Erik III. Dánský
Erik III. Dánský | |
---|---|
král Dánska | |
Mince Erika III. | |
Doba vlády | 1137–1146 |
Narození | asi 1120 |
Úmrtí | 27. srpen 1146 |
Pohřben | Katedrála v Odense |
Předchůdce | Erik II. Dánský |
Nástupce | Valdemar I. Veliký Knut V. Dánský Sven III. Dánský |
Manželka | Luitgarda ze Salzwedelu |
Potomci | Magnus Eriksson |
Otec | Hakon Sunnivasson |
Matka | Ragnhilda Dánská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Erik III. Dánský (Erik III Lam) (asi 1120 – 27. srpen 1146) byl králem Dánska v letech 1137 až 1146. Jeho přízvisko Lam znamená jehně, což může odkazovat k tomu, že byl vnímán jako zbožný a štědrý, nebo k tomu, že byl viděn jako slabý král.[1]
Biografie
Původ, mládí
Erik se narodil na ostrově Fyn. Jeho matkou byla princezna Ragnhilda, nemanželská dcera Erika I., otcem dánský šlechtic Haakon Sunnivasson.[2]. Jako takový byl spřízněn s vládnoucími rody Dánska i Norska. Byl vnukem dánského krále Erika I. a synovcem dánského krále Erika II.
Dánský král
Za válek mezi králi Nielsem Svenssonem a Erikem II. Pamětihodným se Erik postavil i se svým vojskem na stranu svého strýce Erika II. Když byl tento krutý a neoblíbený panovník v roce 1137 zavražděn, byl jeho nástupcem na dánském trůnu zvolen on sám. Po převzetí vlády však o trůn musel bojovat, když ve Skåne vypuklo povstání. V jeho čele stál Erikův bratranec Olaf Haraldsen, syn bratra Erika II. Haralda, jehož zavraždil Erik II. Boje s Olafem, který se prohlásil dánským králem (jako Olaf II.), trvaly od roku 1139. Během nich Olaf zabil biskupa z Roskilde, za což byl papežem Inocencem II. exkomunikován a ztratil v zemi podporu. Roku 1141 došlo na území středního Skåne poblíž Helsingborgu k bitvě, v níž byly zbytky Olafova vojska poraženy a on sám zahynul.
Soudobí kronikáři popisují Erika III. jak jako pasivního a nerozhodného muže, tak horlivého a odvážného bojovníka.[1] Od počátku svého panování usiloval o zklidnění poměrů v zemi, proto podpořil snahu biskupa Eskila z Lundu (svého vzdáleného příbuzného) o znovuzřizení arcidiecéze v Lundu. Papež souhlasil a již roku 1139 přibyli do Lundu na synod provinciální biskupové z celé Skandinávie. Krom toho král Erik III. podporoval církevní reformy, jež zaváděl lundský arcibiskup, byl patronem vzniku prvních cisterciáckých klášterů v Dánsku (1144).
Konec vlády, nástupce
Zřejmě hluboká religiozita králova byla v pozadí jeho rozhodnutí abdikovat z panovnického trůnu, jež naplnil v roce 1146, stav se tak jediným dánským králem v historii, jež přistoupil k touto kroku. Vstoupil do kláštera sv. Knuta v Odense, kde krátce nato, 27. srpna toho roku zemřel a kde je i pochován. Jiné důvody jeho abdikace jsou hledány buď v uvědomění si skutečnosti, že je neschopný vládnout,[1] nebo v rozvinutí nemoci, která ho brzy poté zahubila.
O získání moci v zemi po jeho smrti bojovali Knut V., Valdemar I. a Sven III. V roce 1157 se trojice dohodla, že si Dánsko rozdělí na tři části, ale Sven se pokusil své dva rivaly během slavnosti zabít. Poté však byl Valdemarem I. poražen a po bitvě zabit. Valdemar se tedy stal jediným králem Dánska.
Manželství
Erik se v roce 1144 oženil s Luitgardou ze Salzwedelu, sestrou brémského arcibuiskupa Hartwiga II. von Stade, což naznačuje rostoucí německý vliv v Dánsku. Manželství, z njž nevzešli žádní potomci, bylo roku 1146 anulováno. Erik však měl nemanželského syna Magnuse.[1]
Vývod z předků
Předkové | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eric III of Denmark na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Carl Frederik Bricka, Dansk Biografisk Lexikon, vol. IV [Clemens - Eynden], 1890, pp.541-542.
- ↑ Carl Frederik Bricka. Dansk biografisk Lexikon. Hakon Jyde. [s.l.]: [s.n.], 1887–1905. Dostupné online. S. 489–490. (Danish) Je zde použita šablona
{{Cite encyclopedia}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Erik III. Dánský na Wikimedia Commons
- http://www.thepeerage.com/p10545.htm#i105449
- http://runeberg.org/dbl/4/0543.html
Předchůdce: Erik II. Dánský | Dánský král 1137–1146 | Nástupce: Valdemar I. Veliký Knut V. Dánský Sven III. Dánský |
Dánští králové | ||
---|---|---|
Vikinští králové (c. 934–1047) | ||
Estridsenové (1047–1157) | ||
Valdemarové (1157–1375) | Valdemar I. • Knut VI. • Valdemar II. • Erik IV. • Abel • Kryštof I. • Erik VI. • Kryštof II. • Valdemar III. • Valdemar IV. | |
Folkungové (1376–1387) | ||
Valdemarové (1387–1412) | Markéta I.1,2 | |
Greifenové (1412–1439) | Erik VII.1,2 | |
Wittelsbachové (1440–1448) | ||
Oldenburkové (1448–1863) | Kristián I.1,2 • Jan I.1,2 • Kristián II.1,2 • Frederik I.1,2 • Kristián III.1 • Frederik II.1 • Kristián IV.1 • Frederik III.1 • Kristián V.1 • Frederik IV.1 • Kristián VI.1 • Kristián VII.1 • Kristián VIII.1 • Frederik VII. | |
Glücksburkové (od 1863) | ||
1 také král norský, 2 také král švédský, 3 také král anglický, 4 také král islandský |