1979

1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím. OSN tento rok vyhlásila jako Mezinárodní rok dítěte.

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1979

• 1.–29. ledna – V průběhu jednoho dne došlo k prudkému ochlazení na mnoha místech téměř o 30 °C (z 15 °C na – 15 °C). Důsledkem byla velmi závažná energetická krize. Systém vytápění se zhroutil, radikálně se zpomalila těžba, nakládka a vykládka uhlí, které zamrzalo, stejně jako labská vodní cesta. Docházelo k výpadkům elektrické energie, selhávaly stroje. S platností od 8. 1. byly na školách vyhlášeny uhelné prázdniny. V reakci na závažnost situace byla přijata i další úsporná opatření – bylo omezeno vysílání televize, veřejné osvětlení, počátek pracovní doby byl stanoven až od rozednění. Kritická situace plynoucí z mrazivého počasí přetrvala téměř po celý měsíc leden, až po 20. lednu došlo k mírnému oteplení. Uhelné prázdniny na školách byly ukončeny až 29. ledna.^[1]
• 3. ledna – V Praze na Kavčích horách byl uveden do provozu nový objekt zpravodajství Československé televize.^[2]
• 1. dubna – V Československu byl zaveden každoroční letní čas, který byl až do roku 1996 zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v září.
• 9.–11. dubna – V Praze se uskutečnil IX. sjezd jednotných zemědělských družstev, který pozitivně zhodnotil pokrok dosažený v zemědělství v posledním desetiletí, který dokládaly vyšší výnosy a rostoucí životní úroveň zemědělců. Státem podporované investice do zemědělství umožnily modernizaci rostlinné i živočišné výroby a výrazně zpomalily odliv pracovních sil z tohoto hospodářského sektoru.^[3] Jako host se sjezdu zúčastnil tajemník ÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov.
• 29. května – Více než 100 příslušníků Státní bezpečnosti zahájilo domovní prohlídky u členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a asi 16 nebo 18 jich zatkli.
• 16. července – V Liberci byla dokončena výstavba Obchodního domu Ještěd vybudovaného ze sdružených prostředků deseti severočeských obchodních organizací. Stavba se skládala ze 3 navzájem propojených nákupních pavilonů o celkové prodejní ploše 8 600 m². Objekt vznikl podle návrhů libereckých architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka. V roce 2009 byl objekt zbourán, aby ustoupil novému většímu nákupnímu centru.
• 15. srpna – Byly zvýšeny státní maloobchodní ceny benzinů a nafty na dvojnásobek – např. Speciál ze 4 Kč na 8 Kč za litr.
• 11. září – U brněnského výstaviště byl otevřen hotel Voroněž pojmenovaný po družebním městě v Sovětském svazu. S kapacitou téměř 1 300 lůžek ve dvou hotelových budovách se stal největším hotelem celého Československa. Využití získal zejména v době pořádání velkých brněnských veletrhů.^[4]
• 20. září – V Praze zemřel bývalý československý prezident Ludvík Svoboda. 26. září se konal státní pohřeb za účasti nejvyšších představitelů strany i vlády a tisíců československých občanů. Pohřební průvod poté prošel celým středem města od Pražského hradu až ke krematoriu ve Strašnicích, kde se uskutečnil samotný pietní akt.
• 23. října – Proběhl poslední velký politický proces v Československu.^[5] Členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Petr Uhl, Václav Havel, Otta Bednářová a Jiří Dienstbier byli před Městským soudem v Praze odsouzeni k trestu odnětí svobody v rozsahu 2–5 let. Dana Němcová byla odsouzena podmíněně na 2 roky. Proti procesu protestovali zahraniční osobnosti jako Margaret Thatcherová a Edward Kennedy.^[6]
• říjen – Počet obyvatel Košic dosáhl 200 000. Již na počátku 70. let předstihly Košice svou populací Plzeň a staly se tak 5. největším a zároveň nejrychleji rostoucím velkoměstem ČSSR.^[7]
• 1. prosince – Na prvním programu Československé televize měl premiéru seriál Plechová kavalerie, který podle scénáře Jaroslava Dietla natočil režisér Jaroslav Dudek. Seriál pojednává o problémech členů kombajnové brigády, která při žních vypomáhá na různých místech republiky. Hlavní roli mladého vedoucího brigády ztvárnil Jan Hartl.
• 20. prosince – Před odvolacím řízením nad rozsudkem nad členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných u Nejvyššího soudu bylo několik desítek lidí Státní bezpečností vyvezeno za Prahu, aby se nemohli soudu účastnit.

