El Al

El Al
Logo
IATA
LY
ICAO
ELY
CALLSIGN
EL AL
Zahájení činnosti1948
SídloIzraelIzrael Izrael
Hlavní základnaBen Gurionovo letiště (pobliž Tel Avivu)
Destinace56 (srpen 2017)
Velikost flotily42 (srpen 2017)
Oficiální webwww.elal.co.il
O izraelské osadě na Golanských výšinách pojednává článek Eli-Ad.

El Al (hebrejsky: אל על, doslova „k obloze“) je izraelský národní letecký dopravce.[1][2] Provozuje pravidelnou mezinárodní osobní a nákladní leteckou přepravu mezi svým domovským Ben Gurionovým mezinárodním letištěm poblíž Tel Avivu a destinacemi v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe, stejně jako vnitrostátní leteckou přepravu na letiště Ovda u Ejlatu.[3] K srpnu 2017 tato společnost létala do 56 destinací a ve flotile měla 42 letadel.

Historie

Lockheed Constellation společnosti El Al v roce 1951

Inaugurační let z Ženevy do Tel Avivu proběhl 28. září 1948 letounem Douglas C-54 Skymaster (4X-ACA) pro prezidenta Izraele Chaima Weizmanna. Na počátku roku 1949 byla flotila rozšířena o další dva letouny Douglas DC-4 (4X-ACC, 4X-ACD). V červenci 1949 byla otevřena první pravidelná linka Tel Aviv-Paříž, do konce roku byla pravidelně spojena města Řím, Curych a Londýn. V roce 1950 byl zahájen provoz nákladních letadel Curtiss C-46 Commando (4X-ACE, 4X-ACF) a zakoupeny další tři DC-4 (4X-ADB, -ADC, -ADN). Dne 18. června 1950 byla zahájena pravidelná linka z Tel Avivu přes Řím, Paříž, Shannon a Gender do New Yorku. Ve stejném roce byly zahájeny lety do Istanbulu, Vídně, Athén a Johannesburgu. Tato síť linek zůstala nezměněna do roku 1956. V roce 1951 byl do provozu uveden letoun Douglas DC-3 (4X-ATA), který byl používán na linky do Nikosie a Istanbulu. Místo zastarávajících DC-4 byla zakoupena nová letadla typu Lockheed Constellation (4X-AKA, -AKB, -AKC). První byl zařazen do provozu v prosinci 1950, čtvrtý stroj 4X-AKD byl pořízen v roce 1954. V roce 1956 byly zahájeny spoje do Bruselu a Amsterodamu. Za sestřelený Lockheed 49 Constellation v červenci 1957 byl pořízen náhradní 4X-AKE. Stárnoucí Constellationy byly hlavními důvody nákupu nových letounů typu Bristol Britannia v roce 1957 (4X-AGA, -AGB, -AGC). Technické parametry těchto letounů umožnily otevření nonstop letů z Londýna do New Yorku. V dalších letech byl počet strojů Britannia zvýšen na pět (4X-AGD, -AGE). V roce 1958 došlo k otevření linek do Kolína nad Rýnem a Mnichova a o rok později do Teheránu. Provoz této linky byl zastaven až v roce 1979.

Curtiss C-46 Commando, 1952 (4X-ACF)

První proudový letoun společnosti byl pořízen v roce 1961 (Boeing 707, 4X-ATA), což umožnilo nonstop lety z Tel Avivu do New Yorku. Během 28 let služby Boeingu 707 u El Al se v barvách dopravce vystřídalo celkem 18 letounů tohoto typu a čtyři stroje menších Boeing 720. V roce 1963 byla otevřena linka do Frankfurtu, 1964 do Kodaně a 1968 do Ženevy, Nice a Bukurešti. V 70. létech byly zahájeny lety do Montrealu a Marseille. V roce 1971 byl do flotily zařazen první dvoupatrový Boeing 747-200 (4X-AXA). Šest dní po jeho dodání, 8. června, byl zařazen na pravidelnou nonstop linku do New Yorku. V roce 1977 byl zahájen provoz do Lisabonu a o dva roky později do Miami. Díky podpisu mírové smlouvy s Egyptem v Camp Davidu byla v roce 1980 otevřena linka do Káhiry. V roce 1981 byla letecká síť rozšířena do Bostonu, 1983 do Chicaga a Los Angeles, v roce 1985 byl spojen Manchester a v roce 1986 Toronto. V 80. letech byly rovněž zakoupeny dopravní letouny Boeing 737 (4X-ABN, -ABO), Boeing 767-200 (4X-EAA, -EAB), Boeing 767-200ER (4X-EAC, -EAD) a Boeing 757 (4X-EBL, -EBM, -EBR, -EBS, -EBT, -EBU, -EBV). V roce 1989 byly zahájeny linky do Budapešti, Varšavy a Stockholmu. Dne 25. června 1991 byla zahájena pravidelná linka LY521 do Prahy letounem typu Boeing 757 (4X-EBR). K dalšímu rozšíření provozu do východní Evropy došlo v letech 1992 (Moskva, Petrohrad) a 1993 (Sofie). Helsinki a Lipsko byly do letecké sítě El Al zařazeny v roce 1994.

