Arteriovenózní malformace

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Arteriovenózní malformace (AVM) je svazek rozšířených cév, kde tepenná (arteriální) krev proudí přímo do odvodných žil, mezi tepnou a žílou chybí kapiláry. Krev tedy odtéká z tepen přímo do žil.^[1] Tyto malformace se mohou vyskytnout kdekoliv v organismu, v mozku ale mohou způsobit závažné problémy při prasknutí. Tento článek dále hovoří o problematice AVM v centrální nervové soustavě.

Klinický průběh

Projevy AVM se objevují nejčastěji ve věku 15–20 let. AVM působí na mozkovou tkáň útlakem či krvácením - SAK.

Symptomy

Subarachnoidální krvácení (SAK), epilepsie, intracerebrální hematom. Letalita na SAK z AVM je nižší než u aneurysmatu.

Diagnostika

Krvácení lze odhalit pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo magnetické rezonance. Větší neporušené AVM lze zjistit nástřikem kontrastní látky.

Léčba

Riziko dalšího prasknutí po ruptuře AVM je cca 4 % za rok. K vyřazení malformace z oběhu se využívají tři metody.

• Chirurgické resekce – využívá se u povrchových a menších AVM, výhodou je okamžité vyřazení z oběhu a tím eliminace epileptických příznaků.
• Ozáření gamma nožem – pokud je nidus AVM maximálně 3 cm, lze využít tuto neinvazivní metodu. Nevýhodou je, že AVM nebude vyřazena z oběhu po dobu ještě 1–3 let, tudíž vyšší riziko SAK.
• Endovaskulární embolizace – tato metoda se příliš nevyužívá samostatně.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arteriovenózní malformace na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.