Ghanské námořnictvo

Ghanské námořnictvo
Vlajka námořnictva
Vlajka námořnictva
ZeměGhanaGhana Ghana
Velikost17 hlídkových člunů
menší čluny

Ghanské námořnictvo je námořní složkou ozbrojených sil Ghany. Jedná se o malé námořnictvo, které mělo k roku 2011 okolo 2000 mužů.[1] Hlavním úkolem námořnictva je hlídkování, obrana rybolovných pásem a ložisek nerostů. Námořnictvo má dvě operační velitelství – východní je ve městě Tema a západní v Sekondi.[2] Ghanské lodě mají před názvem zkratku GNS.

Vývoj

Ve Velké Británii postavenou fregatu/prezidentskou jachtu Black Star nakonec ghanské námořnictvo odmítlo převzít kvůli její vysoké ceně

Nezávislost na Velké Británii Ghana získala roku 1957. Své námořnictvo začala budovat od počátku 60. let.[3] V roce 1959 země získala dvě minolovky třídy Ham. V roce 1962 námořnictvo posílily dvě hlídkové lodě britského typu Ford. Britové navíc Ghaně roku 1964 půjčily jednu minolovku třídy Ton (odkoupena 1974). Velkou posilu námořnictva představovaly dvě korvety britského typu Vosper Mk1 (třetí provozovala Libye) dokončené v polovině 60. let.[4] Až do svého vyřazení v 80. letech představovaly největší ghanské válečné lodě.[3] Zamýšlený nákup dalších korvet a fregat však zhatila ekonomická krize. Již postavenou fregatu Black Star, která měla být zároveň i prezidentskou jachtou, nakonec převzalo britské královské námořnictvo. Loď skončila v Malajsii jako fregata Hang Tvah.[4]

Další velká plavidla byla získána ze Západního Německa. V letech 1978–1979 byly dodány dva hlídkové čluny třídy Dzata postavené loděnicí Lürssen na základě typu FPB 45. V letech 1980–1981 je doplnily ještě dva čluny třídy Achimota postavené dle modelu Lürssen PB 57.[3] Jednalo se o plavidla kvalitní konstrukce, která nadlouho ukončila jakékoliv akvizice. Další „nové“ posily tak ghanské námořnictvo získalo až roku 2005, kdy mu americká Pobřežní stráž věnovala dva bývalé pokladače bójí typu Balsam ze 40. let. Obě lodě nyní slouží k hlídkování.[4]

V roce 2012 Ghana oznámila plán na výrazné posílení svých námořních sil, které mělo lépe zabezpečit ochranu jeho výhradní námořní ekonomické zóny a především nově objevených zdrojů ropy. Důležité je rovněž navýšení kapacit určených k boji proti pirátství. Plán zahrnoval získání 10 hlídkových lodí v průběhu tří následujících let.[5] Do roku 2012 bylo do služby zařazeno sedm z nich. V lednu 2011 námořnictvo posílila v Korejské republice zakoupená hlídková loď Stephen Otu (P33) patřící ke třídě Chamsuri. V únoru 2012 byly do služby zařazeny čtyři nové hlídkové lodě postavené v Číně.[6] Dne 31. července 2012 byly do služby zařazeny dva původně hlídkové čluny, představují upravenou německou třídu Albatros (typ 143).[7] Čluny bývají označovány jako třída Warrior.

Složení

Hlídkové lodě Anzone a Achimota

Hlídkové čluny

Hlídkové lodě Anzone a Achimota
Hlídkové lodi Ehwor
  • Třída Albatros (typ 143)
    • Yaa Asantewaa (P38) – ex Bussard
    • Naa Gbewaa (P39) – ex Albatros
  • Třída Dzata (Lürssen FPB 45)[8]
    • Dzata (P26)
    • Sebo (P27)
  • Třída Balsam[2]
    • Anzone (P30) – ex USCGC Woodrush (WLB-407)
    • Bonsu (P31) – ex USCGC Sweetbrier (WLB-401)
  • Třída Chamsuri[6]
    • Stephen Otu (P33)
  • Třída Snake
    • Blika (P34)
    • Garinga (P35)
    • Chemle (P36)
    • Ehwor (P37)
  • Třída Marine Protector
    • Half Assini (P44)
    • Aflao (P45)
  • Třída River – víceúčelová hlídková loď (typ Flex-fighter)[9]
    • Volta (P40)
    • Densu (P41)
    • Pra (P42)
    • Ankobra (P43)

Námořní letectvo

Námořní letectvo vlastní dva průzkumné letouny Fokker F-27. K hlídkování slouží i čtyři armádní letadla Britten-Norman Defender a Short SC.7 Skyvan.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ghana Navy takes delivery of two ex-German fast attack craft [online]. DefenceWeb, rev. 2012-08-01 [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 94. 
  3. ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 29. 
  4. ↑ a b c POLARFOX. Námořní síly Ghany po roce 1945 [online]. Palba.cz [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ MAZUMDAR, Mrityunjoy. Ghana to re-capitalise navy in two years [online]. Janes.com, rev. 2010-07-22 [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Ghana Navy Takes Delivery Of Two Patrol Vessels [online]. Shippingposition.com.ng, rev. 2012-08-13 [cit. 2013-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04. (anglicky) 
  7. ↑ Ghana Navy takes delivery of two ex-German fast attack craft [online]. Shippingposition.com.ng, rev. 2012-08-01 [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ World Navies Today: Ghana [online]. Hazegray.org [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Ghana commissions Flex Fighter vessels; will be acquiring more OPVs [online]. Defenceweb.co.za, 2022-03-01 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ghanské námořnictvo na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Oficiální web
Námořnictva afrických zemí
Alžírsko • Angola • Egypt • Eritrea • Gabon • Ghana • Jihoafrická republika • Kamerun • Keňa • Libye • Maroko • Mauritánie • Mosambik • Namibie • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Senegal • Tanzanie • Tunisko