Anna Stuartovna

Anna Stuartovna
královna Anglie, Skotska a Irska královna Království Velké Británie a Irska
Anna Stuartovna roku 1705
Doba vlády	8. březen 1702 – 1. květen 1707 1. květen 1707 – 1. srpen 1714
Korunovace	23. duben 1702
Narození	6. únor 1665 St James's Palace, Londýn
Úmrtí	1. srpen 1714 (ve věku 49 let) Kensingtonský palác, Londýn
Pohřbena	Westminsterský palác
Předchůdce	Vilém III.
Nástupce	Jiří I.
Manžel	princ Jiří Dánský
Potomci	Marie Anna Žofie Vilém
Dynastie	Stuartovci
Otec	Jakub II. Stuart
Matka	Anna Hydeová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Stuartovna (6. únor 1665 – 1. srpen 1714) byla královnou Anglie, Skotska a Irska. Stala se nástupkyní svého švagra Viléma III. Parlament prohlásil útěk jejího katolického otce Jakuba II. ze země v důsledku slavné revoluce za abdikaci na trůn. Její švagr a sestra Marie se poté stali společnými vládci země. Po smrti Marie vládl Vilém samostatně až do své smrti roku 1702.

Od 1. května 1707 se na základě zákonů o unii Anglie a Skotsko spojily do jednoho suverénního státu - Království Velké Británie. Anna se stala jeho první královnou a zároveň zůstala královnou Irska. Anna vládla až do své smrti v srpnu 1714 a byla poslední královnou Anglie a poslední královnou Skotska. Anna zemřela bez potomků (její poslední žijící syn Vilém zemřel roku 1700) a byla i posledním panovníkem rodu Stuartovců. Jejím nástupcem se stal Jiří I., příslušník Hannoverské dynastie.

Mládí

Anna se narodila 6. února 1665 v St James's Palace jako druhá dcera Jakuba, vévody z Yorku (později Jakuba II.), a jeho první manželky Anny Hydeové. Jejím strýcem byl Karel II. a její starší sestrou Marie (později Marie II. Stuartovna). Anna strávila delší dobu až do roku 1670 ve Francii, kde si léčila oční infekci. Okolo roku 1673 se seznámila se Sarah Jenningsovou, která se stala její blízkou přítelkyní a rádkyní. Sarah se později vdala za Johna Churchilla, který se stal Anniným nejdůležitějším generálem.

Roku 1673 vešla ve známost konverze jejího otce Jakuba ke katolictví. Na příkaz Karla II. byly Anna a její sestra Marie vyučovány v duchu přísného protestantismu. 28. července 1683 se Anna provdala za protestantského dánského prince Jiřího, syna dánského krále Frederika III.

Zákon o nástupnictví

Jinak šťastné manželství Jiřího a Anny bylo poznamenáno problémy s následníky. Do roku 1700 prodělala Anna nejméně osmnáct těhotenství. Třináctkrát potratila nebo se dítě narodilo mrtvé, čtyři další děti se nedožily věku dvou let. Jejich jediná naděje, syn Vilém (* 24. července 1689) zemřel 29. července 1700 několik dní po svých jedenáctých narozeninách na neštovice; při následné obdukci bylo navíc zjištěno, že chlapec trpěl hydrocefalií. Tak velká úmrtnost potomstva je – ostatně jako u mnoha dalších příslušníků královských rodů a šlechty – i v tomto případě dostatečně silnou indicií pro domněnku, že princ Jiří trpěl syfilidou.

Princezna Anna tak byla jediným právoplatným nástupcem na trůn podle Bill of Rights. Pokud by zemřela, otevřela by se pro jejího mladšího nevlastního bratra Jakuba Františka, syna sesazeného krále Jakuba II. z jeho druhého manželství s Marií z Modeny, možnost nárokovat si trůn.

Parlament v obavě před touto možností vydal zákon Act of Settlement 1701, který určoval jako další nástupce po Anně Žofii z Hannoverské dynastie a její protestantské potomky. Vilém III. zemřel 8. března 1702 a Anna byla 23. dubna korunována královnou.

Vláda

Téměř ihned po nástupu na trůn se Anna zapojila do války o španělské dědictví. Tato válka pokračovala až téměř do konce jejího panování. Anna po svém nástupu jmenovala svého manžela admirálem královského loďstva a vrchním velitelem armády se stal lord Marlborough.