• 1. ledna
  • Poprvé odstartoval závod Rallye Paris-Dakar.
  • Ve Švýcarsku vznikl nový kanton Jura.
• 2. ledna – íránští studenti vypálili dům bývalé královny Tádž ol-Molouk, matky íránského císaře Muhammada Rezá Pahlaví
• 16. ledna – Íránská islámská revoluce: Íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví opustil zemi.
• 7. ledna – Vietnamská armáda a kabodžští povstalci oznámili konec vlády Rudých Khmerů a byla ukončena vietnamská invaze do Kambodže.
• 28. ledna – Na státní návštěvu USA přijel doposud nejvyšší představitel Čínské lidové republiky Teng Siao-pching.
• 1. února – Íránský ájatolláh Rúholláh Chomejní se po 15 letech exilu vrátil do vlasti jako vůdce a nejvyšší náboženský představitel země.
• 15. února – Pří výbuchu plynu v bance PKO ve Varšavě zahynulo 49 lidí.
• 17. února – Začala čínsko-vietnamská válka, ve které během měsíce padly desítky tisíc lidí.
• 4. března – Papež Jan Pavel II. vydal encykliku Redemptor hominis, která měla připravit církev na třetí tisíciletí a kritizovala ateistické vlády.
• 26. března – Egyptský prezident Anvar as-Sádát a izraelský premiér Menachem Begin ve Washingtonu podepsali mírovou smlouvu o vzájemném uznání obou zemí, ukončení válečného stavu a stažení izraelské armády ze Sinajského poloostrova.
• 28. března – V elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii došlo k havárii jaderného reaktoru, největší před havárií v Černobylu.
• 1. dubna – Poslední britské jednotky opustily Maltu.
• 2. dubna
  • Menachem Begin jako první izraelský premiér přijel na státní návštěvu do Egypta.
  • Ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) došlo při výrobě biologických zbraní k úniku anthraxu a zemřelo 66 lidí.
• 11. dubna – Ugandský prezident Idi Amin po osmi letech vlády uprchl do Libye.
• 15. dubna – Při zemětřesení o síle 7 stupňů s epicentrem u černohorského města Bar zahynulo v Jugoslávii a v Albánii 136 lidí a více než 100 000 jich přišlo o střechu nad hlavou.
• 22. dubna – Při palestinském útoku v izraelské Nahariji zahynulo 6 lidí.
• 1. května
  • Marshallovy ostrovy byly prohlášeny autonomní republikou
  • Grónsko získalo autonomii v rámci Dánska, ustanovilo vlastní vládu a parlament.
• 3. května – V parlamentních volbách Spojeného království zvítězila Konzervativní strana s 43,9 % hlasů a Margaret Thatcherová se na 11 let stala britskou premiérkou.
• 25. května – Při havárii po startu dopravního letadla McDonnell Douglas DC-10 z Chicaga do Los Angeles zahynulo všech 271 osob na palubě.
• 2. června – Papež Jan Pavel II. přijel na devítidenní návštěvu rodného Polska a stal se prvním papežem, který navštívil komunistickou zemi.
• 3. června – V italských parlamentních volbách zvítězila Křesťanskodemokratická strana se ziskem 38,3 % hlasů.
• 7.–10. června – Proběhly první přímé volby do Evropského parlamentu.
• 18. června – Jimmy Carter a Leonid Iljič Brežněv ve Vídni podepsali smlouvu SALT II. o vývoji některých druhů balistických raket s jadernými hlavicemi.
• 1. července – Firma Sony začala v Japonsku prodávat hudební přehrávač walkman.
• 11. července – Po šesti letech provozu byla ukončena činnost americké orbitální stanice Skylab.
• 12. července – Kiribati vyhlásilo nezávislost na Spojeném království.
• 16. července – Irácký prezident Ahmad Hasan al-Bakr rezignoval na svou funkci a na jeho místo nastoupil Saddám Husajn.
• 17. července – Sandinistická revoluce: Nikaragujský prezident Anastasio Somoza Debayle uprchl ze země do USA.
• 15. října – Revoluční vládnoucí junta svrhla salvadorského prezidenta Carlose Humberta Romera a začala 14 let trvající Salvadorská občanská válka.
• 4. listopadu – Íránská islámská revoluce: Studentští demonstranti obsadili americkou ambasádu v Teheránu a zajalo 66 rukojmích.
• 20. listopadu – Povstalci na 14 dní obsadili Velkou mešitu v Mekce a požadovali svražení vládnoucí dynastie Saúdů. Zahynulo přitom okolo 250 lidí.
• 13. listopadu – Zástupci několika zemí podepsali v Ženevě Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států.
• 16. listopadu – V Bukurešti byl zahájen provoz metra v délce 8 km.
• 24. prosince – Sovětská armáda vstoupila na území Afghánistánu a začala více než 9 let dlouhá válka.
• 27. prosince – Sovětské speciální jednotky obsadily vládní budovy v Afghánistánu a zabily prezidenta Hafizulláha Amína.
• firma Relational Software, Inc. (dnešní Oracle Corporation) uvedla relační databázový systém Oracle
• Začal prodej prvního tabulkového procesoru VisiCalc.

