Anarchoindividualismus

Černá vlajka - anarchistický symbol
Anarchismus
  • Směry:
  • Agorismus
  • Anarchokapitalismus
  • Anarchokomunismus
  • Anarchoprimitivismus
  • Anarchosyndikalismus
  • Kryptoanarchismus
  • Feministický
  • Filosofický
  • Kolektivistický
  • Individualistický
  • Infoanarchismus
  • Mutualismus
  • Pacifistický
  • z • d • e
Modro-černá vlajka anarchoindividualismu

Anarchoindividualismus nebo individualistický anarchismus je směr anarchismu, který vznikl v 19. století v Severní Americe, nicméně vychází i z myšlenek Pierra-Josepha Proudhona. Zdůrazňuje autonomii jedince a stojí tak v opozici k anarchokolektivismu a k sociálnímu anarchismu obecně. Představiteli raného anarchoindividualismu jsou např. Josiah Warren a Benjamin Tucker.[1][2]

Přehled

Individualističtí anarchisté různého druhu mají společných několik věcí:

1. Zaměření se na jedince (individuum) a jeho vůli přednostně před jakýmkoli konstruktem jako je morálka, ideologie, sociální zvyklosti, náboženství, metafyzika a myšlenky nebo vůle ostatních (hlavně Stirnerův "Egoistický anarchismus").

2. Odmítnutí nebo výhrada k myšlence revoluce, ve smyslu masového povstání, které by zavedlo novou hierarchii nebo autoritu. Místo toho upřednostňují vývojové metody realizace anarchie prostřednictvím alternativních organizací a experimentů a prostřednictvím vzdělání, které může být zrealizováno v současnosti.[3] Max Stirner například odmítal revoluci a snažil se navrhnout tzv. Rebelii neboli revoluci jedince, je to typ revoluce, který zaručuje, že už nikdy neuvěříme institucím.

3. Pohled, že vztahy s ostatními jedinci nebo věcmi mohou být jen v zájmu každého jedince a mohou být tak přechodné a bez kompromisů jak je libo, neboť v individualistickém anarchismu obětování se je obvykle odmítáno. Je zdůrazňován individuální zážitek a objevování.

V pohledu na použití násilí zaujímali individualističtí anarchisté stanoviska od kladného k použití násilí (jako u povstaleckého anarchismu) až po anarchopacifistické stanovisko.

Profesor Michael Freeden uvádí čtyři hlavní typy individualistického anarchismu. První je směr spojený s Williamem Godwinem, který obhajuje autonomii s "progresivním racionalismem, který zahrnuje benevolenci k ostatním." Druhým typem je egoismus spojovaný s Maxem Stirnerem. Třetí typ lze "naleznout v raných předpovědích Herberta Spencera o nadbytečnosti státu v sociální revoluci." Čtvrtým typem je umírněná forma egoismu a zřetel na společenskou spolupráci obhajobou trhu[4], který následoval např. Benjamin Tucker.

Ekonomicky jsou anarchoindividualisté často zastánci tržního systému distribuce.[3]

Anarchoindividualisté

Související články

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Individualistischer Anarchismus na německé Wikipedii, Individualist anarchism na anglické Wikipedii a Philosophical anarchism na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ULBRICHT, Ladislav. Anarchismus. Brno, 2007 [cit. 2016-10-02]. 119 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Milan Valach. s. 17. Dostupné online.
  2. ↑ Urza. Není anarchista jako anarchista. Mises.cz [online]. Ludwig von Mises Institut, 2015-08-01 [cit. 2016-10-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b The Anarchist FAQ Editorial Collective. An Anarchist FAQ [online]. 2009-06-18 [cit. 2017-11-25]. Kapitola A.3.1 What are the differences between individualist and social anarchists?. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ FREEDEN, Michael. Ideologies and Political Theory: A Conceptual Approach. [s.l.]: Oxford University Press ISBN 0-19-829414-X. S. 313–314. (anglicky) 
  5. ↑ The Metaphysics Research Lab. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Příprava vydání Edward N. Zalta. Center for the Study of Language and Information, Stanford University, 2002-06-27, rev. 2015-09-17 [cit. 2017-01-01]. Kapitola Max Stirner. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The Metaphysics Research Lab. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Příprava vydání Edward N. Zalta. Center for the Study of Language and Information, Stanford University, 2000-01-16, rev. 2013-05-13 [cit. 2017-01-01]. Kapitola William Godwin. Dostupné online. (anglicky) 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech