Gagauzsko

Gagauzská autonomní oblast
Univerzita v Comratu
Univerzita v Comratu
Gagauzská autonomní oblast – znak
znak
Gagauzská autonomní oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Gagauzsko v rámci Moldavska
Gagauzsko v rámci Moldavska
Hlavní městoComrat
Souřadnice46°18′59″ s. š., 28°39′59″ v. d.
Rozloha1 832 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel134 535 (2014)
Hustota zalidnění73,4 obyv./km²
Jazykgagauzština, rumunština, ruština
Národnostní složení83,8 % Gagauzové, 4,9 % Besarabští Bulhaři, 4,7 % Moldavané
Náboženstvípravoslavné křesťanství 93 %, protestantismus 3 %
Správa regionu
StátMoldavskoMoldavsko Moldavsko
Nadřazený celekMoldavskoMoldavsko Moldavsko
Vznik23. prosince 1994
BaškanEvghenia Guțulová
Měnarumunský lei
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2MD-GA
Označení vozidelGE
Oficiální webwww.gagauzia.md/index.php?l=en
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gagauzsko nebo též Gagauzie (gagauzsky Gagauz-Yeri; rumunsky Găgăuzia; rusky Гагаузия) je autonomní oblast ležící v Budžaku v jižní části Moldavska. V Gagauzsku žije 134 535 obyvatel, z nichž 83,8 % tvoří Gagauzové (národ turkického původu většinově vyznávající pravoslavné křesťanství), 4,9 % Besarabští Bulhaři a 4,7 % Moldavané. Oficiálními jazyky autonomní oblasti jsou gagauzština, rumunština a ruština. Gagauzsko má rozlohu 1832 km². Skládá se z jádra území kolem hlavního města Comrat (23 000 obyv.), oblasti kolem města Vulcănești a dvou dalších enkláv, vsí Copceac a Carbalia. Základem hospodářství je zemědělství využívající úrodné stepní černozemě. Gagauzsko je pro svou etnickou příbuznost s Turky finančně podporováno tureckou vládou.

Podobně jako Podněstří je i Gagauzsko více proruské než zbytek Moldavska. V referendu konaném v lednu 2014 obyvatelé hlasovali proti vstupu Moldavska do Evropské unie a naopak hlasovali pro bližší vztahy s Ruskou federací. V roce 2015 byla většinou 51 % hlasů zvolena guvernérem proruská politička Irina Vlah. V roce 2019 byla zvovuzvolena absolutní většinou 91 % hlasů.

Historie

První snahou o emancipaci gagauzského národa bylo vyhlášení Comratské republiky 6. ledna 1906. Povstání potlačila během týdne carská vojska. Další snahy se objevují v období společenského uvolnění v Sovětském svazu během Perestrojky na konci osmdesátých let dvacátého století. Vzniklo několik hnutí, z nichž největšího významu dosáhlo Gagauz halki (Gagauzský lid), požadujících autonomii v rámci Moldavské sovětské socialistické republiky. Jelikož na tyto požadavky reagovala kišiněvská vláda Moldavské SSR zamítavě, došlo 11. listopadu 1989 k jednostrannému vyhlášení Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky v rámci Moldavské SSR. Kišiněv označil tento akt jako protiústavní, což vedlo k vyhlášení suverénní Gagauzské sovětské socialistické republiky v rámci SSSR dne 19. srpna 1990. 1. prosince téhož roku byl zvolen první prezident státu Stepan Topal, který se zasloužil o založení gagauzské Národní univerzity v Comratu.

Po následující dva roky probíhaly menší ozbrojené roztržky mezi moldavskými a gagauzskými silami posílenými o dva tisíce dobrovolníků z Podněstří, kteří se na gagauzské území dostávali přes ukrajinskou Oděskou oblast. K většímu konfliktu nedošlo, protože Moldavsko soustředilo většinu svých sil do konfliktu v Podněstří. Roku 1992 začala jednání mezi gagauzskými představiteli a moldavským prezidentem Mirceou Snegurem, která vedla roku 1994 k mírovému vyřešení sporu. 23. prosince 1994 přijal moldavský parlament Zákon o zvláštním statutu Gagauzie, kterým jí byla zaručena autonomie včetně práva na sebeurčení v případě spojení Moldavska s Rumunskem. Definitivní hranice Gagauzské autonomní oblasti byly stanoveny referendem v jednotlivých obcích o rok později.

Orgány autonomní oblasti

Administativní mapa Gagauzie

Autonomie Gagauzie je garantována moldavskou ústavou a Zákonem o zvláštním statutu Gagauzie z roku 1994. Pokud by došlo k narušení autonomie ze strany moldavských úřadů, představitelé Gagauzie mají právo se svou stížností obrátit na Moldavský ústavní soud.

V čele Gagauzské autonomní oblasti stojí guvernér oficiálně nazývaný baškan (rumunsky: guvernatorul). Je volen v všeobecných, přímých a tajných volbách na čtyřleté období (max. dvakrát za sebou). Baškan předsedá Výkonnému výboru a z výkonu své funkce je automaticky členem vlády Moldavské republiky. Kandidát musí plynně ovládat gagauzštinu a být moldavským státním občanem starším 35 let. Výkonná moc připadá Výkonnému výboru Gagauzie (gagauzsky Bakannik Komiteti Gagauz-Yeri), jehož členy jmenuje guvernér.

Zákonodárnou moc vykonává Lidové shromáždění Gagauzie (gagauzsky Halk Topluşu Gagauz-Yeri, rumunsky: Comitetul Executiv), jehož 35 členů je voleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým systémem na čtyřleté období.

Do pravomocí gagauzských orgánů patří kultura, vzdělání, sociální záležitosti, místní rozvoj a správa, bezpečnost (vč. vlastní policie), daně a rozpočet. Lidové shromáždění má také zvláštní pravomoc participovat na směřování vnitřní i zahraniční politiky Moldavska.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gagauzia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gagauzsko na Wikimedia Commons
  • Turistické informace a fotografie Gagauzie (česky)
  • S. Horák: Gagauzové v Moldávii Archivováno 9. 6. 2007 na Wayback Machine.
  • S. Horák: Z dějin moldavských Gagauzů Archivováno 4. 7. 2009 na Wayback Machine.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Moldavsko – Moldova – (MD)
Okresy (raioane)
a jejich hlavní města
Okres Anenii Noi (Anenii Noi) • Okres Basarabeasca (Basarabeasca) • Okres Briceni (Briceni) • Okres Cahul (Cahul) • Okres Cantemir (Cantemir) • Okres Călărași (Călărași) • Okres Căușeni (Căușeni) • Okres Cimișlia (Cimișlia) • Okres Criuleni (Criuleni) • Okres Dondușeni (Dondușeni) • Okres Drochia (Drochia) • Okres Dubăsari (Dubăsari) • Okres Edineț (Edineț) • Okres Fălești (Fălești) • Okres Florești (Florești) • Okres Glodeni (Glodeni) • Okres Hîncești (Hîncești) • Okres Ialoveni (Ialoveni) • Okres Leova (Leova) • Okres Nisporeni (Nisporeni) • Okres Ocnița (Ocnița) • Okres Orhei (Orhei) • Okres Rezina (Rezina) • Okres Rîșcani (Rîșcani) • Okres Sîngerei (Sîngerei) • Okres Soroca (Soroca) • Okres Strășeni (Strășeni) • Okres Șoldănești (Șoldănești) • Okres Ștefan Vodă (Ștefan Vodă) • Okres Taraclia (Taraclia) • Okres Telenești (Telenești) • Okres Ungheni (Ungheni)
Autonomní celky
Částečně autonomní regiony
Gagauzsko (Comrat) • Podněstří (Tiraspol)
Autoritní data Editovat na Wikidatech