Genitiv

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

---

Komentář: V článku jsou sice zdroje, ale ty dokládají pouze další názvy mluvnického pádu. Tvrzení v článku prosím podložte věrohodným zdrojem.

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník^[1], roditel^[2] či přisvojník^[2]) je mluvnický pád, v češtině 2. pád v pořadí (ptáme se (bez) koho, čeho?). Jako přímý pád obvykle vyjadřuje přivlastňovací či jiný vztah mezi jménem v genitivu a jiným jménem nebo se pojí s některými předložkami.

Názvem genitiv se označují různé pády v indoevropských jazycích (např. čeština, polština, slovenština, ruština, němčina, latina), v některých jazycích uralských (např. ve finštině, estonštině, sámštině ad.) a semitských jazycích (arabština), dále pak v baskičtině, turečtině aj.

• Posesivní genitiv (posesiv)^[zdroj?] – sešit žáka, slovo přítele
• Partitivní genitiv (partitiv) – šálek kávy, kostka cukru
• Explikativní genitiv^[zdroj?] – povinnost vděčnosti, hodnost plukovníka

František Kopečný rozlišoval v češtině zvláštní typy genitivu, nazvané negativ (genitiv záporový), partitiv (genitiv partitivní) a numerativ. Jsou však vymezeny jen sémanticky a syntakticky, nikoli důsledně i morfologickým prostředkem výrazově odlišným od genitivu.^[3]

Reference

Související články

• Jméno (mluvnice)
• Skloňování
• České skloňování

Externí odkazy

• Genitiv v češtině – v Novém ecyklopedickém slovníku češtiny

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.