Š

Písmeno Š (S s háčkem) se používá především ve slovanských a baltských jazycích. Jde o 23. písmeno české abecedy, označující neznělou postalveolární frikativu [ʃ].

Toto písmeno zavedl do češtiny při reformě gramatiky Jan Hus. V roce 1830 jej přejal Ljudevit Gaj do chorvatštiny, později přešlo do bosenštiny a slovinštiny a dalších jazyků. Naproti tomu polština používá nadále spřežku sz.

Vyskytuje se také v abecedách litevštiny, lotyštiny, sámštiny, slovenštiny, chorvatštiny, slovinštiny, srbštiny, makedonštiny, bosenštiny, šajenštiny, sújských dialektů a latinské abecedy běloruštiny.

V polštině, kde se používá spřežkový systém, je jeho obdobou grafém sz. V cyrilici je jeho obdobou písmeno Ш (viz normu ISO-9).

Zápis v počítači

Velké Š

formát/znaková sada	zápis	kód (kódový bod)
Unicode	U+0160 nebo U+0043 + U+030C	`352` resp. `160₁₆`
Html	&Scaron;	`Š` resp. `Š`
Windows-1250	–	`138` resp. `8A₁₆`
ISO 8859-2	–	`169` resp. `A9₁₆`
CP852	–	`230` resp. `E6₁₆`
TeX	`/v S`	-

Malé Š

formát/znaková sada	zápis	kód (kódový bod)
Unicode	U+0161 nebo U+0063 + U+030C	`353` resp. `161₁₆`
Html	&scaron;	`š` resp. `š`
Windows-1250	–	`154` resp. `9A₁₆`
ISO 8859-2	–	`185` resp. `B9₁₆`
CP852	–	`231` resp. `E7₁₆`
TeX	`/v s`	-

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Š na Wikimedia Commons

Latinka

Základní písmena dle ISO*	Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh Ii Jj Kk Ll Mm Nn Oo Pp Qq Rr Ss Tt Uu Vv Ww Xx Yy Zz

Další písmena	Əə Ǝǝ Ɛɛ Ɣɣ Ɩɩ Ɐɐ Ꝺꝺ Þþ Ꞇꞇ Ʇʇ Ŋŋ Ɔɔ ſ Ꞵꞵ Ƨƨ Ʋʋ Ʊʊ Ꝩꝩ Ꝡꝡ ẜẝ Ꞅꞅ Ꝭꝭ Ʒʒ Ƹƹ Ȣȣ Ʌʌ Ꞁꞁ Ỽỽ ʚꞝ Ƣƣ Kʼĸ Ƿƿ Ⅎⅎ Ꝼꝼ Ꝛꝛ Ʀʀ Ᵹᵹ Ꝿꝿ Ьь Ʞʞ Ȝȝ Ꝫꝫ Ꜭꜭ Ɥɥ Ꝝꝝ Ƽƽ Ꝯꝯ Ɂɂ Ƕƕ Ꜧꜧ

Spřežky a ligatury	Ææ Œœ ẞß Ỻỻ Ǆǅǆ Ǳǲǳ Ǉǈǉ Ǌǋǌ ȸ ȹ Ĳĳ ch cz gb gh gy ll ly nh ny rr sh sz th

Varianty písmena S	Śś Šš Şş Șș Ŝŝ Ṡṡ Ṣṣ Ꞩꞩ Ṥṥ Ṧṧ S̈s̈ Ṡ̃ṡ̃ Ṩṩ S̀s̀ S̄s̄ S̱s̱ S̊s̊ S̥s̥ Ṣ̄ṣ̄ Ȿȿ

Písmena s háčkem	Ǎǎ Čč Ďď Ěě Ǧǧ Ȟȟ Ǐǐ J̌ǰ Ǩǩ Ľľ M̌m̌ Ňň Ǒǒ P̌p̌ Q̌q̌ Řř Šš Ťť Ǔǔ V̌v̌ X̌x̌ Y̌y̌ Žž

* tučně jsou písmena původní latinské abecedy Seznam jazyků používajících latinku