Chełm
| Chełm | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°8′ s. š., 23°29′ v. d. |
| Nadmořská výška | 80 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát | Polsko Polsko |
| Vojvodství | Lublinské |
| Okres | městský okres |
  Chełm | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 35,28 km² |
| Počet obyvatel | 67 782 (2008[1]) |
| Hustota zalidnění | 1921 [1] obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Wiesław Kociuba |
| Vznik | 1392 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Lubelska 65 22-100 Chełm |
| Telefonní předvolba | +48 082 |
| PSČ | 22-100 až 22-118 |
| Označení vozidel | LC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chełm (ukrajinsky Холм) je historické město ve východním Polsku. Leží na říčce Uherka (přítok Bugu), 25 km západně od hranice s Ukrajinou a je druhým největším městem Lublinského vojvodství – roku 2008 zde žilo 67 782 obyvatel.[1] V letech 1975–1998 zde sídlilo Chełmské vojvodství.
Dějiny
Sídlo vzniklo zřejmě již v 10. století kdy Polsko a Kyjevská Rus soupeřily o tyto země a střídavě vstupovaly na hranice obou zemí; roku 1237 zde však Danylo Romanovyč (Haličský) nechal zřídit pevnost a Chełm se stal načas sídlem Haličsko-volyňského knížectví.
V roce 1349 se Chełm a země Chełm opět nacházely v hranicích Koruny Polského království. Chełm byl centrem obchodní cesty mezi Východem a Západem
Po třetím dělení Polska v roce 1795 byl Chełm anektován Rakouskem. Zatímco v roce 1815, po Vídeňském kongresu, byl Chełm a tato část Polska podřízena Ruské impérium.
V roce 1918 se Chełm vrátil do Polska, které znovu získalo nezávislost. V letech 1939-1945 byl Chełm okupován nacistickým Německem, v roce 1944 zajat Rudou armádou a vrácen Polsku.
Kultura a náboženství
Díky své poloze na rozhraní polského, ukrajinského a běloruského živlu byl Chełm centrem jak římského katolicismu, tak řeckokatolictví a pravoslaví. Kromě toho zde existovala silná židovská komunita. Ve městě se dochovalo množství především sakrálních památek.
Až do druhé světové války byl Chełm osídlen převážně Poláky a Židy, v důsledku holokaustu je dnes Chełm obýván téměř výhradně Poláky.
V Chełmu se narodil první ukrajinský prezident, Mychajlo Hruševskyj (1866–1934).
Hospodářství a doprava
Chełm leží na hlavní železniční trati Lublin – Kovel, součásti magistrály spojující Varšavu a Kyjev. Místní trať do Włodawy, jež kdysi vedla až do běloruského Brestu, je od roku 2002 bez osobní dopravy. Prochází tudy také silnice č. 12, spojující západ a východ Polska. MHD zajišťují autobusy.
Partnerská města
Kovel, Ukrajina- Łuck, Ukrajina
Morlaix, Francie
Utena, Litva
Sindelfingen, Německo
Knoxville, Tennessee, USA[2]
Reference
- ↑ a b c Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 168. [1]
- ↑ City Directory [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-08. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chełm na Wikimedia Commons - (polsky)Oficiální stránky města Chełm
- (polsky)Panoramatické fotky Chełmu
| Okresy v Lublinském vojvodství | ||
|---|---|---|
| Městské okresy |  | |
| Zemské okresy | Biała Podlaska • Biłgoraj • Chełm • Hrubieszów • Janów Lubelski • Kraśnik • Krasnystaw • Łęczna • Lubartów • Lublin • Łuków • Opole Lubelskie • Parczew • Puławy • Radzyń Podlaski • Ryki • Świdnik • Tomaszów Lubelski • Włodawa • Zamość | |
Portály: Polsko