Typ Boeing 747-200 v roce 1983, z flotily El Al byl vyřazen v roce 2001

Jako národní dopravce hrál El Al významnou roli v izraelských humanitárních záchranných pracích, kdy byli leteckým mostem přepravováni Židé z Etiopie, Jemenu a dalších zemí, kde byly jejich životy v ohrožení. El Al je držitelem světového rekordu pro nejvíce přepravených cestujících během komerčního letu, kterého dosáhl během operace Šalamoun, kdy transportoval židovské uprchlíky z Etiopie. Při této operaci bylo převezeno Boeingem 747 této společnosti 1 122 cestujících, což je světový rekord v přepravě jedním letadlem. V říjnu 1992 byla otevřena první pravidelná linka na Dálný východ do Pekingu. V roce 1993 následovaly Bombaj a Bangkok, v roce 1994 Hongkong a Dillí se Soulem v roce 1995. V létě roku 1994 přistály na letišti Ben Gurion první dva Boeingy 747-400 (4X-ELA, -ELB) a třetí letoun tohoto typu rozšířil stav společnosti v červnu téhož roku.

První Boeing 777 byl do flotily El Al zařazen v březnu 2000. Od roku 2003 probíhala dlouho odkládaná privatizace. V roce 2013 El Al představil novou dceřinou společnost, nízkonákladovou společnost UP. Ta začala se svými pěti Boeingy 737 létat do pěti destinací v Evropě.

El Al některá svá letadla vybavuje od roku 2015 protiraketovým systémem C-MUSIC od firmy Elbit System.[4]

Destinace

Codeshare

El Al má také několik codeshare dopravců, nepatří do žádné z aliancí leteckých společností.

Praha

Linka El Al na pražské letiště Ruzyně byla zahájena 25. června 1991. Měla číslo LY521 a obsluhoval ji Boeing 757-200 imatrikulace 4X-EBR. Později linku pravidelně obsluhovaly Boeingy 737-800, střídané většími Boeingy 777 či 767. Od roku 2014 na této lince létala její nízkonákladová značka UP, kterou od 15. října 2018 nahradila El Al. Letadla Boeing 737-800 do Prahy létají 8x týdně.

Letecké nehody a incidenty

El Al je všeobecně uznáván jako nejbezpečnější ze světových leteckých společností, jelikož mnohokrát díky svým bezpečnostním protokolům zabránil pokusům o únos letadla a teroristickým útokům.[5][6]

  • V únoru 1969 byl napaden Boeing 707 na letišti v Curychu. Izraelský pilot byl zabit a dalších osm lidí zraněno. V následující přestřelce s ostrahou letiště byl jeden útočník zabit a ostatní byli přemoženi a uvězněni. Útočníci byli později souzeni ve Winterthuru, ale o rok později byli po únosu letadla Swissairu propuštěni.[11]
  • 13. ledna 1975 se několik mužů včetně Carlose pokusilo unést a zničit letadlo El Al. Pokus bezúspěšně opakovali 17. ledna.
  • Další teroristický útok známý jako Hindáwího případ byl spáchán 18. března 1986. Anne-Marie Murphy, těhotná občanka Irska, se chystala nastoupit do letadla El Al v Londýně Heathrow, když byly v jejím zavazadle nalezeny tři libry plastické trhaviny. Trhavinu nastražil její snoubenec Nezar Hindawí, který si rezervoval letenku na jiný let. Hindáwí byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 45 let, nejdelšímu trestu, který kdy vynesl Britský soud.
  • 4. října 1992 nákladní Boeing 747-200F se při letu El Al 1862 zřítil na dvě výškové budovy (Kruitberg and Groeneveen) v Bijlmermeeru nedaleko Amsterdamu. Při neštěstí se utrhl pravý vnitřní motor a narazil do pravého vnějšího motoru, který se rovněž utrhl. Zahynuli tři členové posádky a 39 lidí na zemi.[13]
  • 4. července 2002, postřelil Hesham Mohamed Hadayet šest Izraelců u přepážky El Al na letišti v Los Angeles. Poté byl zastřelen bezpečnostní službou El Al.[14] Dva z postřelených zemřeli později. Egypťan Hadayet nepatřil k žádné teroristické skupině, ale neskrýval antižidovské postoje a nesouhlasil s americkou politikou na Středním Východě.[15] Americká FBI vyhodnotila střelbu jako teroristický akt, jeden z mála, který se odehrál na území Spojených států po 11. září 2001.
  • 17. listopadu 2002 se třiadvacetiletý izraelský Arab Tawfiq Fukra pokusil unést letadlo El Al za letu z Tel Avivu do Istanbulu. Byl ozbrojen kapesním nožem a pokusil se vniknout do pilotní kabiny, aby přinutil pilota letět zpět do Izraele a narazit do budovy. Na palubě letadla byl přemožen bezpečnostním personálem.[16]

