Dalečín

Dalečín
Bývalý zámek v Dalečíně – dnes budova obecního úřadu
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působností	Bystřice nad Pernštejnem (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′29″ s. š., 16°14′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	669 (2024)[1]
Rozloha	16,29 km²[2]
Nadmořská výška	472 m n. m.
PSČ	592 41, 592 65
Počet domů	241 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Dalečín 30 592 41 Dalečín [email protected]
Starosta	Ing. Pavel Kadlec
Oficiální web: www.dalecin.cz
Dalečín
Další údaje
Kód obce	595454
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dalečín se nachází zhruba 7,5 km severně od Bystřice nad Pernštejnem a 13 km vsv. od Nového Města na Moravě v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 669^[1] obyvatel.

Název

Jméno vsi znělo původně Daličín (není písemně doloženo) a bylo odvozeno od osobního jména Dalicě (ve starší podobě Dalica), což byla domácká některého jména obsahujícího Dale- (např. Dalebor, Dalemil). Význam místního jména byl "Dalicův majetek".^[4]

Historie

První, často zpochybňovaná, zmínka o Dalečíně pochází z roku 1086 v listině Opatovického kláštera, která uvádí Daletice (byť zřejmě ty u Dolívky)^[5]. První spolehlivá písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Tehdy byl postoupen spolu s Písečným a Dětochovem (dnes Vítochov) Znatovi z Tasova (území získal od své manželky Kláry). Dalečín v tu dobu tvořil středisko samostatného panství, které v roce 1358 získal Jimram z Pernštejna. Další události z historie obce jsou nám známy díky záznamům v Moravských zemských deskách. V roce 1588 Jan z Pernštejna prodal obec Pavlu Katharynovi z Katharu. O dva roky později jej získala jeho manželka Krizelda Čejkovna z Olbramovic. Roku 1603 jej spolu s okolními obcemi Petr a Jan Katharynové prodali Vilému Dubskému z Třebomyslic. Po Bílé hoře mu byl majetek zkonfiskován a novým majitelem se stal Štěpán Schmidt z Freihofenu. Mezi lety 1624–1633 bylo dalečínské panství připojeno hraběnkou Šlikovou ze Salmu ke kunštátskému panství. K němu patřil až do zrušení patrimoniální správy. Posledním majitelem se stal svobodný pán Honrichs.

Obyvatelstvo

Školství

• Základní škola a Mateřská škola Dalečín

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jakuba Většího, ke kterému vede po schodišti Křížová cesta
• zámek Dalečín
• zřícenina hradu Dalečín
• Jaroškova vila

Části obce

• Dalečín
• Hluboké
• Veselí

Do roku 1920 a na krátký čas od roku 1955 až do jeho zániku byl součástí Dalečína i Chudobín, který byl zaplaven vírskou přehradou.

Galerie

• 
  Bývalý zámek v Dalečíně – využit jako budova obecního úřadu
• 
  Hrad Dalečín – přístup do paláce
• 
  Hrad Dalečín
• 
  Hrad Dalečín
• 
  Hrad Dalečín – pozůstatky obvodní zdi
• 
  Hrad Dalečín
• 
  Pohled na zachovalou část hradu Dalečín v roce 2006
• 
  Evangelický hřbitov v Dalečíně
• 
  Náhrobek s vyobrazením kalicha na evangelickém hřbitově

Odkazy

Reference

Literatura

• K dějinám Jimramova, Dalečína a Vítochova. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1996.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalečín na Wikimedia Commons
• Galerie Dalečín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Dalečín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dalečín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.