Po vydání zákona o následnictví roku 1701 zahájila jednání se skotským parlamentem a zemskými stavy, které chtěly zachovat nástupnické právo na trůn pro Stuartovce. Reakcí skotských představitelů na zákon o následnictví bylo vydání zákona (Act of Security), který uváděl, že pokud Anna zemře bez potomků, její následník bude zemskými stavy vybrán z příslušníků stuartovské dynastie. Královský souhlas byl tomuto zákonu udělen poté, co Skotové hrozili stažením svých vojáků z Evropy a odmítli zavést nové daně.

Na oplátku anglický parlament vydal zákon (Alien Act 1705), který uvalil na skotské poddané ekonomické sankce a prohlásil Skoty nepřáteli (a tím postavil mimo zákon právo vlastnit majetek v Anglii), pokud Skotové nezruší Act of Security, nebo pokud nedojde k sjednocení Skotska s Anglií. Skotské zemské stavy nakonec zvolily sjednocení a byla jmenována komise, která měla dojednat podrobnosti sjednocení obou zemí. Komise vypracovala pravidla sjednocení, která byla přijata skotským parlamentem 16. ledna 1707 a anglickým parlamentem 6. března 1707. Podle těchto zákonů se Anglie a Skotsko staly od 1. května 1707 jedním sjednoceným královstvím nazývaným Království Velké Británie.

Její vláda byla poznamenána vznikem dvou politických stran. Anna preferovala torye vedené Sidneym Godolphinem, ti také tvořili její první kabinet. Vzhledem k tomu, že podporovali válku o španělské dědictví, stávali se později vlivnějšími whigové. Po vítězství v bitvě u Blenheimu se stal vlivným lord Marlborough, který fakticky vládl se svými dvěma zástupci.

Annin manžel Jiří zemřel v říjnu 1708. Whigové využili královnina stavu a vytvořili vládu, vedenou lordem Godolphinem, ve které měli převažující zastoupení. Anna si přesto uchovala vliv, protože trvala na tom, že úřad admirála královského loďstva bude zastávat ona sama. Politický tlak ji ale přinutil, aby v listopadu jmenovala admirálem člověka navrženého whigy.

Odkaz

Anna zemřela 1. srpna 1714 na dnu a byla pohřbena ve Westminsterském opatství. Britským panovníkem se stal Jiří, syn Žofie Hannoverské (Žofiina matka Alžběta Stuartovna a Annin dědeček Karel I. Stuart byli sourozenci, děti krále Jakuba I. Stuarta), jež zemřela krátce před Anninou smrtí.

Období vlády královny Anny se vyznačovalo zvyšováním vlivu ministrů a poklesem moci panovníka. Roku 1708 se Anna stala posledním britským panovníkem, který vetoval zákon parlamentu.

Annino jméno je spojeno s prvním světovým zákonem (vydán roku 1709) věnovaným autorskému právu. Podle něj výhradní práva k dílu náleží autorům, nikoli tiskařům, jak tomu bylo doposud.

Potomci

Anna byla se svým manželem princem Jiřím Dánským těhotná nejméně osmnáctkrát ale většinu dětí potratila nebo se narodily mrtvé či zemřely jako nemluvňata.

Jejich jediný přeživší syn princ Vilém, vévoda z Gloucesteru nakonec v 11 letech zemřel.

• mrtvě narozená dcera (*/† 12. května 1684)
• Marie (2. června 1685 – 8. února 1687)
• Anna Sofie (12. května 1686 – 2. února 1687)

• potrat (21. ledna 1687)
• mrtvě narozený syn (*/† 22. října 1687)
• potrat (16. dubna 1688)
• Vilém (24. července 1689 – 30. července 1700), vévoda z Gloucesteru
• Marie (*/† 14. října 1690)
• Jiří (*/† 17. dubna 1692)
• dcera narozena mrtvá (*/† 23. března 1693)
• potrat (21. ledna 1694)
• potrat dcery (17./18. února 1696)
• potrat (20. září 1696)
• potrat (25. března 1697)
• potrat (prosinec 1697)
• syn mrtvý (*/† 15. září 1698)
• syn mrtvý (*/† 24. ledna 1700)

Vývod z předků

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anne of Great Britain na anglické Wikipedii.