Odkazy

Boeing 757-258 (4X-EBS), El Al

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Al na anglické Wikipedii.

  1. Divestiture of Flag Carriers [online]. Gabi Think [cit. 2008-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. El Al Airlines installs anti-missile systems on passenger aircraft [online]. Haaretz [cit. 2008-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. El Al Flight Schedule [online]. El Al [cit. 2008-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. (anglicky) 
  4. KUBASTA, Tadeáš. 4X-EKM - B737-804 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. 
  5. El Al secure because it must be [online]. CNN [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Unfriendly skies are no match for El Al [online]. USA Today [cit. 2008-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ASN Aircraft accident description Douglas DC-4 4X-ADN — Zürich-Kloten [online]. Aviation Safety Network [cit. 2007-05-29]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. Through the Curtain. www.time.com. Time Magazine, 1955-08-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ASN Aircraft accident description Lockheed L-149 Constellation 4X-AKC — Petrich [online]. Aviation Safety Network [cit. 2007-05-29]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. MELMAN, Yossi. An investigation behind bars. www.haaretz.co.il. Haaretz. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  11. El Al hijack [online]. [cit. 2008-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. A history of El Al incidents [online]. One News [cit. 2007-05-28]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. Accident description El Al 1862 [online]. Aviation Safety [cit. 2011-10-23]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. Los Angeles airport shooting kills 3. archives.cnn.com. CNN, 2002-07-05. Dostupné online [cit. 2007-05-28]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  15. FBI, Justice: El Al attack was terrorism. www.cnn.com. CNN, 2003-04-12. Dostupné online [cit. 2007-04-29]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. Passengers recall El Al 'hijack' terror. news.bbc.co.uk. BBC News, 2002-11-18. Dostupné online [cit. 2011-10-23]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu El Al na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky (anglicky)
Doprava v Izraeli Izrael
Silnice
Dálnice
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 9
  • 10
  • 12
  • 13
  • 16
  • 20
  • 22
  • 23
  • 25
  • 31
  • 34
  • 35
  • 38
  • 40
  • 41
  • 42
  • 44
  • 45
  • 46
  • 50
  • 55
  • 57
  • 60
  • 65
  • 66
  • 70
  • 71
  • 73
  • 75
  • 77
  • 79
  • 80
  • 85
  • 87
  • 89
  • 90
  • 91
  • 92
  • 98
  • 99
Silnice
  • 293
  • 404
  • 431
  • 443
  • 471
  • 531
  • 999
  • Karmelské tunely
  • Alonova silnice
  • Ropná silnice
  • Boeing 767 společnosti El Al
    Dopravní zácpa na Ajalonské dálnici
    Vlak v Tel Avivu
    Autobusy
    Železnice
    Rychlá doprava
    Přístavy
    Přístavy
    Mariny
  • Aškelon
  • Herzlija
  • Modrá marina
  • Tel Aviv
  • Správa
    Letectví
    Letiště
    Společnosti
    Správa
  • Izraelská správa letišť
  • Úřad pro civilní letectví Izraele
  • Podle měst
    • Jeruzalém
    • Petach Tikva
    • Tel Aviv
    Ostatní
  • ministr dopravy Izraele
  • Úřad pro veřejnou dopravu Izraele
  • Netivej Jisra'el
  • dopravní značení v Izraeli
  • Rav-kav
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech