Antonín Panenka

Antonín Panenka
Antonín Panenka (2019)
Antonín Panenka (2019)
Osobní informace
Datum narození2. prosince 1948 (75 let)
Místo narozeníPraha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Výška1,78 m
PřezdívkaPáňa
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicezáložník
Mládežnické kluby*
1958–1967 Československo Bohemians Praha
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1967–1982
1981–1985
1985–1987
1987–1989
1989–1991
1991–1993
Československo Bohemians Praha
Rakousko Rapid Vídeň
Rakousko VSE St. Pölten
Rakousko SK Slovan Wien
Rakousko ASV Hohenau
Rakousko Kleinwiesendorf
2300(76)
1270(63)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1973–1982 Československo Československo 0059 (17)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Zlatá medaile ME 1976 ČSSR
Bronzová medaile ME 1980 ČSSR
1. rakouská fotbalová liga
Zlatá medaile 1981/1982 Rapid Wien
Zlatá medaile 1982/1983 Rapid Wien
Další informace
PodpisAntonín Panenka – podpis
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 8. 9. 2009
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 8. 9. 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.
S brankářem Ivo Viktorem (2013)

Antonín Panenka (* 2. prosince 1948 Praha) je bývalý československý fotbalista a reprezentant, mistr EvropyJugoslávie 1976. V roce 1980 byl vyhlášen československým fotbalistou roku. Členem prestižního Klubu ligových kanonýrů se stal po změně pravidel klubu v listopadu 2016.[1]

Kromě známého pokutového kopu (penalty) je po něm pojmenován i španělský fotbalový časopis Panenka.[2][3]

Kariéra

Poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byl kvalifikační zápas na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Západnímu Německu získalo Československo titul mistrů Evropy.[4] Jeho slavné penaltě se říká „vršovický dloubák“ (zatímco ve světě se používá pojem „Panenka goal“ nebo „Panenka kick“). Sám sebe kopajícího penaltu ztvárnil v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku (1980).[5] V roce 1980 byl vyhlášen československým fotbalistou roku.

V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 vyhrál dvakrát rakouskou ligu a třikrát rakouský pohár a v sezoně 1984/85 se probojovali do finále Poháru vítězů pohárů. V tomto finále proti Evertonu Panenka nastoupil jako střídající hráč a stal se prvním Čechem ve finále evropského poháru.[6] V sezoně 1983/84 byl nejlepším ligovým střelcem Rapidu Vídeň (dal o jednu branku více, než proslulý kanonýr Hans Krankl).[7][8][9][10][11]

Po návratu do vlasti se stal asistentem trenéra a funkcionářem v Bohemians. Roku 2008 získal Cenu Václava Jíry.

Dne 28. října 2008 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenáníMedaili Za zásluhy I. stupně.

V roce 2020 byl uveden do Síně slávy českého sportu, když převzal Cenu Emila Zátopka určenou sportovní legendě.[12]

V doplňovacích volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za subjekt „Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku“ v obvodu č. 22 – Praha 10. Se ziskem 13,44 % hlasů skončil na 4. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.[13][14]

Prvoligová bilance

Ročník Zápasy Góly Klub
I. čs. liga 1967/68 3 0 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1969/70 21 3 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1973/74 28 9 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1974/75 24 7 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1975/76 27 15 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1976/77 26 14 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1977/78 30 11 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1978/79 30 7 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1979/80 27 5 TJ Bohemians ČKD Praha
I. čs. liga 1980/81 14 5 TJ Bohemians ČKD Praha
I. rak. liga 1980/81 18 4 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1981/82 33 13 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1982/83 29 15 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1983/84 26 18 SK Rapid Wien
I. rak. liga 1984/85 21 13 SK Rapid Wien
CELKEM 1. čs. liga 230 76
CELKEM 1. rak. liga 127 63

Reprezentace

Antonín Panenka debutoval v A-mužstvu Československa 26. 9. 1973 v kvalifikačním zápase v Glasgowě proti reprezentaci Skotska (prohra 1:2). Zúčastnil se mistrovství Evropy 1976 v Jugoslávii (zisk titulu), mistrovství Evropy 1980 v Itálii (zisk bronzové medaile) a mistrovství světa 1982 ve Španělsku. Na ME 1980 dal ve skupině gól Řecku a na MS 1982 dal góly z penalt Kuvajtu a Francii (to byly jediné góly Československa na tomto MS). Celkem odehrál v letech 1973–1982 za československý národní tým 59 zápasů a vstřelil 17 gólů.[15]

Panenkova penalta

Podrobnější informace naleznete v článku Vršovický dloubák.