Literatura

• KOVÁŘ, Martin. Anglie královny Anny (1.část).Ve víru vnitropolitických zápasů a války o dědictví španělské (1702-1708). Historický obzor, 1997, 8(9/10), s. 194-200.
• KOVÁŘ, Martin. Poslední léta stuartovské monarchie. (1707-1714). Historický obzor, 1998, 9 (3/4), s. 57-64. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

• Galerie Anna Stuartovna na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Stuartovna na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20130123115350/http://www.1911encyclopedia.org/Anne_of_Great_Britain
• http://www.thepeerage.com/p10134.htm#i101338
• http://www.nndb.com/people/402/000093123/
• http://genealogy.euweb.cz/stuart/stuart2.html#A

Předchůdce: Vilém III.

Anglická královna 1702–1707

Nástupce: –

Předchůdce: Vilém II.

Skotská královna 1702–1707

Nástupce: –

Předchůdce: Vilém III.

Irská královna 1702–1714

Nástupce: Jiří I.

Předchůdce: –

Královna Velké Británie 1707–1714

Nástupce: Jiří I.

Dánské princezny sňatkem
Generace jsou počítány od zavedení dědičné monarchie Frederikem III. v roce 1660.
1. generace	Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská Anna Stuartovna
2. generace	Luisa Meklenburská
3. generace	Žofie Magdalena Braniborská
4. generace	Luisa Hannoverská
5. generace	Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
6. generace	Marie Hesensko-Kasselská Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská Karolina Amálie Augustenburská Karolina Dánská^
7. generace	Vilemína Dánská^ Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická
8. generace	Luisa Švédská Olga Konstantinovna Romanovová Marie Orleánská
9. generace	Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská Maud z Walesu Helena Adléta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Sofie Pruská* Marie Bonapartová* Jelena Vladimirovna Ruská* Alice z Battenbergu* Nancy Leedsová* Františka Orleánská* Markéta Švédská
10. generace	Ingrid Švédská Karolina Matylda Dánská^ Alžběta Rumunská* Aspasia Manuová* Frederika Hannoverská* Irina Ovtčinniková* Anna Bowesová-Lyonová
11. generace	Anne-Marie Dánská^
12. generace	Mary Dánská Alexandra Manleyov᧠Marie Cavallierová Marie-Chantal Millerová* Tatiana Blatniková* Nina Flohrová*
*také sňatkem řecká princezna ^také rodem dánská princezna §titul ztracen v důsledku rozvodu a následného nového sňatku

Angličtí panovníci
Alfréd Veliký • Eduard I. Starší • Æthelstan • Edmund I. • Eadred • Edwy • Edgar • Eduard II. Mučedník • Æthelred II. • Sven Vidlí vous • Edmund II. • Knut I. Veliký • Harold I. • Hardiknut • Eduard III. Vyznavač • Harold II. Godwinson • Vilém I. Dobyvatel • Vilém II. Ryšavý • Jindřich I. • Štěpán III. z Blois • Jindřich II. Plantagenet • Richard I. Lví srdce • Jan Bezzemek • Jindřich III. Plantagenet • Eduard I. • Eduard II. • Eduard III. • Richard II. • Jindřich IV. • Jindřich V. • Jindřich VI. • Eduard IV. • Jindřich VI. • Eduard IV. • Eduard V. • Richard III. • Jindřich VII. • Jindřich VIII. • Eduard VI. • Marie I. Tudorovna • Alžběta I. • Jakub I. Stuart • Karel I. Stuart • Oliver Cromwell, lord protektor • Richard Cromwell, lord protektor • Karel II. Stuart • Jakub II. Stuart • Marie II. Stuartovna a Vilém III. Oranžský • Anna Stuartovna

Skotští panovníci
Kenneth I. • Donald I. • Konstantin I. • Aedh • Giric • Donald II. • Konstantin II. • Malcolm I. • Indulf • Dubh • Cuilén • Kenneth II. • Amlaíb • Kenneth II. • Konstantin III. • Kenneth III. • Malcolm II. • Duncan I. • Macbeth I. • Lulach • Malcolm III. • Donald III. • Duncan II. • Edgar • Alexandr I. • David I. • Malcolm IV. • Vilém I. • Alexandr II. • Alexandr III. • Markéta I. • Jan • Robert I. • David II. • Robert II. • Robert III. • Jakub I. • Jakub II. • Jakub III. • Jakub IV. • Jakub V. • Marie I. • Jakub VI. 1 • Karel I. Stuart 1 • Oliver Cromwell, lord protektor • Richard Cromwell, lord protektor • Karel II. Stuart 1 • Jakub VII. 1 • Marie II. Stuartovna 1 a Vilém III. Oranžský 1 • Anna Stuartovna 1
1Rovněž vládce Anglie a Irska