• 1964–1979 Občanská válka v Rhodesii
• 1975–1992 Občanská válka v Mosambiku
• 1979–1989 Sovětská válka v Afghánistánu
• 1979–1992 Salvadorská občanská válka

• 30. dubna – v Československu vznikl československý fandom
• 11. června – dopadl na Zemi Skylab, americký projekt orbitální kosmické stanice
• 18. září – v Rakouském Linci byl zahájen první ročník festivalu Ars Electronica
• 9. listopadu – Světová premiéra českého baletu Václava Riedlbaucha Mackbeth v Ústí nad Labem
• byl vyvinut kompaktní disk firmami Sony a Philips
• seismolog Hiroo Kanamori, navrhl momentovou škálu, která vyjadřuje seismický moment ve formě, která se blíží tradičnímu měření síly zemětřesení
• Káhirské Staré město bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.
• konala se první Světová klimatická konference
• v Československu vznikl samizdatový časopis Vokno
• v Československu vyšel úplný Ekumenický překlad Bible
• Pacifická astronomická společnost poprvé udělila ocenění Amateur Achievement Award

• Douglas Adams – Stopařův průvodce po Galaxii
• Michael Ende – Nekonečný příběh
• Milan Kundera – Kniha smíchu a zapomnění
• William Styron – Sophiina volba

• Nobelova cena za fyziku – Sheldon Lee Glashow, Abdus Salam, Steven Weinberg
• Nobelova cena za chemii – Herbert C. Brown, Georg Wittig
• Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství – Allan McLeod Cormack, Sir Godfrey N. Hounsfield
• Nobelova cena za literaturu – Odysseas Elytis
• Nobelova cena míru – Matka Tereza
• Nobelova pamětní cena za ekonomii – Arthur Lewis, Theodore Schultz

• 3. ledna – Vladislav Rapprich, vulkanolog a geolog
• 11. ledna – Pavel Kašpařík, lední hokejista
• 20. března – Marek Pinc, hokejový brankář
• 21. března – Jan Kopecký, lední hokejista
• 6. dubna – Vladimír Volečko, divadelní herec
• 12. dubna – Martin Galia, házenkář
• 15. dubna – Přemysl Sedlák, lední hokejista
• 18. dubna – Tomáš Abrahám, fotbalista
• 19. června – Tomáš Divíšek, lední hokejista
• 3. července – Jan Prušinovský, režisér a scenárista
• 12. července – Petra Hůlová, spisovatelka
• 29. července – Petr Janeček (animátor)
• 3. srpna – Vojtěch Dlask, hudební skladatel
• 12. srpna – Michal Dvořák, lední hokejista
• 16. srpna – Xindl X, písničkář a scenárista
• 17. srpna – Pavel Bartoš, fotbalista
• 27. srpna – Karel Rachůnek, lední hokejista († 7. září 2011)
• 10. září – Petr Kuboš, lední hokejista
• 11. září – Hana Horáková, basketbalistka
• 8. října – Lada Kozlíková, dráhová a silniční cyklistka
• 15. listopadu – Klára Jandová, herečka
• 16. listopadu – Mario Cartelli, lední hokejista
• 28. listopadu – Jaroslav Balaštík, lední hokejista
• 18. prosince
  • Marek Antoš, novinář a právník
  • Sandra Silná, farářka Církve československé husitské
• 24. prosince – Rostislav Novák, herec

• 16. ledna – Aaliyah, americká zpěvačka († 25. srpna 2001)
• 21. ledna – Brian O'Driscoll, irský ragbista
• 24. ledna – Zuzana Norisová, slovenská herečka
• 25. ledna – Michaela Badinková, slovenská herečka
• 3. března – Andrew Triggs Hodge, britský veslař, olympijský vítěz a mistr světa
• 4. února – Giorgio Pantano, italský automobilový závodník
• 13. února
  • Markus Bock, německý sportovní lezec
  • Mena Suvari, americká herečka, modelka, módní designérka a mluvčí
• 16. února – Valentino Rossi, italský několikanásobný motocyklový mistr světa
• 19. února – Frédéric Tuscan, francouzský sportovní lezec
• 26. února – Corinne Bailey Rae, anglická písničkářka
• 12. března – Jamie Dwyer, australský pozemní hokejista
• 13. března – Alexandr Pěšechonov, ruský sportovní lezec a trenér
• 26. března – Hiromi Uehara, japonská jazzová klavíristka
• 1. dubna – Ivano Balić, chorvatský házenkář
• 4. dubna – Heath Ledger, australský herec († 22. ledna 2008)
• 16. dubna – Christijan Albers, nizozemský pilot Formule 1
• 23. dubna – Lauri Johannes Ylönen, finský zpěvák
• 26. dubna – Alexandr Stěpanov, ruský hokejový útočník
• 9. května – Pierre Charles Bouvier, kanadský zpěvák
• 17. května – Jimmie Åkesson, švédský politik
• 25. května – Jonny Wilkinson, anglický ragbista
• 2. června – Morena Baccarin, italsko-brazilská herečka
• 17. června – Valíd Abú al-Chaír, saúdskoarabský právník a aktivista v oblasti lidských práv
• 18. června
  • Brian McKeever, kanadský nevidomý běžec na lyžích a biatlonista
  • Alexej Grišin, běloruský akrobatický lyžař
• 26. června – Ryan Tedder, americký zpěvák, textař, producent, multiinstrumentalista
• 30. července – Joa Elfsbergová, švédská lední hokejistka
• 19. srpna – Austra Skujytė, litevská atletka
• 29. srpna – Andrzej Witkowski, polský šermíř
• 4. září – Maxim Afinogenov, ruský lední hokejista
• 5. září – Sergio José Bastida, argentinský fotbalista
• 8. září – Pink, americká zpěvačka
• 11. září
  • Ariana Richardsová, americká herečka
  • Éric Abidal, francouzský fotbalista
• 13. září – Ivan Miljković, srbský volejbalista
• 17. září – Charles André Comeau, kanadský bubeník
• 10. října – Nicolás Massú, chilský tenista
• 17. října – Kimi Räikkönen, finský pilot Formule 1
• 20. října – Paul O'Connell, irský ragbista
• 3. listopadu – Pablo Aimar, argentinský fotbalista
• 14. listopadu – Carl Hayman, novozélandský ragbista
• 18. listopadu – Edyta Ropek, polská sportovní lezkyně
• 20. listopadu – Bojana Popovićová, černohorská házenkářka
• 4. prosince – Gareth Jones, velšský ragbista
• 11. prosince – Barbara Haščáková, slovenská zpěvačka († 22. listopadu 2023)
• ?
  • Ameli Haager, německá sportovní lezkyně
  • Bettina Schöpf, rakouská sportovní lezkyně

• 8. ledna – Robert Hliněnský, malíř (* 3. listopadu 1908)
• 22. ledna – Arnošt Kolman, matematik a marxistický filozof (* 6. prosince 1892)
• 20. ledna
  • Josef Dyr, chemik, rektor VŠCHT (* 7. ledna 1904)
  • Adolf Šelmec, československý politik slovenské národnosti (* 25. září 1881)
• 24. ledna – Ladislav Veltruský, rektor Vysoké školy ekonomické a politik (* 27. února 1921)
• 4. února – Jindřich Křeček, malíř, karikaturista a účastník zahraničního odboje (* 7. března 1909)
• 8. února – Jaroslav Štumpf, československý fotbalový reprezentant (* 2. prosince 1914)
• 11. února – Václav Trégl, herec (* 10. prosince 1902)
• 22. února – Luděk Hulan, jazzový kontrabasista (* 11. října 1929)
• 24. února – Jan Otčenášek, spisovatel (* 19. listopadu 1924)
• 2. března – Jiří Štuchal, kabaretní a cirkusový herec, bavič a konferenciér (* 20. listopadu 1912)
• 26. března – František Bláha, lékař, poslanec, signatář Charty 77 (* 9. června 1896)
• 27. března
  • Sláva E. Nováček, skladatel (* 2. ledna 1911)
  • Vincenc Beneš, malíř (* 22. ledna 1883)
• 12. dubna – Karel Anton, herec, scenárista, režisér a producent (* 25. října 1898)
• 24. dubna – Jan Zuska, básník a hudebník (* 20. listopadu 1918)
• 26. dubna – Jaroslav Malínský, akademický malíř (* 12. května 1897)
• 28. dubna – Karel Senecký, československý fotbalový reprezentant (* 17. března 1919)
• 10. května – Žofie Bohumila Langrová, generální představená Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (* 1. prosince 1896)
• 18. května – Svatopluk Fučík, matematik (* 21. října 1944)
• 23. května – Josef Beneš, kněz kolaborující s komunistickým režimem (* 22. února 1905)
• 27. května – Julius Firt, exilový politik a kulturní pracovník (* 17. listopadu 1897)
• 3. června – Karel Ludikovský, archeolog (* 27. října 1923)
• 12. června – František Vitásek, kněz, chrámový hudebník a skladatel (* 15. července 1915)
• 19. června – Václav Vydra, herec (* 25. října 1902)
• 21. června – Václav Špidla, herec a režisér (* 28. září 1922)
• 26. června – Karel Krejčí, literární historik (* 20. srpna 1904)
• 27. června
  • Bohumír Fiala, lékař a spisovatel (* 6. srpna 1915)
  • Vladislav Klumpar, československý právník a politik, protektorátní ministr (* 9. srpna 1893)
• 30. června – Alois Zlatník, botanik (* 9. listopadu 1902)
• 21. července – Jarmila Urbánková, herečka (* 26. října 1892)
• 22. července – Václav M. Havel, pražský stavební podnikatel (* 12. září 1897)
• 24. července – Antonín Moudrý, československý fotbalový reprezentant (* 31. ledna 1905)
• 25. července – Bohumil Joska, československý fotbalový reprezentant (* 4. července 1907)
• 30. července – Josef Borůvka, ministr zemědělství a výživy (* 18. prosince 1911)
• 1. srpna – Vlasta Javořická, spisovatelka
• 2. srpna – Václav Peřina, malíř (* 15. září 1907)
• 8. srpna – Archibald Václav Novák, cestovatel a spisovatel (* 28. dubna 1895)
• 12. srpna – Stanislav Budín, levicový novinář a spisovatel (* 3. března 1903)
• 17. srpna – Bernard Horst, spisovatel (* 15. února 1905)
• 18. srpna – Karel Maiwald, ekonom a politik (* 3. října 1902)
• 23. srpna – Miloš Willig, herec (* 28. ledna 1921)
• 3. září – Marie Marčanová, překladatelka (* 3. října 1892)
• 4. září – František Dlouhán, spisovatel a překladatel (* 21. března 1906)
• 9. září – Václav Křístek, diplomat a profesor českého jazyka (* 30. srpna 1918)
• 16. září – Jaromír Vraštil, malíř, řezbář a grafik (* 16. května 1922)
• 17. září – Miloslav Kabeláč, hudební skladatel a pedagog (* 1. srpna 1908)
• 19. září – Václav Zelenka, cestovatel, orientalista a hudebník (* 11. února 1892)
• 20. září
  • Emil Buchar, astronom a geodet (* 4. srpna 1901)
  • Ludvík Svoboda, československý prezident (* 25. listopadu 1895)
• 29. září – Lubomír Železný, hudební skladatel (* 16. března 1925)
• 1. října – Oto Dub, zakladatel moderní hydrologie (* 11. října 1902)
• 14. října – Milda Jakubcová, lotyšská básnířka (* 23. května 1899)
• 16. října – Ján Lichner, československý politik a ministr (* 17. února 1897)
• 17. října – Karel Reiner, hudební skladatel, klavírista a hudební publicista židovského původu (* 27. června 1910)
• 2. listopadu – Toni Schönecker, malíř a grafik, sokolovský rodák (* 1. listopadu 1893)
• 7. listopadu – Karel Method Klement, benediktinský mnich a oblíbený kazatel (* 27. listopadu 1889)
• 18. listopadu – Václav Příhoda, pedagog (* 7. září 1889)
• 22. listopadu – František Kop, profesor církevního práva (* 18. srpna 1906)
• 25. listopadu – Josef III. ze Schwarzenbergu, šlechtic (* 3. ledna 1900)
• 3. prosince – František Kriegel, politik, přední osobnost pražského jara roku 1968 (* 10. dubna 1908)
• 7. prosince – Karel Hrdlička, osobnost československého automobilového průmyslu (* 1. března 1888)
• 10. prosince – Božena Weleková, loutkoherečka a herečka (* 8. února 1910)
• 11. prosince – Rudolf Černý, spisovatel (* 14. dubna 1905)
• 14. prosince – Václav Havel, kanoista (* 5. října 1920)
• 28. prosince – Antonín Šatra, hudební skladatel (* 21. února 1901)
• ? – Stan Bubenič, esperantista (* 1904)
• ? – Arnošt Schwarzenberg, kníže z orlické větve rodu Schwarzenbergů (* 11. listopadu 1892)
• ? – Karl Kohn, pražský architekt (* 1894)
• ? – Stan Bubenič, esperantista (* 1904)
• ? – Ludmila Pokorná, tanečnice, klavíristka a malířka (* 1904)
• ? – Josef Urválek, komunistický prokurátor Státního soudu (* 1910)

