Chlorid strontnatý

Chlorid strontnatý
Obecné
Systematický název	Chlorid strontnatý
Anglický název	Strontium chloride
Německý název	Strontiumchlorid
Sumární vzorec	SrCl2
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	10476-85-4 10025-70-4 (hexahydrát)
Vlastnosti
Molární hmotnost	158,53 g/mol 266,62 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání	875 °C
Teplota varu	1 250 °C
Teplota dehydratace	hexahydrát 61,3 °C (-4 H2O) 134 °C (-5 H2O) 250 °C (-6 H2O)
Hustota	3,094 g/cm3 1,933 g/cm3 (hexahydrát)
Rozpustnost ve vodě	44,3 g/100 g (0 °C) 53,1 g/100 g (20 °C) 55,5 g/100 g (25 °C) 58,7 g/100 g (30 °C) 65,8 g/100 g (40 °C) 84,8 g/100 g (60 °C) 93,1 g/100 g (80 °C) 102,0 g/100 g (100 °C) hexahydrát 101,40 g/100 g (0 °C) 137,89 g/100 g (20 °C) 328,15 g/100 g (60 °C) 542 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	methanol ethanol glycerol
Relativní permitivita εr	6,05
Měrná magnetická susceptibilita	5,08×10−6 cm3g−1
Povrchové napětí	168 mN/m (880 °C) 160 mN/m (1 040 °C)
Struktura
Krystalová struktura	krychlová kosočtverečná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížky	a=698 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−828,5 kJ/mol −2 624 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie tání ΔHt	109 J/g
Standardní molární entropie S°	117 JK−1mol−1 350,3 JK−1mol−1 (hexahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−781,5 kJ/mol −2 227 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo cp	0,510 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 GHS07 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	R22
S-věty	žádné nejsou
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid strontnatý (chemický vzorec SrCl₂) je bílá práškovitá látka, která z chladných vodných roztoků krystalizuje jako hexahydrát v podobě bílých krystalků. Je dobře rozpustný ve vodě a dále v methanolu, ethanolu a glycerolu. Při ionizaci v plameni emituje červené světlo, čehož se využívá k dosažení červené barvy v ohňostrojích.

Příprava

Chlorid strontnatý lze nejsnáze připravit rozpouštěním hydroxidu strontnatého Sr(OH)₂ nebo uhličitanu strontnatého SrCO₃ v kyselině chlorovodíkové:

Sr(OH)₂ + 2 HCl → SrCl₂ + 2 H₂O

SrCO₃ + 2 HCl → SrCl₂ + H₂O + CO₂

Krystalizací se získá hexahydrát. Bezvodou sůl lze získat vysušením hexahydrátu při teplotě 250 °C a vyšší nebo přípravou na suché cestě. To lze nejsnáze provést přímým slučováním prvků, ovšem jelikož je chlorid strontnatý základní surovina pro výrobu stroncia, tak je tento způsob přípravy značně ekonomicky nevýhodný.

Využití

Chlorid strontnatý je výchozí surovinou pro přípravu kovového stroncia v čisté podobě. To se provádí elektrolýzou taveniny chloridu strontnatého s chloridem draselným. Dalším produktem této reakce je elementární chlor, který je ihned dále zpracováván v chemické výrobě. K elektrolýze se používá grafitové anody, na které se vylučuje chlor, a železné katody, na které se vylučuje stroncium.

Chlorid strontnatý je dále výchozí surovinou pro přípravu dalších sloučenin stroncia, jako je například chroman strontnatý SrCrO₄, který se využívá jako inhibitor koroze na hliníku. V pyrotechnice se využívá jako červené barvivo, které dává intenzivnější červenou barvu než většina jiných alternativních sloučenin. V malých množstvích se využívá jak přísada ve sklářství a hutnictví. Radioaktivní izotop ⁸⁹Sr se využívá k léčbě rakoviny kostí a pacientům se podává ve formě chloridu strontnatého.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strontium chloride na anglické Wikipedii.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid strontnatý na Wikimedia Commons