Geografie Ukrajiny

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Fyzická mapa Ukrajiny
Pohled z nejvyšší ukrajinské hory Hoverla na Karpatský národní park

Ukrajina je stát ve východní, částečně i ve střední Evropě. Je druhým největším státem Evropy po Ruské federaci a největším státem, jehož celé území se nachází v Evropě. Jižní hranice je tvořena Azovským a Černým mořem, mezi něž vybíhá Krymský poloostrov.

Hranice

  • Celková délka hranic: 7340 km
  • Celková délka suchozemské hranice: 4558 km (62%)
  • Délka pobřeží: 2 782 km (38%)
  • Délka hranic s jednotlivými státy:
    • Bělorusko: 891 km (12%)
    • Moldavsko: 939 km (13%)
    • Polsko: 535 km (7%)
    • Rumunsko (celkem) 531 km (7%)
      • Rumunsko (jižní) 169 km (2%)
      • Rumunsko (západní) 362 km (5%)
    • Rusko 1576 km (21%)
    • Slovensko 90 km (1%)
    • Maďarsko 103 km (1%)

Rozloha

Ukrajina je s rozlohou 603 700 km² největším ze států, jejichž celé území leží na území Evropy. Sousedící evropská část Ruska (jehož většina území se nachází v Asii), má však rozlohu 3,953 milionu km² a je tak více než šestkrát větší než Ukrajina.

Vodstvo

Mapa povodí Dněpru

Řeky

Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Největší hustota je v Ukrajinských Karpatech, ve vysočině Doněcký krjaž a na západě Polesí. Celkem 22 523 řek je delších než 4 km a z toho 117 je delších než 100 km. Většina jich patří do úmoří Azovského a Černého moře a jen 4 % území patří k úmoří Baltského moře. Hlavní vodní tepna je Dněpr s přítoky (Pripjať, Desna, Teteriv, Ros, Sula, Psjol, Vorskla a Inhulec), který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části. Jeho povodí tvoří severní a střední část země a zaujímá přibližně polovinu rozlohy republiky. Jihozápadní svahy Středoruské vysočiny a severní svahy Doněckého Krjaže patří k povodí Severního Doňce (pravý přítok Donu). S jižních svahů Doněckého Krjaže stékají nevelké řeky do Azovského moře. Řeky na západě a jihozápadě země patří k povodím Jižního Buhu a Dněstru. Zakarpatská oblast patří do povodí Tisy (přítok Dunaje). Na území Černovické oblasti pramení řeka Prut. Na samém jihozápadě protéká po hranici s Rumunskem Dunaj, většina jeho delty však náleží Rumunsku).

Řeky jižní stepní části v létě částečně vysychají (s výjimkou největších) a dolní levý břeh Dněpru (západně od řeky Moločna) postrádá povrchový odtok. Zdrojem rovinných řek jsou především tající sníh (50 až 80 %), zatímco u horských řek to jsou deště. Rovinné řeky mají jasně vyhraněné jarní zvýšení hladiny a nízké stavy v létě, nevýznamný podzimní nárůst a opět zimní snížení stavu. Průměrný roční odtok je 1 až 4 l/s z 1 km². V zimě většina řek zamrzá. Led vydrží 2 až 3,5 měsíce. Při oblevách někdy řeky v zimě rozmrzají. Velké řeky se využívají pro lodní dopravu a na mnohých řekách (Dněpr, Dněstr, Jižní Buh) jsou hydroelektrárny. Pro zavlažování a zásobování průmyslových objektů a měst vodou byly vybudovány kanály (Severní Doněc-Donbas, Dněpr-Kryvyj Rih, Dněpr-Donbas a také Severokrymský kanál).

Jezera, limany, přehradní nádrže

Na Ukrajině je více než 7 000 jezer (s rozlohou 0,1 km² a větších). Jejich celková rozloha je 2 000 km². Největší rozlohu mají jezera v Budžaku v údolích Dunaje (Jalpuh, Kahul, Katlabuch), Dněpru, Děsny a Pripjati. Na pobřeží Černého a Azovského moře se rozkládají jezera Sasyk, Šahany, Alibej; v okolí Oděsy leží limany Kujalnycký, Chadžybejský a Dněsterský, který je svou rozlohou (360 km²) největší přirozenou vodní plochou Ukrajiny. Ve Volyni a Polesí je mnoho krasových jezer (Sviťazské, Pulemecké). V Ukrajinských Karpatech je nejvýznamnější jezero Siněvir. Na Ukrajině je více než 21 000 rybníků a přehrad. Největší jsou Kremenčucká (2 250 km²), Kachovská (2 155 km²), Kyjevská (922 km²) a Kamjanská (567 km²).

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Geografie Evropy
Země

Mapa Evropy
Teritoria, kolonie
a zámořská území

  • Akrotiri a Dekelia (GB)
  • Athos (GR)
  • Alandy (FI)
  • Faerské ostrovy (DK)
  • Gibraltar (GB)
  • Guernsey (GB)
  • Jan Mayen (NO)
  • Jersey (GB)
  • Man (GB)
  • Špicberky (NO)
Území se sporným postavením

  • Arcach
  • Podněstří
  • Severní Kypr
  • Abcházie
  • Jižní Osetie