• 5. ledna
  • Charles Mingus, americký jazzový kontrabasista a skladatel (* 22. dubna 1922)
  • Halldór Stefánsson, islandský spisovatel (* 1. prosince 1892)
• 9. ledna – Pier Luigi Nervi, italský konstruktér a architekt (* 21. června 1891)
• 11. ledna – Daniel-Henry Kahnweiler, německý obchodník s obrazy, vydavatel a spisovatel (* 25. června 1884)
• 13. ledna – Sabu Martinez, americký hráč na konga (* 14. července 1930)
• 15. ledna
  • Charles W. Morris, americký sémiotik a filozof (* 23. května 1901)
  • Jang Čung-ťien, čínský paleontolog (* 1. června 1897)
• 19. ledna – Adriana Ángelesová, mexická judistka
• 21. ledna – Alexej Leonťjev, sovětský psycholog (* 18. února 1903)
• 26. ledna – Nelson Rockefeller, americký státník a politik (* 8. července 1908)
• 27. ledna – Victoria Ocampová, argentinská spisovatelka (* 17. dubna 1890)
• 30. ledna – Béla Czóbel, maďarský malíř (* 4. září 1883)
• 31. ledna – Grant Green, americký jazzový kytarista (* 6. června 1935)
• 2. února – Sid Vicious, anglický rockový hudebník (* 10. května 1957)
• 7. února – Josef Mengele, německý lékař proslulý zvrhlými testy na lidech (* 16. března 1911)
• 8. února
  • Dennis Gabor, maďarský a britský fyzik (* 5. června 1900)
  • Heinrich Klüver, německo-americký experimentální psycholog a neurolog (* 25. května 1897)
• 10. února – Edvard Kardelj, slovinský komunistický politik a státník (* 27. ledna 1910)
• 12. února – Jean Renoir, francouzský režisér, scenárista, producent, herec a spisovatel (* 15. září 1894)
• 15. února – George Dunning, kanadský ilustrátor a filmový animátor (* 17. listopadu 1920)
• 25. února – Henrich Focke, německý průkopník letectví (* 8. října 1890)
• 3. března – Hans Christoph Drexel, německý malíř (* 2. dubna 1886)
• 4. března – Mike Patto, anglický hudebník (* 22. září 1942)
• 9. března
  • Jean-Marie Villot, francouzský kardinál státní sekretář (* 10. listopadu 1905)
  • Andreo Cseh, maďarský esperantista (* 1895)
• 17. března – Jean Monnet, francouzský politik, diplomat a ekonom (* 9. listopadu 1888)
• 2. dubna – Richard Ettinghausen, německý historik umění (* 5. února 1906)
• 4. dubna – Zulfikár Alí Bhutto, pákistánský prezident (* 5. ledna 1928)
• 10. dubna – Nino Rota, italský hudební skladatel (* 3. prosince 1911)
• 16. dubna – Maria Caniglia, italská sopranistka (* 5. května 1905)
• 19. dubna – Wilhelm Bittrich, německý nacistický generál (* 26. února 1894)
• 23. dubna – Doug Rauch, americký baskytarista (* 14. září 1950)
• 30. dubna – Július Révay, ministr dopravy v autonomní vládě Podkarpatské Rusi (* 26. června 1899)
• 2. května – Giulio Natta, italský chemik, Nobelova cena za chemii 1963 (* 26. února 1903)
• 6. května – Karl Wilhelm Reinmuth, německý astronom (* 4. dubna 1892)
• 8. května – Talcott Parsons, americký sociolog (* 13. prosince 1902)
• 9. května – Habíb Elghanian, vůdce íránské židovské komunity (* 1909)
• 10. května – István Bibó, maďarský právník, historik a politolog (* 7. srpna 1911)
• 19. května – Sami Gabra, egyptský egyptolog a koptolog (* 24. dubna 1892)
• 21. května – Blue Mitchell, americký trumpetista (* 13. března 1930)
• 28. května – Frank Fredrikson, kanadský hokejista, olympijský vítěz 1920 (* 11. června 1895)
• 29. května – Mary Pickfordová, kanadská filmová herečka, scenáristka a spisovatelka (* 8. dubna 1893)
• 1. června – Ján Kadár, slovenský filmový scenárista a režisér (* 1. dubna 1918)
• 3. června
  • Arno Schmidt, německý spisovatel a překladatel (* 18. ledna 1914)
  • Roman Suszko, polský logik (* 9. listopadu 1919)
• 4. června – Eric Johansson, německý malíř a grafik (* 29. dubna 1896)
• 5. června – Karina Bell, dánská herečka. (* 26. září 1898)
• 7. června – Forrest Carter, americký spisovatel (* 4. září 1925)
• 8. června – Reinhard Gehlen, německý generál Wehrmachtu (* 3. dubna 1902)
• 11. června – John Wayne, americký herec (* 26. května 1907)
• 12. června – Ferenc Nagy, maďarský politik,předseda vlády (* 8. října 1903)
• 21. června – Angus MacLise, americký hudebník, básník, herec (* 4. března 1938)
• 22. června – Louis Chiron, monacký automobilový závodník (* 1899)
• 24. června – István Örkény, maďarský dramatik a prozaik (* 5. dubna 1912)
• 25. června – Philippe Halsman, americký portrétní fotograf (* 2. května 1906)
• 29. června – Lowell George, americký zpěvák-skladatel, multiinstrumentalista (* 13. dubna 1945)
• 1. července – Vsevolod Bobrov, sovětský hokejista a fotbalista (* 1. prosince 1922)
• 2. července
  • Larisa Šepiťková, ruská filmová režisérka (* 6. ledna 1938)
  • Carlyle Beals, kanadský astronom (* 29. června 1899)
• 3. července – Louis Durey, francouzský skladatel (* 27. května 1888)
• 8. července
  • Robert Burns Woodward, americký organický chemik, Nobelova ceny za chemii 1965 (* 10. dubna 1917)
  • Šin’ičiró Tomonaga, japonský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1965 (* 31. března 1906)
• 12. července
  • Georgij Michajlovič Berijev, sovětský letecký konstruktér (* 13. února 1903)
  • Minnie Riperton, americká zpěvačka a textařka (* 8. listopadu 1947)
• 17. července – Edward Akufo-Addo, prezident Ghany. (* 26. června 1906)
• 21. července – Ludwig Renn, německý spisovatel (* 22. dubna 1889)
• 22. července
  • Sándor Kocsis, maďarský fotbalista (* 21. září 1929)
  • Stein Rokkan, norský politolog a sociolog (* 4. července 1921)
• 23. července – Joseph Kessel, francouzský novinář a spisovatel (* 10. února 1898)
• 24. července – Edward Stachura, polský spisovatel, překladatel, písničkář (* 18. srpna 1937)
• 29. července – Herbert Marcuse, německo-americký filosof a sociolog (* 19. červenec 1898)
• 3. srpna
  • Bertil Ohlin, švédský ekonom a politik (* 23. dubna 1899)
  • Alfredo kardinál Ottaviani, prefekt Kongregace pro nauku víry (* 29. října 1890)
• 4. srpna – Ivar Johansson, švédský zápasník, olympijský vítěz (* 31. ledna 1903)
• 6. srpna – Feodor Lynen, německý biochemik (* 6. dubna 1911)
• 10. srpna
  • David Horovic, guvernér izraelské centrální banky (* 1899)
  • Walther Gerlach, německý fyzik (* 1. srpna 1889)
• 11. nebo 12. srpna – James Gordon Farrell, anglo-irský spisovatel, (* 23. ledna 1935)
• 12. srpna – Ernst Boris Chain, britský biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 (* 19. června 1906)
• 14. srpna – Jehošua Rabinovic, ministr financí Izraele (* 1911)
• 21. srpna – Giuseppe Meazza, italský fotbalista (* 23. srpna 1910)
• 24. srpna
  • Hanna Reitsch, německá zkušební pilotka (* 29. května 1912)
  • Bernt Evensen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 8. dubna 1905)
  • Teddy Smith, americký jazzový kontrabasista (* 22. ledna 1932)
• 25. srpna
  • Stan Kenton, americký jazzový klavírista a hudební skladatel (* 15. prosince 1911)
  • Fedor Fridrich Ruppeldt, slovenský politik, publicista, kulturní historik, překladatel, básník, hudebník a evangelický biskup (* 1. června 1886)
• 26. srpna – Mika Waltari, finský spisovatel (* 19. září 1908)
• 27. srpna – Louis Mountbatten, britský šlechtic, námořní velitel a politik (* 25. června 1900)
• 28. srpna – Konstantin Michajlovič Simonov, ruský spisovatel (* 28. listopadu 1915)
• 6. září – Ronald Binge, britský hudební skladatel (* 15. července 1910)
• 10. září – António Agostinho Neto, první prezident Angoly (* 17. září 1922)
• 14. září – Núr Mohammad Tarakí, prezident a premiér Afghánistánu (* 15. července 1916)
• 25. září – Tapio Rautavaara, finský zpěvák, sportovec a herec (* 8. listopadu 1915)
