Conair Firecat
Firecat / Turbo Firecat | |
---|---|
Francouzský Firecat nad Sausset-les-Pins | |
Určení | hasicí letoun |
Původ | Kanada |
Výrobce | Conair Aviation |
Zařazeno | 1978 (Firecat) 1988 (Turbo Firecat) |
Vyřazeno | 2012 (Kanada) |
Charakter | ve službě u Sécurité civile (Turbo Firecat) |
Uživatel | Conair (dříve) Sécurité civile |
Vyrobeno kusů | 35 |
Vyvinuto z typu | Grumman S-2 Tracker |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Conair Firecat je hasicí letoun vyvinutý v 70. letech 20. století v Kanadě modifikací z vyřazených vojenských strojů Grumman S-2 Tracker. Úpravy provedly dílny společnosti Conair, z nichž později vznikla nezávislá společnost Cascade Aerospace.[1]
Vznik a vývoj
Stroje Firecat vznikly úpravou z letounů Grumman S-2 Tracker, jejichž větší množství Conair zakoupil po jejich vyřazení od Kanadského královského námořnictva a menší počet také z řad letadel dříve sloužích v Námořnictvu Spojených států amerických.[2] Pro letecké hašení požárů byly Firecaty modifikovány zvýšením podlahy kabiny o 20 cm a instalací nádrží na 3 296 litrů hasicí kapaliny na místo původní pumovnice určené pro torpéda. Bylo odstraněno veškeré nadbytečné vojenské vybavení a prázdná hmotnost klesla o téměř 1 500 kg ve srovnání s původními Trackery.[3] První stroj byl upraven v roce 1978.[3]
Některé exempláře byly modernizovány instalací turbovrtulových pohonných jednotek Pratt & Whitney Canada PT6 a následně vstoupily ve známost pod jménem Turbo Firecat. Ty se dále vyznačují větším objemem integrální nádrže na hasicí kapalinu a instalací přídavných nádrží paliva pod křídly. Jejich maximální vzletová hmotnost vzrostla o 680 kg na celkových 12 480 kg, přičemž hmotnost prázdného stroje naopak poklesla, protože turbínové motory jsou lehčí než původní pístové. První Turbo Firecat vzniklv roce 1988.[3]
Adaptací na typ Firecat a Turbo Firecat prošlo celkem 35 letounů Grumman S-2.[4][p 1]
Historie nasazení
Conair zahájil provoz Firecatů v roce 1978.[6] Stroje obou provedení byly dříve provozovány firmou Conair a vládami kanadských provincií Ontario[7] a Saskatchewan.[2][8] V květnu 1982 začaly dodávky typu francouzské organizaci civilní ochrany Sécurité civile, která v průběhu pěti let postupně získala celkem čtrnáct strojů,[9] které poté postupně procházely konverzí na verzi Turbo Firecat.[10] Čtyři stroje Firecat a tři Turbo Firecaty byly ztraceny při nehodách, takže k roku 2016 jí zbývalo pouze devět strojů Turbo Firecat.[9][11][12]
Varianty
- Firecat
- Původní verze s hvězdicovými motory Wright R-1820, jako u standardních Grummanů S-2 Tracker
- Turbo Firecat
- Verze se dvěma turbovrtulovými motory Pratt & Whitney Canada PT6A-67AF
Vystavené exempláře
- Canadian Museum of Flight, Langley, Britská Kolumbie[13]
- Canadian Bushplane Heritage Centre, Sault Ste. Marie, Ontario
- Reynolds-Alberta Museum, Wetaskiwin, Alberta
Specifikace (Turbo Firecat)
Technické údaje
- Osádka: 1
- Kapacita: 3 335 l vody a 173 l pěnového koncentrátu
- Délka: 13,26 m
- Rozpětí křídel: 22,12 m
- Výška: 5,05 m
- Prázdná hmotnost: 6 803 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 12 473 kg
- Pohonná jednotka: 2 × turbovrtulový motor Pratt & Whitney Canada PT6A-67AF
- Výkon pohonné jednotky: 1 220 hp (761 kW) každý
Výkony
- Maximální rychlost: 407 km/h
- Vytrvalost: 5 hodin a 6 minut letu
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Conair Firecat na anglické Wikipedii.
- ↑ Cascade Aerospace history [online]. Cascade Aerospace, 2008-01-15 [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ a b Trackers Survivors in Canada [online]. s2ftracker.com, 2008-03-08 [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ a b c Aircraft World Directory: Firecat [online]. Aircraft World Directory, 2011-10-02 [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Trackers [online]. USWarplanes.net [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-26. (anglicky)
- ↑ Federal Aviation Administration. Type certificate: Turbo Tracker [online]. 1999-05-21 [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-04. (anglicky)
- ↑ LAVENDER, Bill. Conair working fires in Canada. AgAir Update [online]. Červenec 2003 [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Canadian Bushplane Heritage Centre. Tracker [online]. bushplane.ca [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
- ↑ Government of Saskatchewan. Aviation Operations - Environment [online]. environment.gov.sk.ca [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ a b Historique Firecat [online]. pilotesdufeu.com [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu. (francouzsky)
- ↑ Trackers Survivors in France [online]. s2ftracker.com, 2008-03-10 [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Historique Turbofirecat [online]. pilotesdufeu.com [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu. (francouzsky)
- ↑ List of Tracker crashes since 2000 [online]. s2ftracker.com [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ NILES, Russ. Firecat Goes To Museum [online]. AVweb, 2012-10-07 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- FRANCILLON, René J. Grumman Aircraft since 1929. London: Putnam Aeronautical Books, 1989. ISBN 0-85177-835-6. Kapitola Grumman S2F (S-2) Tracker, s. 350–375. (anglicky)
- STITT, Robert. Turbo Firecat...fighting flames with turbines. Air International. Červen 1991, s. 289–294. (anglicky)
- TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. Dostupné online. ISBN 1-85170-324-1. S. 922. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Conair Firecat na Wikimedia Commons
- (anglicky) Turbo Firecat na stránkách výrobce
- (francouzsky) Tracker Firecat Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |