Dolani

ikona
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
ikona
Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

Dolan (ujgursky: دولان → Dolan plurál: Dolanlar, turecky: Dolan plurál: Dolanlar, čínsky: 刀朗, nebo 多朗 pchin-jinem tolan, obvyklou fonetikou: to-lan) je oblast nebo také název komunity lidí žijících ve Východním Turkestánu (dnešní autonomní oblast Sin-ťiang v Číně). Termín „Dolan“ má pravděpodobně souvislost s životem předchozí kultury a civilizace v této oblasti, nicméně podle čínských historických pramenů jde o jeden ze starých ujgurských kmenových názvů. [1] Dolani jsou rozděleni do „sedmi rodin“ - „yәttә uruқ“ (mongolsky Dolo - sedm) a mluví obvyklým ujgurským nářečím. Žijí převážně v údolích, u řek Jarkend, Aksu a Tarim a v oblasti Lop nurského jezera. Lze je nalézt také u Kašgaru. Většina dolarů pracuje v zemědělství. Jejich počet se odhaduje na 100 tisíc.

Etymologie a původ

Historie této komunity je málo známá. Antropologicky jde o smíšenou rasu túránského typu. [video 1] Názorů na jejich původ je více:

Mongolský původ

  1. Původně jsou to potomci Mongolů, kteří se usadili ve Východním Turkestánu v době Čingis-chána (1227). [2] [2]

Turkický původ

  1. Ruský historik a etnolog Lev Nikolajevič Gumiljov (1912–1992 ) ve své základní práci „Ranní Turci“ prokázal, že Tchie-leové (487–541)[pozn. 1] čili Telengiti, turkofonní, evropoidní západosibiřský kmen, původem od Sajanských hor, hrál důležitou roli v etnogenezi starobylých Turků. Kromě toho Gumiljov zmiňuje Čitiské (s významem „Červení Tiové“[pozn. 2]) Ujgury → Rudé Ujgury nebo „Ti [pozn. 3] → Ting-lingy [pozn. 4]. [5]
  1. Podle části historiků další možností je, že etnonymum „Dolan“ pochází z jména chána Tuluna, který v roce 485 usedl na trůn Žuan-žuanské říše.[1][pozn. 5] Po rozptylu Tulunových kmenů se z turkických Kanglıů („Vysoké kočáry“ → 659–750) oddělil také kmen Börkli. Börkliové se poté přejmenovali na „Dolon“ (ujgursky: „Dolanlıklar“). Poté se fonetický posun slova „Dolon“ zastavil na výslovnosti ve formátu „Dolan“. [6]
  1. Někteří učenci a cestovatelé věří, že Dolanové od údolí řeky Jarkend jsou kyrgyzská nebo kazašská skupina, která se usadila v této oblasti v průběhu vládnutí mandžuské dynastie Čching (1644–1911).Přesvědčení bylo založeno na jejich výrazně odlišné fyziognomii a jazyku, a jejich polokočovném životním stylu. [7]
  1. Avšak převládá zde většinový názor, že s největší pravděpodobností jsou subetnickou skupinou Ujgurů (744–848) (čínsky pchin-jinem: Tchung-luoujgursky: Tongra). [8]

Odkazy

Video

  1. Uyghur dance: Dolan meshripi (CCTV dance competition)

Poznámky

  1. Tiele (čínsky v českém přepisu Tchie-lej, pchin-jinem tiělēi, znaky 鐵勒, obvyklou fonetikou: Tye-le) nebo také
    Čıle (Tiele) (čínsky v českém přepisu Čch'-lej, pchin-jinem chìlēi, znaky 敕勒, obvyklou fonetikou: Čı-le) nebo také
    Kaoke (Tiele) (čínsky v českém přepisu Kao-kche; doslova „vysoké kočáry“, pchin-jinem gāochē, znaky 高車 nazev, který nesli v období Severního Wej (Tabgačové), nebo také
    Čulu (Tiele) čínsky v českém přepisu Čchu-lu, pchin-jinem chulù, znaky 楚騄 což je alternativní název „Tiele“. Tieleové byli sbírkou kmenů z různých etnik Turkického původu. V turkických jazycích také nazývání Tele, byli roku 357 vytlačení z Mongolska Sien-pejy a založil stát v Turpanu. Tato skupina zahrnovala kmeny Se-Jento (Sır-Tarduš), Basmalů (Pa-si), Oguzů (Wu-chu), Chazarů (Che-san), Alanů (A-lan), J. Kyrgyzů (Che-ku), Tuvānců (Tuva-la) a Jakutů (Kuli-kan) z Bajkalského regionu. [3][4]
  2. Čiti (čínsky v českém přepisu Či-ti, pchin-jinem chìdí, znaky 赤狄, obvyklou fonetikou: Čity)
  3. Tiové (Wu Chu) (čínsky v českém přepisu Ti, pchin-jinem , znaky , obvyklou fonetikou: Ty)
  4. Ting-ling (čínsky v českém přepisu Ting-ling, pchin-jinem dingling, znaky 丁零, obvyklou fonetikou: Tyng-lyng) žili původně na břehu řeky Leny v oblasti západně od jezera Bajkal, postupně se přesunuli na jih do Mongolska a severní Číny. Ting-lingové odkazují na staré zaniklé etnické skupiny, jejichž původní prvky, byly asimilované především do Siung-nuských a Sjen-pejských skupin.
  5. Tajping (čínsky v českém přepisu Taj-ping, pchin-jinem Tàipíng, znaky 太平) nebo zdvořilostní jméno
    Fumingtun-kagan (čínsky v českém přepisu Fu-ming-tun kche-chan, pchin-jinem Fú míng dūn kè hán, znaky 伏名敦可汗) nebo osobním jménem:
    Jüťiolu Tulun (čínsky v českém přepisu Jü-ťiou-lu Tou-lun, pchin-jinem Yùjiǔ lǘ dòu lún, znaky 郁久閭豆崙) (485491)

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dolan people na anglické Wikipedii a Доланы na ruské Wikipedii.

  1. a b RAHMAN, Abdukerim. Medeniyet İzliridin Tuğulğan Heslar. Ürümchi: Shinjang Helk Neshriyatı, 1993. S. 47–48. (turecky) 
  2. a b JUDIN, Veniamin Petrovič. O rodoplemennom sostave mogulov Mogulistana i Mogulii [V: Izvestija Akademii nauk Kazachskoj SSR - nomer 3]. [s.l.]: [s.n.], 1965. S. 52–65. (rusky) 
  3. TUAN, Lian-čchin. (丁零, 高车与铁勒 → Ting-ling, Kao-kche jü Tchie-lej) - Ting-ling, Kaoke a Tiele. Šanghaj: (上海人民出版社出版 → Šangchaj Žen-min čchu-pan-še Čchu-pan 1988) - Šanghajské Vydavatelství Lidového Domu 1988, 1935. 566 s. ISBN 7208001103, ISBN 9787208001107. S. 11–12. (čínsky) 
  4. PULLEYBLANK, Edwin George. Central Asia and the non-Chinese peoples of ancient China - Střední Asie a ne-čínské národy starověké Číny V. Variorum collected studies series. Aldershot: Ashgate Publishing, 2002. 731 s. Dostupné online. ISBN 0860788598, ISBN 978-0-86078-859-1. Kapitola VII, s. 21–26. (anglicky) 
  5. GUMILJOV, Lev Nikolajevič. The Ancient Turks. [s.l.]: Ayris-press, 2007. ISBN 5811226462, ISBN 9785811226467. (rusky) 
  6. OSMAN, Muhammet. Dolan Meshrepliri 1. Ürümchi: Shinjang Helk Neshriyatı, 1995. S. 1–4. (turecky) 
  7. İNAYET, Doc. Dr. Alimcan. Uygur on iki Makami ve edebiyati, [V: Turkish Studies/Türkoloji Araştırmaları, Volume 2/2. Ürümchi: Shinjang Helk Neshriyatı, 2007. S. 1–4. (turecky) 
  8. SVANBERG, Ingvar. Ethnic Categorizations and Cultural Diversity in Xinjiang: The Dolans along the Yarkand River. Central Asiatic Journal, Volume: 40, Issue: 2. Uppsala: Verlag Otto Harrassowitz, 2008-10-17, s. 260–282. Dostupné online [cit. 2008-10-17]. ISSN 0008-9192. (anglicky) 

Literatura

  • Svanberg, Ingvar. „Ethnic Categorizations and Cultural Diversity in Xinjiang: The Dolans along the Yarkand River, Central Asiatic Journal“. (Uppsala University), Verlag Otto Harrassowitz, 1996, ISSN 0008-9192.

Související články

Externí odkazy

  • Doc. Dr. Alimcan İnayet, „Uygur on iki Makami ve edebiyati“ Turkish Studies/Türkoloji Araştırmaları, Volume 2/2, Spring 2007 [1] (turecky)
Turkické národy
Kurzíva s † ukazují vymřelé skupiny – znak † ukazuje vymírající skupiny
Historické skupiny národů, kmenů a klanů
Turkuti † • Jenisejští Kyrgyzové † • Kanglyové † • KarlukovéKimakové † • Kumáni (Polovci) • Kypčaci • Kızılbašové • Ogurští Turci – Avaři † • Hunové † • Chazaři † • Prabulhaři † • Oguzští TurciTürgešové † • Siungnuové † • Šatoové † • Tinglingové † • Wusunové
Současné národy a národnosti
Altajové • AzerovéBalkařiBaškirovéChakasové• Chaladžové • Chorásánští Turci • Čulymci • ČuvašiDolgani † • GagauzovéIráčtí TurkmeniJakuti • Karačajové † • Karaité † • Karakalpaci • Karamanliové • Karapapachové † • Kaškajové • KazašiKrymčáci † • Krymští TatařiKumandynci † • Kumykové • KyrgyzovéMeschetští Turci • Najmani • Nogajové • SalarovéSyrští Turkmeni • Šorci • Tataři • Telengiti • Teleuti • Tofalaři † • TurciTurkmeniTuvinciUjgurovéUrumovéUzbeci • Jugurové †
Západoevropští Turci
Turci v západní Evropě
Balkánští a ostatní Turci
Turci v Bulharsku • Turci v Egyptu • Turečtí Kyprioti • Turci v Kosovu • Turci v Severní Makedonii • Turci v Rumunsku • Turci v Západní Thrákii • Muslimové v Řecku