Anita Björková

Anita Björková
Anita Björková (1953)
Narození	25. dubna 1923 Tällberg
Úmrtí	24. října 2012 (ve věku 89 let) Stockholm
Místo pohřbení	Severní hřbitov (od 2013; 59°21′19″ s. š., 18°1′24″ v. d.)
Alma mater	Dramatens elevskola (1942–1945) Franska Skolan
Choť	Olof Bergström (1945–1951) Stig Dagerman (1953–1954) Lasse Lindqvist (1962–1970) Carl Hirsch (1972–1973)
Děti	Jonas Bergström a Lo Dagermanová
Příbuzní	Joachim Bergström (vnuk)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anita Barbro Kristina Björková (25. dubna 1923 Tällberg, Švédsko – 24. října 2012 Stockholm) byla švédská filmová a divadelní herečka.

Od třinácti let navštěvovala Královskou švédskou baletní školu a pak studovala herectví na akademii Královského dramatického divadla. V roce 1942 dostala první filmovou roli ve Hře nebes Alfa Sjöberga. Od roku 1945 byla členkou Královského dramatického divadla, kde ztvárnila více než sto rolí.^[1] Hrála Claire ve Služkách Jeana Geneta, Julii v Romeovi a Julii, Lízu v Pygmalionu, Marii Stuartovnu, Olgu ve Třech sestrách a markýzu v Madame de Sade Jukia Mišimy. V inscenaci Obrázkářů Pera Olova Enquista, kterou režíroval Ingmar Bergman, Björková ztvárnila postavu Selmy Lagerlöfové. Divadelní angažmá ukončila v roce 2000, po devíti letech se do Dramatenu ještě vrátila ve hře A. R. Gurneyho Milostné dopisy.

V roce 1951 hrála titulní roli ve Sjöbergově zfilmování Slečny Julie, které vyhrálo Zlatou palmu v Cannes.^[2] V americkém špionážním filmu Lidé z temnot byla partnerkou Gregoryho Pecka. V USA byla tehdy považována za nástupkyni Grety Garbo.^[3] Představila se také jako Kyllikki ve filmu Gustafa Molandera Píseň o červeném květu, Petra v Mileneckých párech Mai Zetterlingové a Hedvig v sociálním historickém dramatu Bo Widerberga Ådalen 31. Ve filmu S nejlepšími úmysly, který natočil Bille August podle autobiografie Ingmara Bergmana, ztvárnila roli královny Viktorie Bádenské. Účinkovala také v televizním seriálu Flickan vid stenbänken, natočeném podle předlohy Marie Gripeové.

Jejím prvním manželem byl herec Olof Bergström, s nímž měla syna Jonase. Pak byla provdána za spisovatele Stiga Dagermana, výtvarníka Lasseho Lindqvista a lékaře Carla Hirsche. Známý byl také její milostný vztah s Grahamem Greenem.^[4]

Získala medaili Litteris et Artibus (1979), divadelní cenu Švédské akademie (1991), čestnou profesuru (2001) a Čestného Zlatohlávka (2005). Byla zakladatelkou sdružení Kulturarbetarnas socialdemokratiska förening.

• 1942 Hra nebes
• 1944 Räkna de lyckliga stunderna blott
• 1947 Host přichází
• 1947 Žena bez tváře
• 1948 På dessa skuldror
• 1950 Kvartetten som sprängdes
• 1951 Slečna Julie
• 1952 Čekající ženy
• 1954 Die Hexe
• 1954 Lidé z temnot
• 1955 Der Cornet - Die Weise von Liebe und Tod
• 1956 Píseň o červeném květu
• 1957 Gäst i eget hus
• 1958 Dáma v černém
• 1960 Kostky jsou vrženy
• 1961 Square of Violence
• 1962 Vita frun
• 1964 Milenecké páry
• 1966 Utro
• 1968 Komedi i Hägerskog
• 1969 Ådalen 31
• 1979 Dědictví
• 1981 Hon na čarodějnice
• 1986 Amorosa
• 1992 S nejlepšími úmysly
• 1998 Okamžik pravdy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anita Björková na Wikimedia Commons
• Anita Björková v Česko-Slovenské filmové databázi
• Anita Björková na Kinoboxu