• 22. září
  • Charles Ehresmann, francouzský matematik (* 19. dubna 1905)
  • Otto Frisch, rakouský fyzik (* 1. října 1904)
• 28. září – Lothar Wolleh, německý fotograf (* 20. ledna 1930)
• 3. října
  • Claudia Jenningsová, americká modelka a herečka (* 20. prosince 1949)
  • Nicos Poulantzas, řecký marxistický teoretik (* 21. září 1936)
• 5. října – Ľudmila Pajdušáková, slovenská astronomka (* 29. června 1916)
• 9. října – John Carver Meadows Frost, britský letecký konstruktér (* ? 1915)
• 10. října – József Baló, maďarský patolog (* 10. listopadu 1895)
• 18. října – Virgilio Piñera, kubánský spisovatel (* 4. srpna 1912)
• 22. října – Nadia Boulangerová, francouzská hudební pedagožka, dirigentka, skladatelka (* 16. září 1887)
• 26. října – Pak Čong-hui, prezident Korejské republiky (* 14. listopadu 1917)
• 27. října
  • Charles Coughlin, americký katolický kněz, extremistický kazatel (* 25. října 1891)
  • Germaine Lubin, francouzská sopranistka (* 1. února 1890)
• 30. října
  • Rachele Mussoliniová, manželka Benita Mussoliniho (* 11. dubna 1890)
  • Barnes Wallis, britský vědec a vynálezce (* 26. září 1887)
• 1. listopadu – Mamie Eisenhowerová, manželka 34. prezidenta USA Dwighta D. Eisenhowera (* 14. listopadu 1896)
• 4. listopadu – Jurij Krylov, sovětský hokejový reprezentant (* 11. března 1930)
• 8. listopadu – Wilfred Bion, britský psychoanalytik (* 8. září 1897)
• 10. listopadu – Friedrich Torberg, rakouský a československý spisovatel (* 16. září 1908)
• 16. listopadu – Rachel Jana'it Ben Cvi, izraelská spisovatelka, manželka prezidenta Jicchak Ben Cvi (* 1886)
• 17. listopadu – John Glascock, britský baskytarista rockové skupiny Jethro Tull (* 2. května 1951)
• 25. listopadu – Hermann Gehri, švýcarský zápasník, olympijský vítěz 1924 (* 26. července 1899)
• 1. prosince – Muhammad Abdel Moneim, egyptský princ (* 20. února 1899)
• 3. prosince – Dhyan Chand, indický pozemní hokejista (* 29. srpna 1905)
• 9. prosince
  • Fulton Sheen, americký římskokatolický arcibiskup (* 8. května 1895)
  • Gerti Deutsch, rakouská fotografka (* 19. prosince 1908)
• 14. prosince – Emil Belluš, slovenský architekt (* 19. září 1899)
• 16. prosince – John Diefenbaker, premiér Kanady (* 18. září 1895)
• 24. prosince – Rudi Dutschke, osobnost německého studentského hnutí pozdních šedesátých let 20. století (* 7. března 1940)
• 27. prosince
  • Hafizulláh Amín, afghánský prezident (* 1. srpna 1929)
  • Grigorij Bojarinov, sovětský plukovník, zabit při obsazování prezidentského sídla v Kábulu (* 15. února 1922)
• 30. prosince – Richard Rodgers, americký hudební skladatel (* 28. června 1902)
• ? – Edward Conze, britsko-německý spisovatel (* 1904)
• ? – Jana Hliňáková, slovenská herečka působící v Čechách (* 8. ledna 1927)
• ? – François Kollar, francouzský fotograf slovenského původu (* 1904)
• ? – William Rider-Rider, britský válečný fotograf (* 1889)
• ? – Gleb Travin, ruský cestovatel a dobrodruh (* 28. dubna 1902)
• ? – Vernon Wray, americký kytarista (* 7. ledna 1924)

Evropa:

• Československo – prezident Gustáv Husák
• Vatikán – papež Jan Pavel II.
• Sovětský svaz – předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie – prezident Valéry Giscard d'Estaing
• Dánsko – královna Markéta II.
• Španělsko – král Juan Carlos I.

Ostatní:

• Čína – předseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Jie Ťin-jing
• USA – prezident Jimmy Carter

• Galerie 1979 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1979 na Wikimedia Commons

• Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1979
• Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1979
• Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 59 rok 1979