Bystřec

Tento článek je o obci v okresu Ústí nad Orlicí. O zaniklé osadě na Drahanské vrchovině pojednává článek Bystřec (zaniklá osada).
Bystřec
Znak obce BystřecVlajka obce Bystřec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJablonné nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°0′42″ s. š., 16°37′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 134 (2024)[1]
Rozloha18,14 km²[2]
Katastrální územíBystřec
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ561 54
Počet domů411 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBystřec 182
561 54 Bystřec
[email protected]
StarostaTomáš Šťastný
Oficiální web: www.bystrec.cz
Bystřec
Bystřec
Další údaje
Kód obce579971
Kód části obce16756
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřec (německy Waltersdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227 jako majetek Kojaty Hrabišice, který jej odkázal bratřím Sezemovi a Milotovi. Název Waltersdorf byl pravděpodobně odvozen od jména Walter německého lokátora. V roce 1304 ves patřila k lanšperskému panství a král Václav II. ji postoupil Zbraslavskému klášteru. Roku 1402 se připomíná zástavní držitel Jan z Brandýsa, který podle archeologických nálezů obýval zdejší tvrz, jež zpustla během 2. poloviny 15. století a zanikla po třicetileté válce. Tvrziště na pahorku bylo zlikvidováno při úpravě tanečního parketu a vodní příkop při vybudování koupaliště v letech 1964–1965[4].

Exulanti

V době pobělohorské, hlavně během slezských válek, emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z obce Bystřec uprchli (někteří přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku, jiní už dříve – před rokem 1742) tito evangelíci:

  • Adam Kristek (24. prosince 1714 – 2. srpna 1785 Český Rixdorf)
  • Jan Kristek (19. listopadu 1716 – 23. října 1776 Český Rixdorf)
  • Pavel Kyral (29. června 1695 – 18. října 1782 Český Rixdorf)
  • Anna Vašíčková (březen 1737 – 20. srpna 1777 Český Rixdorf)

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 565 1 573 1 530 1 421 1 456 1 400 1 421 1 089 1 032 1 018 1 042 1 064 1 043 1 097 1 121
Počet domů 245 249 259 266 267 267 288 295 276 274 288 370 372 384 411

Obecní správa

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.[7]

Pamětihodnosti

Osobnosti

  • František Uher (1825–1870) – právník a ztroskotanec, hlavní postava povídky a filmu Batalion.
  • Hugo Vaníček (1906–1995) – důstojník duchovní služby čsl. armády, roku 1949 propuštěn z armády, v 50. letech internován

Zajímavost

  • Lidová pověst spojuje vznik vsi s rytířem Walterem jako zakladatelem tvrze.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. T.Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Praha 1989, s. 63
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Bystřec [online]. 1997-05-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I. A-J. Praha 1978
  • Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 83.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Ústí nad Orlicí
Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 64d747ce-b15e-4f62-ba8f-522d00c11734
  • NKC: ge371342