Apollo 7

Apollo 7

Údaje o lodi
COSPAR	1968-089A
Hmotnost	CSM 14,781 kg
Údaje o letu
Volací znak	Velitelský modul: Apollo 7
Členů posádky	3
Datum startu	11. října 1968 15:02:45 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa	LC 34
Délka letu	10 d 20 h 9 min 3 s
Datum přistání	22. října 1968 11:11:48 UTC 27° 38' s.š. 64° 09' z.d.
Spojení se stanicí
Apogeum	297 km
Perigeum	231 km
Sklon dráhy	31,63°
Doba oběhu	89,78 min
Počet oběhů	163
Fotografie posádky

Posádka Apolla 7 (zleva: Eisele, Schirra a Cunningham)
Navigace
Předchozí Apollo 6 Následující Apollo 8

Apollo 7 byl první uskutečněný pilotovaný let (11. října 1968 – 22. října 1968) v rámci programu Apollo, první americký let do vesmíru s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn 1B a první let americké kosmické lodi, ze kterého se uskutečnil přímý televizní přenos. V celkovém pořadí pilotovaných letů Země je veden na 24. místě.

Posádka

Základní posádka

Walter Schirra (3) - velitel
Donn Eisele (1) - pilot velitelského modulu
Walter Cunningham (1) - pilot lunárního modulu, přestože lunární modul nebyl součástí mise

_{V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru, včetně této mise.}

Tato posádka předtím tvořila záložní posádku letu Apollo 1, který se neuskutečnil z důvodu tragické nehody během přípravy letu.

Záložní posádka

Thomas Stafford (2) - velitel
John Young (2) - pilot velitelského modulu
Eugene Cernan (1) - pilot lunárního modulu

_{V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.}

Průběh a výsledky mise Apollo 7

Po tragickém konci projektu Apollo 1 na konci ledna 1967 znamenal pilotovaný let Apollo 7 pro NASA veliký úspěch. Apollo 7 byl vybaven CSM (servisním modulem), CM (velitelský modul) a třemi tunami pohonných hmot. První dva oběhy letěli spojeni s posledním stupněm nosné rakety Saturnu. Všechny hlavní systémy kosmické lodi pracovaly po dobu celého letu správně a ani jiné zásadnější technické potíže se neobjevily. S asi největšími problémy se tak potýkali členové posádky: jednotně si stěžovali na vysokokalorickou sušenou stravu, která se jim brzy přejedla, všichni tři se postupně nachladili, a navíc mezi nimi navzájem i personálem na zemi probíhaly menší hádky - kvůli nim NASA napříště žádného z nich nevybrala do hlavních posádek dalších misí a Apollo 7 tak pro ně znamenalo poslední vesmírný let.

Během letu plnila posádka řadu úkolů, především simulaci spojení s lunárním modulem a simulované navedení Apolla na dráhu kolem Měsíce. Kromě toho posádka uskutečnila vůbec poprvé živé televizní vysílání z vesmírné lodi. Celkem se uskutečnilo sedm krátkých televizních přenosů, které na Zemi zaznamenaly obrovský ohlas. Ze záznamu je vysílala i Československá televize. Hned po druhém přímém přenosu byli všichni tři kosmonauti jmenováni Americkým svazem televizních a rozhlasových umělců za jeho čestné členy.

Program Apolla 7 také obsahoval pět vědeckých experimentů:

S005 - synoptická fotografie terénu. Posádka pořizovala snímky zemského povrchu, souše i moře, pro geologické, kartografické a oceánografické potřeby. Současně se vyhodnocovala vhodnost jednotlivých druhů fotografických materiálů;
S006 - synoptická fotografie oblačnosti. Snímkování oblačných útvarů pro další rozvoj techniky družicové meteorologie.

Pro fotografické experimenty disponovala posádka 70mm kamerou Hasselblad se standardním objektivem 80 mm f/2,8 a dvěma kamerami Maurer 16 mm s měnitelnou rychlostí 1, 6, 12 a 24 obrázků za sekundu a s výměnnými bajonetovými objektivy 18 mm f/2 a širokoúhlým 5 mm f/2.

Další tři experimenty měly lékařský charakter:

M006 - demineralizace kosti. Před a po letu byly pořízeny rentgenové snímky určitých kostí v těle kosmonautů. Z porovnání snímků se zjišťoval úbytek vápníku v těle;

MOU - změny krevního obrazu před a po letu;

M023 - systolický tlak, jeho změny z předletových hodnot, v důsledku změn funkce srdečního svalu.

Návrat na Zemi

Při sestupu byla posádka podrobena přetížení pouze 3 g. Přistáli na hladině oceánu 22. října 1968 po poledni poblíž Bermudských ostrovů. Na palubu je vzala čekající loď USS Essex.^[1]^[2]

Revize programu Apollo

Úspěch Apolla 7 výrazně změnil plány NASA. Na schůzi nejvyšších činitelů NASA za předsednictví úřadujícího administrátora Dr. Paineho bylo 11. listopadu 1968 rozhodnuto, že další let, tj. pilotovaný let Apollo 8 poprvé zamíří i s posádkou k Měsíci. V původním harmonogramu projektu Apollo, kde mise Apollo 7 představovala bod C (pilotovaný let velitelského + servisního modulu na nízké oběžné dráze kolem Země), to reálně znamenalo, že budou vynechány body D a E a příští mise bude realizovat mírně modifikovanou variantu bodu F, tedy pilotovaný let na oběžné dráze kolem Měsíce zatím bez lunárního modulu.

Odkazy

Reference

↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Ronnie Walter Cunningham, s. 305.
↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 323.

Externí odkazy

Galerie Apollo 7 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo 7 na Wikimedia Commons
Apollo 7 na kosmo.cz
NASA Apollo 7 Mission Report - Dec. 1, 1968 (PDF format)
Heslo o Apollo 7 v Encyclopedia Astronautica
The Apollo Spacecraft: A Chronology Archivováno 9. 12. 2017 na Wayback Machine.
NASA Souhrnná zpráva Programu Apollo

Program Apollo

Program Apollo	Kosmická loď Apollo • Rakety Saturn • Seznam misí programu • Seznam návštěvníků Měsíce	Apollo Program insignia

Testy raket	QTV • SA-1 • SA-2 • SA-3 • SA-4 • SA-5 • AS-203 (Apollo 2)

Testy přerušení startu	Pad Abort Test-1 • A-001 • A-002 • A-003 • Pad Abort Test-2 • A-004

Testy maket	A-101 • A-102 • A-103 • A-104 • A-105

Mise bez posádky	AS-201 • AS-202 (Apollo 3) • Apollo 4 • Apollo 5 • Apollo 6 • Skylab 1

Mise na nízkou orbitu	Apollo 7 • Apollo 9 • Skylab 2 • Skylab 3 • Skylab 4 • Apollo-Sojuz

Lunární mise	Apollo 8 • Apollo 10 • Apollo 11 • Apollo 12 • Apollo 14 • Apollo 15 • Apollo 16 • Apollo 17

Neúspěšné mise	Apollo 1 • Apollo 13