Slavná proměněná penalta Antonína Panenky[16] se zapsala do historie fotbalu ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976[17], v němž se československý tým střetl s mužstvem Západního Německa.[4] Za stavu 2:2 po prodloužení následoval penaltový rozstřel (první v historii finále evropských šampionátů). Čtyři českoslovenští a tři němečtí fotbalisté proměnili, ovšem čtvrtý německý hráč Uli Hoeneß přestřelil bránu. Antonín Panenka byl v situaci, kdy mohl Československu zajistit první titul v historii. Rozběhl se, čímž předstíral prudkou ránu, německý brankář Sepp Maier skočil do strany, zatímco Antonín Panenka míč lehce podkopl a poslal jej dloubáčkem doprostřed brány.[18] Titul tak získalo Československo. Stejný trik Panenka použil již dříve a vůbec prvním „exekutorem“ byl jeho kolega z Bohemians Štefan Ivančík.[19]

Význam a ohlasy

Pamětní medaile

V rámci sběratelské série medailí Československé fotbalové legendy vyrazila Česká mincovna zlatou čtvrtuncovou medaili i Antonínu Panenkovi. Medaile byly vyraženy v únoru 2016 v omezeném množství 200 kusů. Autorem averzu medaile je Martin Dašek a reverzu Asamat Baltaev.[20]

Odkazy

Reference

  1. https://souteze.fotbal.cz/klub-ligovych-kanonyru-golu-devet-novych-stovkaru/a4497
  2. NOSÁLEK, Petr. Pojmenovali po něm časopis, teď Španělé pozvali Antonína Panenku i na jeho výročí. Ihned.cz [online]. 2013-11-15 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  3. KALIBA, Jan. Ve Španělsku je fotbalový časopis Panenka, v Belgii magazín o běhání Zátopek. Český rozhlas [online]. 2015-10-12 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online. 
  4. a b The cult of the Panenka penalty Archivováno 2. 7. 2012 na Wayback Machine., FIFA.com, 25. 6. 2012, cit. 12. 1. 2013 (anglicky)
  5. Sonáta pro zrzku [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 
  6. Posledním českým vítězem evropské trofeje je Vaclík. Kteří další hráči měli možnost být u velkých finále?
  7. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1980/81), austriasoccer.at (německy)
  8. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1981/82), austriasoccer.at (německy)
  9. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1982/83), austriasoccer.at (německy)
  10. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1983/84), austriasoccer.at (německy)
  11. Hráčské statistiky Rapidu Vídeň (1984/85), austriasoccer.at (německy)
  12. Králem Pastrňák. Sportovcem roku 2020 byl vyhlášen hokejový kanonýr. iDNES.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  13. Panenka jde do politiky, bude lídrem hnutí Nezávislí v Praze [online]. lidovky.cz, 2014-07-20 [cit. 2014-07-20]. Dostupné online. 
  14. Doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 19.9. – 20.9.2014, Výsledky hlasování, Obvod: 22 – Praha 10 [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-09-20]. Dostupné online. 
  15. Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu Archivováno 2. 11. 2014 na Wayback Machine., eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
  16. Panenka, česká fotbalová legenda a vynálezce vršovického dloubáku, iDNES.cz, cit. 12. 7. 2015
  17. Coilin O'Connor: Antonin Panenka - the footballer Pele described as "either a genius or a madman", radio.cz (anglicky)
  18. The footballers who have moves named after them, Guardian.co.uk, 31. 10. 2007, cit. 12. 1. 2013 (anglicky)
  19. EUROVZPOMÍNKA: Panenka a „jeho“ penalta? Nebyl první, dloubák nejdřív vyzkoušel Ivančík!. hattrick.cz [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. 
  20. Zlatá čtvrtuncová mince 10 NZD Antonín Panenka, Česká Mincovna. Citováno: 29. března 2016

Literatura

  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 216–217. 

