Dvojná vazba

Možná hledáte: dvojnou chemickou vazbu, tedy násobnou kovalentní vazbu mezi atomy v molekule.

Dvojná vazba (v originále Double bind) je psychologický pojem, označující způsob komunikace, při níž jedinec dostává od komunikující osoby dvě neslučitelné informace současně. Může jít o rozpor mezi verbální a neverbální složkou projevu, případně v širším pojetí i o logický protiklad.

Důsledky a podoba

Dvojná vazba má pro osobu, které je tato komunikace určena, podobu neřešitelné situace. Přicházejí k ní totiž matoucí tvrzení, neproveditelné rady či pokyny v jednom okamžiku. Tato komunikace může mít též charakter manipulativního jednání a jde o komunikační způsob "nezdravý" a v případě častého výskytu v dětství může vést k rozvoji duševní poruchy s psychotickými rysy.

Historie

Tento pojem vnesl do psychologie biolog a kybernetik Gregory Bateson, a to v článku Toward a Theory of Schizophrenia v časopise Behavioral Science v roce 1956. Podle Batesona jsou stavy dospělých schizofreniků způsobeny jejich specifických zážitkem v dětství, kdy si k nim klíčový vychovatel, povětšinou matka, vytvořil "dvojnou vazbu", tedy vnímal dítě jako dva různé objekty a v různých chvílích se k němu vztahoval různě. Dítě se podle Batesona tomuto dvojímu vnímání přizpůsobí a rozštěpí svou identitu. Nehledě na toto vysvětlení se dvojná vazba skutečně vyskytuje častěji v rodinách schizofreniků a dalších psychotiků [1].

Ač Bateson nebyl psychologem, jeho pojetí schizofrenie a dvojné vazby silně ovlivnilo zejména takzvanou existenciální psychoanalýzu, například skotského psychoanalytika Ronalda Davida Lainga, a tzv. interpersonální psychoanalýzu.

Odkazy

Reference

  1. Hartl, Pavel; Hartlová, Helena: Psychologický slovník, Praha, Portál 2004

Literatura

  • Rycroft, Charles: Kritický slovník psychoanalýzy, Praha, Psychoanalytické nakladatelství 1993
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.