Camillo Golgi

Camillo Golgi
Narození	7. července 1843 Corteno Golgi
Úmrtí	21. ledna 1926 (ve věku 82 let) Pavia
Místo pohřbení	monumental cemetery of Pavia
Alma mater	Univerzita v Pavii (1860–1865) Ugo Foscolo - Pavia
Povolání	buněčný biolog, lékař, neurolog, profesor, patolog, anatom, politik, biolog, vědec a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Univerzita Siena (od 1876) Univerzita v Pavii (1876–1918)
Ocenění	Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1906) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Choť	Lina Aletti
Funkce	senátor Italského království rektor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Camillo Golgi (7. červenec, 1843 Córteno Golgi – 21. leden, 1926, Pavia) byl italský lékař a vědec, laureát Nobelovy cenu za fyziologii a lékařství za studium struktury nervového systému.

Život

Golgi se narodil v Corteně, v italské provincii Brescia. Jeho otec byl lékař. Vystudoval medicínu na Univerzitě v Pavii. Mezi jeho učitele zde patřili Paolo Mantegazza, Giulio Bizzozero a Eusebio Oehl, kteří ho velmi ovlivnili. Po ukončení studia v roce 1865 začal pracovat v pavijské nemocnici sv. Mattea. Roku 1872 se stal vedoucím zdravotnickým pracovníkem v nemocnici pro chronicky nemocné v Abbiategrassu, kde nemocniční kuchyni předělal na laboratoř, aby v ní mohl provádět své výzkumy.^[1]

Později se vrátil na univerzitu v Pavii. Následně na čas odešel do Sieny. Po návratu do Pavie byl v roce 1879 jmenován profesorem histologie a o dva roky později také profesorem patologie. Oženil se tehdy s Donnou Linou, neteří svého dřívějšího učitele Bizzozera. Jejich manželství ale zůstalo bezdětné, pročež si adoptovali dceru Carolinu. Golgi rovněž založil a řídil Istituto Sieroterapico-Vaccinogeno. Působil dokonce jako rektor pavijské univerzity i jako italský senátor. Za první světové války v Pavii zřídil vojenskou nemocnici. Zemřel roku 1926.^[1]

Společně se Santiagem Ramón y Cajalem za studium struktury nervového systému v roce 1906 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Vyvinul také metodu barvení zvanou Golgiho metoda a jeho jméno nese i Golgiho aparát. Přesto však byl velmi skromný a zdrženlivý, kvůli čemuž není přesně známo, kdy některé své objevy učinil.^[1]

Ocenění

• 1890: člen akademie Leopoldina
• 1905: člen korespondent Ruské akademie věd
• 1906: Nobelova cena za fyziologii a lékařství
• 1911: člen korespondent Pruské akademie věd
• 1976: pojmenování měsíčního kráteru Golgi

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Camillo Golgi na Wikimedia Commons