Císařská vila

Císařská vila / Kaiservilla
Císařská vila ze zahrad
Účel stavby
letní zámek
Základní informace
Sloh	Biedermeier, neoklasicismus
Architekt	Antonio Legrenzi
Výstavba	1850
Přestavba	1853
Stavebník	Josef August Eltz
Další majitelé	František Josef I. a císařovna Alžběta
Současný majitel	arcivévoda Markus Habsbursko-Lotrinský
Poloha
Adresa	Bad Ischl, Rakousko Rakousko
Souřadnice	47°42′54″ s. š., 13°37′15″ v. d.
Další informace
Kód památky	129856
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařská vila (německy Kaiservilla) je výstavní vila či menší palác, nacházející se v hornorakouském lázeňském městě Bad Ischl, která sloužila jako letní sídlo rakouského císaře Františka Josefa I. a jeho ženy, císařovny Alžběty Bavorské.

Historie

Budova byla původně postavena ve stylu biedermeieru, a patřila vídeňskému notáři Josefu Augustu Eltzovi. Ten ji roku 1850 prodal lékaři Eduardu Mastalierovi. Poté roku 1853 vilu zakoupila arcivévodkyně Žofie Frederika jako svatební dar svému synovi, císaři Františku Josefovi I., jenž se zde (v den svých 23. narozenin) zasnoubil se svou budoucí ženou Alžbětou Bavorskou, zvanou Sissi. Postupnými přestavbami a dostavbami (dostavěna byla dvě křídla) pak vila dostala svoji dnešní novoklasicistní podobu ve tvaru písmene E (podle jména Elisabeth – německy Alžběta).

V přilehlém okolí stavby se nalézá anglický park, před hlavním vstupem do budovy (uprostřed) se nachází velká mramorová kašna, jejíž autorem je Viktor Tilgner.

Císař František Josef I. ve vile pobýval každé léto alespoň několik týdnů a téměř každý rok zde 18. srpna oslavil své narozeniny. Bylo to také zde, v pracovně vily, kde 28. července 1914 podepsal vyhlášení války Srbsku, které později vedl k vypuknutí světového konfliktu.^[1][2] Téhož dne zde napsal také svůj manifest "Mým národům".

Roku 1916 císař umírá a objekt zdědila jeho mladší dcera, arcivévodkyně Marie Valerie, která byla vdaná za arcivévodu Františka Salvátora z toskánské linie habsburské rodiny, tudíž zůstal v majetku Habsburků. Jelikož císařská vila byla habsburským soukromým majetkem a František Salvátor i Marie Valerie se zřekli jakýchkoli nároků na trůn, zůstal objekt i po zániku rakousko-uherské monarchie v roce 1918 v jejich držení. Poté vilu zdědil jejich syn, arcivévoda Hubert Salvátor.

Majitelem budovy je dnes jeho syn potomek panovnické dynastie, Markus Emanuel Habsbursko-Lotrinský.

Objekt je v letních a částečně také v zimních měsících přístupný pro veřejnost.^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Keiservilla na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Císařská vila na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Kaiservilla
• Kaiservilla na Via Imaperialis

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

C. k. / c. a k. rezidence
Vídeň	Palais Augarten • Belvedere • Hermesvilla • Hofburg • Palác arcivévody Albrechta • Palác arcivévody Karla • Palác arcivévody Karla Ludvíka • Palác arcivévody Ludvíka Viktora • Palác arcivévody Rainera • Palác arcivévody Viléma • Theresianum / Nová Favorita • Zámek Hetzendorf • Zámek Kaiserebersdorf • Palác Modena • Zámek Neugebäude • Schönbrunn • Zámek Wilhelminenberg • Stallburg • Toskánský palác ve Vídni • Prátr
Rakouská část (Předlitavsko)	Zámek Artstetten • Zámek Ambras • Zámek Halbturn • Zámek Hellbrunn • Zámek Hof • Zámek Eckartsau • Hrad Schloßberg • Hrad ve Štýrském Hradci • Innsbrucký Hofburg • Císařská vila • Zámek Kleßheim • Laxenburg (zámky) • Linecký zámek • Zámek Mayerling • Zámek Mirabell • Zámek Miramare • Lovecký zámek Mürzsteg • Zámek Ort • Zámek Orth • Zámek Persenbeug • Pražský hrad • Villa Wartholz • Wawel • Zámek Weilburg • Hrad ve Vídeňském Novém Městě • zámek Konopiště • zámek Ploskovice • Zámek Zákupy
Uherská část (Zalitavsko)	Budínský hrad • Bratislavský hrad • Zámek Alcsút • Zámek Gödöllő
Ostatní říšské země	Královský palác v Miláně • Královská vila v Monze
Zahraničí	Achilleion