GNU

GNU
Logo
Operační systém GNU/Linux Ubuntu
Operační systém GNU/Linux Ubuntu
VyvíjíFree Software Foundation
Rodina OSUnix-like
Typ jádramikrojádro (GNU Hurd) nebo monolitické (GNU Linux-libre, fork Linuxu)
Programovací jazykrůzné (zejména
C a assembler)
Výchozí uživatelské rozhraníGNOME
LicenceGNU GPL, GNU LGPL, GNU AGPL, GNU FDL, GNU FSDG[1][2]
StavAktivní
Oficiální webwww.gnu.org

GNU (výslovnost [ɡnuː]IPA; anglicky také pakůň, odtud logo systému i projektu) je v tuto chvíli[kdy?] nekompletní počítačový svobodný operační systém projektu GNU.[pozn. 1] Jeho jméno je rekurzivní zkratka pro anglické „GNU's Not Unix!“ (GNU Není Unix!). Systém je tzv. UNIX-like a neobsahuje žádný originální kód Unixu. Jelikož pro něj ještě nebylo dopsáno jeho oficiální jádro GNU Hurd ([ɡnuː ˈhəːd]), používá obvykle jádro Linux nebo Linux-libre, případně jádro OpenSolaris či další svobodná jádra. Mezi distribuce tohoto systému patří např. GNU/Linux nebo Nexenta OS. Vývoj tohoto systému byl iniciován v projektu GNU Richardem Stallmanem, který započal v roce 1984 a byl hlavním záměrem společnosti Free Software Foundation (FSF). V roce 2013 stále není stabilní vydání GNU. Jádra, která nemají nic společného s GNU, například známé linuxové jádro může být využito s GNU softwarem.

Historie

27. září 1983 byl Richardem Stallmanem na stránkách net.unix-wizards a net.usoft uveřejněn záměr pro vytvoření GNU operačního systému.[3][4] Vývoj softwaru započal 5. ledna 1984, když Stallman ukončil práci na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v laboratoři umělé inteligence, kvůli právu na vlastnictví a aby nemohli zasahovat do distribuce GNU jako svobodného softwaru (free software).[5] Název GNU byl vybrán Richardem Stallmanem výběrem z různých slovních hříček, včetně písně The Gnu.[6]

Hlavní myšlenkou bylo vytvořit kompletně svobodný operační systém. Stallman chtěl, aby uživatelé byli „free“ (variace angl. slova – znamená volný/svobodný). Chtěl, aby mohli:

  • volně studovat zdrojový kód softwaru, který používají
  • volně sdílet software s jinými uživateli
  • volně upravovat chování programu
  • volně zveřejňovat upravené verze softwaru.

Tato myšlenka byla později uveřejněna jako GNU Manifest v dubnu roku 1985.[4]

Stallmanovy zkušenosti s Incompatible Timesharing Systemem,[5] což byl raný operační systém napsaný v jazyku symbolických adres, který se stal zastaralým kvůli přerušení výroby minipočítače PDP-10, pro který byl napsán, vedly k rozhodnutí, že je zapotřebí přenositelného systému.[6][7] Bylo proto rozhodnuto, že GNU bude ponejvíce kompatibilní s Unixem.[8] Již v té době byl Unix populárním komerčním softwarem. Unix byl navržen modulárně, takže mohl být reimplementován po částech.[7]

S většinou potřebného softwaru bylo potřeba začít od píky. Na druhou stranu byl použit svobodný software třetích stran, jako například TeX (výslovnost [tech], angl. [tek]) sázecí software, X Window System[4] a jádro Mach, které formuje základ GNU Mach jádra GNU Hurd (oficiální jádro GNU).[9] S výjimkou posledně zmíněných komponentů třetích stran, byla většina GNU napsána dobrovolníky z GNU Projektu. Někteří psali GNU ve svém volném čase, někteří byli placeni společnostmi,[10] vzdělávacími institucemi a neziskovými společnostmi. V říjnu roku 1985 Stallman vytvořil Free Software Foundation (FSF). Na přelomu let 1980 a 1990 si FSF najalo softwarové vývojáře, aby jim napsali potřebný software pro GNU.[11][12]

Jak se GNU dostávalo do popředí, společnosti, které měly zájem, začaly přispívat k vývoji, nebo k prodeji GNU softwaru a technické podpory. Nejvýznačnější a nejúspěšnější byla firma Cygnus Solutions,[10] nyní součástí Red Hat.[13]

Komponenty

Základní systémové komponenty obsahují GNU Compiler Collection (GCC), GNU C Library(glibc) a GNU Core Utilities (coreutils), ale také GNU Debugger (GDB), GNU binutils (binutils), Bash shell[9][14] a GNOME[15] Desktopové prostředí. Vývojáři GNU přispěli Linuxu, přenesením GNU aplikací a nástrojů, které jsou nyní široce využívané na jiných operačních systémech jako varianty BSD, Solaris a macOS.[16]

