Ekonomika Slovinska
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
| Ekonomika Slovinska | |
|---|---|
 Lublaň | |
| Měna | euro (€) |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | EU, WTO a OECD |
| Statistické údaje | |
| Změna HDP | ▲ +5,2% (Q2 2017) |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 2,2%, průmysl: 35%, služby: 62,8%, (2009 odhad) |
| Pracovní síla | ▲ 964 000 (2017) |
| Nezaměstnanost |  6,5% (2017)[1] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲$28,01 mld. (2016)[2] |
| Dovoz | ▲ $26,86 mld. (2016)[3] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 79,7% HDP (2016) |
Ekonomika Slovinska je druhá nejvyspělejší z postsocialistických zemí Evropy (hned po ČR).
Vývoj
Slovinsko bylo až do roku 1991 součástí socialistické Jugoslávie. Ta však měla volnější režim, což se týkalo i ekonomiky - od určité doby dokonce bylo možné volně podnikat. Díky tomu neupadlo Slovinsko do tak hluboké hospodářské krize, jako jiné státy. Poměrně rychle se vypořádalo s následky války (na rozdíl například od sousedního Chorvatska, kde jsou škody stále viditelné) a začalo transformaci na tržní ekonomiku. V roce 2004 bylo s dalšími devíti, vesměs též postsocialistickými státy připojeno k EU. Díky svým ekonomickým výsledkům již v roce 2007 nahradilo svoji původní měnu tolar za euro.
Současnost
Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp (nejvyšší vrchol Triglav), turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Z ostatních služeb je významné především bankovnictví.
V průmyslu hraje největší význam farmacie[zdroj?] (firma Krka) a výroba sportovních potřeb, obzvláště lyží (firma Elan).1
Ani zemědělství není pozadu, ve Slovinsku se daří vinné révě a dalším plodinám.
Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra. (Bled, Bohinjské jezero, Kranjska Gora, Kranj, Lublaň aj.)
Pro svoje ekonomické úspěchy, význam bankovnictví, polohy v Alpách i rozlohy je někdy Slovinsko nazýváno Švýcarskem východu.[zdroj?]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Slovinska na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Ekonomika Evropy | ||
|---|---|---|
| Země |
|  |
| Teritoria, kolonie a zámořská území |
| |
| Území se sporným postavením |
| |
Portály: Ekonomie | Slovinsko