Externí odkazy

Československý a český fotbalista roku
1965: Popluhár • 1966: Masopust • 1967: Geleta • 1968: Viktor • 1969: Kuna • 1970: Dobiaš • 1971: Dobiaš • 1972: Viktor • 1973: Viktor • 1974: Pivarník • 1975: Viktor • 1976: Viktor • 1977: Kroupa • 1978: Nehoda • 1979: Nehoda • 1980: Panenka • 1981: Kozák • 1982: Fiala • 1983: Vízek • 1984: Berger • 1985: Vízek • 1986: Chovanec • 1987: Hašek • 1988: Hašek • 1989: Bílek • 1990: Kocian • 1991: Skuhravý • 1992: Moravčík • 1993: Kouba • 1994: Kuka • 1995: Drulák • 1996: Poborský/Berger • 1997: Němec • 1998: Nedvěd • 1999: Koller • 2000: Nedvěd • 2001: Rosický • 2002: Rosický • 2003: Nedvěd • 2004: Nedvěd • 2005: Čech • 2006: Rosický • 2007: Jankulovski • 2008: Čech • 2009: Čech • 2010: Čech • 2011: Čech • 2012: Čech • 2013: Čech • 2014: Lafata • 2015: Čech • 2016: Čech • 2017: Darida • 2018: Vaclík • 2019: Souček • 2020: Souček • 2021: Schick • 2022: Schick
Do roku 1992 anketa jako Československý fotbalista roku; od roku 1993 jako Český fotbalista roku
Československá fotbalová reprezentace na mistrovství světa ve fotbale 1982
1 Stanislav Seman • 2 František Jakubec starší • 3 Jan Fiala • 4 Ladislav Jurkemik • 5 Jozef Barmoš • 6 Rostislav Vojáček • 7 Ján Kozák • 8 Antonín Panenka • 9 Ladislav Vízek • 10 Tomáš Kříž • 11 Zdeněk Nehoda • 12 Přemysl Bičovský • 13 Jan Berger • 14 Libor Radimec • 15 Jozef Kukučka • 16 Pavel Chaloupka • 17 František Štambachr • 18 Petr Janečka • 19 Marián Masný • 20 Vlastimil Petržela • 21 Zdeněk Hruška • 22 Karel Stromšík • Trenér: Jozef Vengloš
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 1976
Československo Zlatá medaile
NSR Stříbrná medaile
Nizozemsko Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 1980
NSR Zlatá medaile
Belgie Stříbrná medaile

Theo Custers • Eric GeretsLuc MillecampsWalter MeeuwsMichel RenquinJulien CoolsRené VandereyckenWilfried Van MoerFrançois Van der ElstErwin VandenberghJan CeulemansJean-Marie PfaffMaurice MartensGerard PlessersRené VerheyenMarc MillecampsRaymond Mommens • Guy Dardenne • Willy Wellens • Michel Preud'homme • Jos Heyligen • Ronny Martens

Trenér: Guy Thys
Československo Bronzová medaile
Síně slávy českého fotbalu
rok 2006: Josef Masopust • rok 2007: Andrej Kvašňák • rok 2008: Antonín Panenka • rok 2009: František Veselý • rok 2010: Josef Jelínek • Jan LálaJosef Kadraba • Václav Mašek • Svatopluk PluskalTomáš Pospíchal • Jiří Tichý • Rudolf Vytlačil • rok 2011: Ladislav Novák • rok 2012: Ivo Viktor • rok 2013: Josef BicanKarel BrücknerŠtefan ČambalJosef ČtyřokýFrantišek JunekJosef KošťálekRudolf KrčilOldřich NejedlýFrantišek PláničkaAntonín PučJosef Silný • Jiří Sobotka • František Svoboda • Ladislav Ženíšek • rok 2014: Rudolf Baťa • rok 2015: Přemysl BičovskýKarol DobiašVáclav JežekPavel Nedvěd • rok 2016: nikdo • rok 2017: Zdeněk Nehoda • rok 2018: Karel Poborský • rok 2019: Jan Koller
Klub ligových kanonýrů
Josef BicanVlastimil KopeckýDavid Lafata • Antonín Hájek • Oldřich NejedlýJan KollerHorst SieglFrantišek KlozMiroslav WiecekJozef AdamecLadislav KubalaLadislav PavlovičLadislav Kareš • Václav Daněk • Vojtěch BradáčRadek DrulákPavel Kuka • Jiří Pešek • Antonín RýgrZdeněk Nehoda • Vladimír Hönig • Antonín Panenka • Josef HumpálStanislav GrigaMilan LuhovýVratislav Lokvenc • Jiří Sobotka • Ota HemeleJiří KřižákVladimír PerkTomáš SkuhravýJosef LudlAdolf SchererEmil PažickýAntonín PučRené Wagner • Václav Mašek • Raymond BraineJozef LuknárKarel KroupaJosef KadrabaJaroslav CejpJán StrauszLadislav VízekJan MelkaViktor TegelhoffIvan Hašek • Libor Došek • Josef SilnýJan ŘíhaAnton MoravčíkLadislav Józsa • Pavel Černý • Ľubomír LuhovýJozef ObertPeter HerdaPřemysl BičovskýPavol DiňaVlastimil PreisPetr JanečkaJiří ZmatlíkTibor Mičinec • Jan Seidl • Antonín BradáčVerner LičkaMarián MasnýTomáš PekhartStanislav VlčekGejza ŠimanskýMilan Škoda • František Svoboda • Ján ČapkovičJozef LevickýFerdinand PlánickýStanislav ŠtruncJan NezmarMilan BarošJiří Štajner
Autoritní data Editovat na Wikidatech