Mnoho GNU programů bylo přeneseno na jiné operační systémy, včetně komerčních platforem jako MS Windows[17] a macOS.[18] V porovnání s jejich komerčními protějšky se GNU prokázaly být také více spolehlivé.[19]

V roce 2007 bylo hostováno 319 GNU balíčků na oficiálních stránkách vývoje GNU.[20]

Varianty GNU

Oficiální jádro Projektu GNU je GNU Hurd mikrojádro. Nicméně v roce 2012 je linuxové jádro oficiálně částí Projektu GNU ve formě Linux-libre – varianta linuxového jádra bez jakýchkoliv proprietárních součástí.[21]

Ostatní jádra se také dají zakomponovat do GNU softwaru k vytvoření fungujícího operačního systému, např. FreeBSD.[22] FSF (Free Software Foundation) prohlašuje, že Linux použitý s GNU nástroji a pomůckami, by měl být považován za variantu GNU a dále proklamuje pro tyto systémy termín GNU/Linux (Tato okolnost vede k GNU/Linux kontroverzi).[23][24][25] GNU Projekt takto schválil varianty GNU obsahující linuxové jádro zejména gNewSense, Trisquel a Parabola GNU/Linux.[26] Ostatní varianty GNU, které nepoužívají Hurd jako jádro obsahují Nexenta Core (GNU a jádro OpenSolaris) [27] a GNU-Darwin.[28]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku GNU na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Licenses [online]. Free Software Foundation, Inc, rev. 2016-11-18 [cit. 2018-01-22]. GNU Project. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Free Software Foundation, Inc, rev. 2018-01-01 [cit. 2018-01-22]. GNU Project. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Richard Stallman. new UNIX implementation [online]. 1983-09-27 [cit. 2018-01-23]. Net.unix-wizards. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c LAMBERT, Laura. The Internet: A Historical Encyclopedia. Biographies. Editor: Hilary Poole. Volume 1. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online. ISBN 1-85109-664-7. S. 215–216. (anglicky) 
  5. ↑ a b HOLMEVIK, Jan Rune; BOGOST, Ian; ULMER, Gregory. Inter/vention: Free Play in the Age of Electracy. [s.l.]: MIT Press, březen 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-262-01705-3. S. 69–71. (anglicky) 
  6. ↑ a b The Free Software Movement and the Future of Freedom, ffzg.hr (anglicky)
  7. ↑ a b DIBONA, Chris; STONE, Mark; COOPER, Danese. Open Sources 2.0: The Continuing Evolution. [s.l.]: [s.n.], říjen 2005. Dostupné online. ISBN 9780596008024. S. 38–40. (anglicky) 
  8. ↑ SEEBACH, Peter. Beginning Portable Shell Scripting: From Novice to Professional (Expert's Voice in Open Source). [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. ISBN 9781430210436. S. 177–178. (anglicky) 
  9. ↑ a b KERRISK, Michael. The Linux Programming Interface: A Linux and UNIX System Programming Handbook. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online. ISBN 9781593272203. S. 5–6. (anglicky) 
  10. ↑ a b Open Sources: Voices from the Open Source Revolution. [s.l.]: O'Reilly & Associates, Inc., leden 1999. Dostupné online. ISBN 1-56592-582-3. (anglicky) 
  11. ↑ BUXMANN, Peter; DIEFENBACH, Heiner; HESS, Thomas. The Software Industry. [s.l.]: [s.n.], 2012-09-30. Dostupné online. ISBN 9783642315091. S. 187–196. (anglicky) 
  12. ↑ Practical UNIX and Internet Security, 3rd Edition. [s.l.]: O'Reilly & Associates, Inc., únor 2003. Dostupné online. ISBN 9781449310127. S. 18. (anglicky) 
  13. ↑ SHANKLAND, Stephen. Red Hat buys software firm, shuffles CEO [online]. CBS Interactive Inc, 2002-01-02 [cit. 2018-01-23]. (Tech Industry). CNET. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ MATTHEW, Neil; STONES, Richard. Beginning Linux Programming. [s.l.]: [s.n.], 2011-04-22. Dostupné online. ISBN 9781118058619. (anglicky) 
  15. ↑ SOWE, Sulayman K; STAMELOS, Ioannis G; SAMOLADAS, Ioannis M. Emerging Free and Open Source Software Practices. [s.l.]: [s.n.], May 2007. Dostupné online. ISBN 9781599042107. S. 262–264. (anglicky) 
  16. ↑ Linux: History and Introduction [online]. Buzzle.com, 1991-08-25 [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-11. (anglicky) 
  17. ↑ MCCUNE, Mike. Integrating Linux and Windows. [s.l.]: [s.n.], prosinec 2000. 30 s. Dostupné online. ISBN 9780130306708. (anglicky) 
  18. ↑ SOBELL, Mark G; SEEBACH, Peter. A Practical Guide To Unix For Mac Os X Users. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 9780131863330. S. 4. (anglicky) 
  19. ↑ MILLER, Barton P; KOSKI, David; LEE, Cjin Pheow; MAGANTY, Vivekananda; MURTHY, Ravi; NATARAJAN, Ajitkumar; STEIDL, Jeff. Fuzz Revisited: A Re-examination of the Reliability of UNIX Utilities and Services [ps]. Computer Sciences Department, University of Wisconsin, 1995-10 [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  20. ↑ Statistics [Savannah] [online]. Free Software Foundation, Inc, 2011-02-13 [cit. 2018-01-23]. Powered by Savane 3.1-cleanup1. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ GNU Linux-libre [online]. Free Software Foundation, Inc, 2012-12-17 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ KAVANAGH, Paul. Open Source Software: Implementation And Management. [s.l.]: [s.n.], 2004-07-26. Dostupné online. ISBN 9781555583200. S. 129. (anglicky) 
  23. ↑ Linux is a GNU system and the DWARF support [online]. 1994-09-05 [cit. 2018-01-23]. Comp.os.linux.misc. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ PROFFITT, Brian. Debian GNU/Linux seeks alignment with Free Software Foundation [online]. IDG Communications, Inc, 2012-07-12 [cit. 2018-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-11. (anglicky) 
  25. ↑ 1.1. Linux or GNU/Linux, that is the question. [online]. [cit. 2018-01-23]. Tldp.org. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ List of Free GNU/Linux Distributions [online]. Free Software Foundation, rev. 2017-12-22 [cit. 2018-01-23]. GNU Project. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ SOLTER, Nicholas A; JELINEK, Jerry; MINER, David. [s.l.]: [s.n.], 2011-03-21. Dostupné online. ISBN 9781118080313. (anglicky) 
  28. ↑ The GNU-Darwin Distribution [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Poznámky

