Gennadij Ajgi

Gennadij Ajgi
Rodné jméno	Gennadij Lisin
Narození	21. srpna 1934 Šajmurzino
Úmrtí	21. února 2006 (ve věku 71 let) Moskva
Povolání	básník, spisovatel a překladatel
Národnost	čuvašská
Alma mater	Literární institut Maxima Gorkého
Literární hnutí	futurismus
Ocenění	Zlatý věnec (1993) komandér Řádu umění a literatury (1998) Petrarca-Preis David Burliuk International Mark Andrei Biely Prize … více na Wikidatech
Děti	Alexei Gennadjewitsch Aigi
Příbuzní	Eva Nikolaevna Lisina (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gennadij Nikolajevič Ajgi (Генна́дий Никола́евич Айги́, 21. srpna 1934 Šajmurzino – 21. února 2006 Moskva) byl ruský básník a překladatel čuvašské národnosti, výrazná osobnost samizdatové literatury.

První básně v čuvaštině publikoval roku 1949, v roce 1953 odešel do Moskvy, kde studoval Literární institut Maxima Gorkého. Jeho básnickým vzorem byl Boris Pasternak, po aféře s udělením Nobelovy ceny Pasternakovi byl Ajgi vyloučen ze školy. Od roku 1961 pracoval v Majakovského muzeu. Počátkem šedesátých let začal psát rusky; aby dal najevo, že se tím nezříká svého původu, změnil si zároveň původní příjmení Lisin na čuvašské rodové jméno Ajgi (z výrazu хайхи – „to je on“).^[1]

Jeho meditativní lyrika, psaná převážně volným veršem, se vymykala z kánonu socialistického realismu a proto nebyla oficiálně publikována; první kniha Ajgiho poezie vyšla v SSSR až v roce 1991. Věnoval se překladatelské činnosti, díky němu vycházela v čuvaštině díla předních moderních básníků z celého světa, překládal také čuvašské autory do ruštiny. Ve své tvorbě navazoval na Velemira Chlebnikova, často experimentoval s prvky zvukové a vizuální poezie.^[2] Významná byla jeho dlouholetá spolupráce s abstraktním malířem Igorem Vulochem, Ajgiho básně zhudebnili umělci jako Sofia Gubajdulina nebo Valentin Silvestrov. V závěru života Ajgi obdržel řadu ocenění: Cena Andreje Bělého, Petrarkova cena, Cena Jána Smreka, zlatý věnec Stružských večerů poezie, národní básník Čuvašské republiky, Řád umění a literatury, byl také nominován na Nobelovu cenu. V Čeboksarech je po něm pojmenována jedna z hlavních městských tříd.

V češtině vyšly Ajgiho básně časopisecky a ve výboru Mladá sovětská poezie, roku 1967 vydal Odeon sbírku Tady v překladu Olgy Maškové.

Gennadij Ajgi měl sedm dětí, syn Alexej Ajgi je hudebním skladatelem.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gennadij Ajgi na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gennadij Ajgi
• Nekrolog na iLiteratura (česky)
• Svaz mladých spisovatelů „Vavilon“ (rusky)
• The Times Literary Supplement (anglicky)