Avarština

Avarština (авар мацӀ)
RozšířeníDagestán, Rusko, Ázerbájdžán, Kazachstán
Počet mluvčích788 960 [1]
Klasifikace
PísmoCyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykDagestán (Rusko)
Kódy
ISO 639-1av
ISO 639-2ava (B)
ava (T)
ISO 639-3ava
Ethnologueava
Wikipedie
av.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moderní avarština (магӀарул мацӀ, авар мацӀ) patří mezi severovýchodokavkazské jazyky.

Rozšíření

Používá se především ve východních a jižních částech Dagestánu a v regionu Zakatala v Ázerbájdžánu. Malé komunity mluvčích žijí také v Čečensku a Kalmycku, v Gruzii, v Kazachstánu, Jordánsku a v oblasti kolem Marmarského moře v Turecku. Celkem ji používá asi 790 000 mluvčích.[1]

Je jedním z šesti literárních jazyků Dagestánu. Není zde používána jen Avary, ale slouží také jako komunikační jazyk mezi různými etnickými a jazykovými skupinami.

Dialekty

Avarština se dělí na dvě hlavní skupiny dialektů. Na severní, kterou používá avarská literatura, jež zahrnuje dialekty Khunzakh, Kazbek, Gunib, Gumbet a další a na jižní jež zahrnuje dialekty Andalal, Gidatl', Antsukh, Charoda, Tlyarata, Cumada, Cunta a další. Má patnáct mluvených dialektů, jež mnoho lingvistů považuje za samostatné jazyky:

  • Bagulalštinu
  • Chamalalštinu
  • Budukhštinu
  • Botlikhštinu
  • Andištinu
  • Godoberištinu
  • Khvarsištinu
  • Ginughštinu
  • Hunzibštinu
  • Bezhtaštinu

Jsou pojmenovány podle jednotlivých kmenů které tyto dialekty používají.

Písmo

Až do 15. století pro zápis používala gruzínské písmo. Od 17. století pak upravené arabské písmo známé jako ajam jež je stále živé. V rámci jazykové politiky Sovětského svazu byl v roce 1928 ajam nahrazen latinkou a následně v roce 1938 cyrilicí.

А а Б б В в Г г Гъ гъ Гь гь ГӀ гӀ Д д Е е Ё ё Ж ж
З з И и Й й К к Къ къ Кь кь КӀ кӀ Л л Лъ лъ М м Н н
О о П п Р р С с Т т ТӀ тӀ У у Ф ф Х х Хъ хъ Хь хь
ХӀ хӀ Ц ц ЦӀ цӀ Ч ч ЧӀ чӀ Ш ш Щ щ Ъ ъ Э э Ю ю Я я

Historie

Literární jazyk je založen na obecném dialektu болмацӀ (bolmaċ) dříve používaného pro komunikaci mezi mluvčími různých jiných dialektů a jazyků. bolmaċ měl v podstatné míře původ v nářečí Khunzakh a ovlivněn byl také jižními dialekty. Dnes naopak literární jazyk ovlivňuje jednotlivá nářečí a stírá jejich vzájemné rozdíly.

Nejznámější osobností moderní avarské literatury je dagestánský lidový básník Rasul Gamzatov (zemřel 3. ledna 2003). Ruským překladům jeho básní se dostalo rozšíření po celém Sovětském svazu. Jiným významným básníkem píšícím avarsky byl Abdulla Gazimagomedovič Daganov.

Příklady

Číslovky

Avarsky Česky
цо jeden
кIиго dva
лъабго tři
ункъо čtyři
щуго pět
анлъго šest
анкьго sedm
микьго osm
ичIго devět
анцIго deset

Pozdravy

Ahoj! ВорчӀами! Worç̇ami!
Jak se máte? Щиб хӀал бугеб? Ŝib ẋal bugeb?
Jak se jmenujete? Дуда цӀар щиб? Duda ċar ŝib?
Jaký je váš věk? Чан сон дур бугеб? Çan son dur bugeb?
Kam jdete? Киве мун унев вугев? Kiwe mun unew wugew?
Omlouvám se! ТӀаса лъугьа! Ṭasa łuha!
Staví cestu. Гьез нух гьабулеб буго. Hez nux habuleb bugo.

Odkazy

Externí odkazy

  • Wikipedie
    Wikipedie
    Avarská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie

Reference

  1. a b Ethnologue
Kavkazské jazyky
severokavkazské
severovýchodní
avarština • lezginština • lakštinačečenština • darginština • inguština • tabasaránština • rutulština
severozápadní
kartvelské (jihokavkazské)
gruzínština • zanština • svanština
Jazyky Ruské federace
Úřední jazyk federace
Úřední jazyky
federálních subjektů
abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánštinabaškirštinaburjatština • cachurština • čečenštinačuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutštinakabardo-čerkeštinakalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajštinaosetština • rutulština • tabasaranština • tatarštinatuvinštinaukrajinštinaudmurtština
Neúřední jazyky menšin
s oficiálním statutem
čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finštinachantyjštinajukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelštinakazaštinakomi-permjačtinamansijštinaněnečtinaselkupštinavepština
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph487771
  • GND: 4143737-8
  • LCCN: sh85010497
  • LNB: 000334830
  • NDL: 00560036
  • NLI: 987007295829905171