  1. ↑ kvůli nedokončenosti jádra GNU Hurd

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Projekt GNU
Historie
GNU's not a Unix
Licence
Software
Stoupenci
  • Robert J. Chassell
  • Loïc Dachary
  • Ricardo Galli
  • Georg C. F. Greve
  • Federico Heinz
  • Benjamin Mako Hill
  • Bradley M. Kuhn
  • Eben Moglen
  • Brett Smith
  • Richard Stallman
  • John Sullivan
  • Leonard H. Tower ml.
    		•
    Ostatní
    Operační systémy
    BSD
    Linux (distribuce)
    (Deb)
    Debian (1993) • Knoppix (2000) • Ubuntu (2004)
    (RPM)
    Red Hat (1994) • Fedora (2003) • Mandriva (2005)
    (Portage)
    Gentoo (2002)
    (AUR)
    Arch Linux (2002) • Manjaro (2011)
    další
    Slackware (1993) • SUSE (1996) • Slax (2002) • další…
    GNU
    (Mac) OS X • macOS
    10.6 (Snow Leopard) • 10.7 (Lion) • 10.8 (Mountain Lion) • 10.9 (Mavericks) • OS X 10.10 Yosemite • OS X 10.11 El Capitan • macOS 10.12 Sierra • macOS 10.13 High Sierra • macOS 10.14 Mojave • macOS 10.15 Catalina • macOS 11 Big Sur • macOS 12 Monterey
    DOS
    Windows
    Windows pro MS-DOS
    Windows 1.0 (1985) → Windows 2.0 (1987) → Windows 3.0 (1990) → Windows 3.1x (1992) → Windows 95 (1995) → Windows 98 (1998) → Windows ME (2000)
    Windows NT
    Windows NT 3.1 (1993) → Windows NT 3.5 (1994) → Windows NT 3.51 (1995) → Windows NT 4.0 (1996) → Windows 2000 (2000) → Windows XP (2001) → Windows Server 2003 (2003) → Windows Vista (2007) → Windows Server 2008 (2008) → Windows 7 (2009) → Windows Server 2008 R2 (2009) → Windows 8 (2012) → Windows Server 2012 (2012) → Windows 8.1 (2013) → Windows Server 2012 R2 (2013) → Windows 10 (2015) → Windows Server 2016 (2016) → Windows 11 (2021) → Windows 12 (ve vývoji)
    Windows CE
    Vývoj zrušen
    Cairo • Nashville • Neptune • Odyssey
    Mobilní telefony a PDA
    Android • Bada • BlackBerry OS • Firefox OS • iOS • Maemo • Palm OS • Symbian OS • Tizen • Ubuntu Touch • webOS • Windows Phone
    další
    QNX • Solaris • BeOS • OpenVMS • Mac OS • NeXTSTEP • Syllable • ReactOS • Haiku • Chrome OS • AmigaOS
    historické
    Mac OS (Classic) • Multics • OS/2 • Plan 9 from Bell Labs • UNIX • XENIX
    Autoritní data Editovat na Wikidatech