ke spojení severních a jižních Slovanů. Myšlenku také podporovali chorvatští nacionalisté, kteří chtěli, aby se Chorvati žijící v Burgenlandu, Východním Štýrsku a několika vesnicích na Slovensku a na Jižní Moravě stali občany Jugoslávie. Existenci koridoru také podporovali ti, kteří tvrdili, že když už Rakousko-Uhersko neexistuje, není žádný důvod, aby Rakousko a Maďarsko měly společné hranice.

Spekulace o přípravě vojenského zásahu

Na počátku roku 1920 informoval tisk o soustřeďování československého vojska v okolí Bratislavy. Spekulovalo se o tom, že toto vojsko má zajistit český koridor vojensky.^[3]

V období Československé socialistické republiky

Roku 1967 byla zveřejněna idea a roku 1975 podán zlepšovací návrh tunelové železniční tratě na Jadran, mezi Českými Budějovicemi a přístavem Koper. Spojení o vzdálenosti 410 kilometrů mělo vést tunely v celkové délce 345 kilometrů.^[4]

Podobně překonává Alpy Lötschberský úpatní tunel (2007), navazující na starší Simplonský tunel mezi Švýcarskem a Itálií.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Corridor na anglické Wikipedii.

Literatura

• Margaret MacMillan, Richard Holbrooke: Paris 1919: Six Months that Changed the World, Random House, 2002. ISBN 0-375-76052-0 [1]
• Oskar Krejčí, Martin C. Styan: Geopolitics of the Central European Region, 2005, ISBN 80-224-0852-2, ISBN 9788022408523 [2]

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Český koridor na Wikimedia Commons
• Koridor měl před 100 lety spojit Československo s Jaderským mořem
• Neuskutečněné projekty: Český sen o Jaderském moři smetou komunisté ze stolu!