Bitva u Losecoat Field

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Bitva u Losecoat Field
konflikt: Války růží
Bitva u Losecoat Field
Trvání	12. březen 1470
Místo	Tickencote Warren, Rutland, Anglie
Souřadnice	52°41′10″ s. š., 0°32′10″ z. d.
Výsledek	vítězství Yorků
Strany
Yorkové Lancasterové
Velitelé
Eduard IV. Robert Welles
Síla
neznámá 30 000
Ztráty
neznámé neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Losecoat Field, také označována jako bitva u Empinghamu, se odehrála 12. března 1470 jako součást války růží.

Pozadí

Téměř před rokem, v červenci 1469 byl Eduard IV. z rodu Yorků poražen a uvězněn po bitvě u Edgecote Moor Richardem Nevillem, hrabětem z Warwicku podporujícím rod Lancasterů. S pomocí svého bratra Richarda, vévody z Gloucesteru ale obnovil svou moc.

V březnu roku 1470 byl Warwick v podobné pozici jako před bitvou u Edgecote Moor. Nebyl schopen uplatňovat jakýkoli vliv na krále a jeho politiku. Chtěl místo Eduarda dosadit na anglický trůn jeho bratra Jiřího Plantageneta, vévodu z Clarence tak, aby mohl znovu ovlivňovat správu země. Poté, co se jeho rodina roku 1470 dostala do nemilosti krále, obrátil se Robert Welles na Warwicka s prosbou o pomoc. Warwick si uvědomil, že by to mohla být příležitost k odstranění Eduarda z trůnu.

Welles začal v centru svého vlivu v Lincolnshire shromažďovat armádu. Ostatní části Lincolnshire žádaly krále, aby zasáhl, a tak Eduard začal 4. března organizovat vojsko. Zpráva o tom, že král připravuje tažení do Lincolnshire, vyvolala v obyvatelích této oblasti paniku. Wellesovým přičiněním byla šířena zpráva, že Eduard se chystá vypravit do Lincolnshire a ty, kteří byli po bitvě u Edgecote Moor omilostněni pobít. S podporou Warwicka a Clarence se Wells prohlásil velitelem lidu Lincolnshire. 4. března byla odeslána zpráva do okolních panství, požadující, aby se shromáždili všichni schopní muži a Wells tak mohl králi vzdorovat. 7. března byl král informován, že vzbouřenci postupují v počtu 100 000 mužů na Stamford (Lincolnshire).

Později král obdržel zprávu od Warwicka a Clarence, že se přesouvají se svými muži na sever, aby ho podpořili. Nic netušící král vytvořil komisi, která povolila Warwickovi, aby vytvořil vojsko z profesionálních žoldnéřů. Poté se dověděl o tom, že vzbouřenci změnili směr svého přesunu a míří k Leicesteru, podobně jako Warwick a Clarence. Eduard stále ještě neznal Warwickovy záměry a tak zůstal klidný. Welles obdržel dopis od krále, kterým mu nařizoval odzbrojit své muže, jinak jeho otce Richarda Wellese, kterého držel v zajetí, popraví. Welles poté rychle změnil směr pochodu na Stamford.

Bitva

Eduardovi zvědové ho informovali, že Wellesova armáda se nachází několik kilometrů od Stamfordu a formuje se k bitvě poblíž Empinghamu v Rutlandu. Eduard nařídil, aby se jeho vojsko zformovalo do bitevního postavení na sever od Wellesových sil. Poté nechal v prostoru mezi oběma vojsky popravit lorda Wellese.

Tento čin přiměl vzbouřeneckou armádu k tomu, aby vyrazila proti Eduardovu vojsku s výkřiky „Warwick“ a „Clarence“. Eduard nechal vypálit salvu z děl a nařídil svým mužům, aby vyrazili proti nepříteli. Předtím, než došlo ke kontaktu předních linií a mohl být zahájen boj muže proti muži, bitva skončila. Vzbouřenci zakolísali a rozprchli se v obavě před střetem se zkušenými královými vojáky.

Oba velitelé vzbouřenců, Robert Welles i Richard Warren, byli na útěku zajati a o týden později popraveni. Podle pověsti je jméno bitvy odvozeno od skutečnosti, že Wellesovi vojáci byli oblečeni do kabátů s Warwickovými a Clarencovými barvami a na útěku, aby nebyli poznáni, je rychle odhazovali – lose-coat („ztracený kabát“). Současné prameny zmiňovaly tento střet jako bitvu u Hornfieldu (Horn je jméno blízké vesnice).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Losecoat Field na anglické Wikipedii.