Gibbsův zákon fází

Gibbsův zákon fází představuje kritérium rovnováhy v heterogenních soustavách. Tento zákon lze zapsat v následujícím tvaru:

v = s f + 2 {\displaystyle v=s-f+2} ,

kde v {\displaystyle v} je počet stupňů volnosti soustavy (tj. počet na sobě nezávislých intenzivních veličin, jejichž změnou není rovnováha porušena), f {\displaystyle f} je celkový počet fází soustavy, a s {\displaystyle s} je počet nezávislých (chemických) složek soustavy.

Odvození

Pro odvození Gibbsova fázového zákona je nutné nejdříve definovat popsání složení směsi a omezující podmínky.

Pro popsání složení směsi použijeme následující úvahu. Jeli v každé fázi s {\displaystyle s} složek pak můžeme vytvořit směsi o s 1 {\displaystyle s-1} složení. V systému je f {\displaystyle f} fází, proto lze tedy zvolit ( s 1 ) f {\displaystyle (s-1)\cdot f} složení.

K vyjádření omezující podmínky z důvodu fázové rovnováhy můžeme volit f 1 {\displaystyle f-1} fází. Omezující podmínka je tedy ( f 1 ) s {\displaystyle (f-1)\cdot s} , kvůli volbě veličin používaných při popisu fázového diagramu je nutné přičíst 2, poté tedy ( f 1 ) s + 2 {\displaystyle (f-1)\cdot s+2} .

Po odečtení omezující podmínky od popsání složení směsi tedy dostaneme Gibbsův fázový zákon.[1]

f ( s 1 ) s ( f 1 ) + 2 = s f + 2 {\displaystyle f\cdot (s-1)-s\cdot (f-1)+2=s-f+2}

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Příklad

Příklad fázového diagramu vody. Je vidět, že na rozhraní mezi kapalnou a pevnou fází musíme při zvýšení tlaku trochu snížit teplotu, aby byla směs ledu a vody stálá. Volně můžeme pohybovat tedy vždy jen s jednou veličinou.

Jako příklad můžeme uvést heterogenní směs ledu a kapalné vody, která bude ve stavu termodynamické rovnováhy (s níž se setkáváme např. při kalibraci teploměru), což mj. znamená, že už v ní nebude probíhat tepelná výměna a tak se látková množství v daných skupenstvích nebudou měnit. V takovém případě položíme s = 1 {\displaystyle s=1} , protože se zde vyskytuje pouze jedna chemická sloučenina (H2O), f = 2 {\displaystyle f=2} , protože led a voda jsou dohromady dvě různé fáze, a v {\displaystyle v} potom vychází 1 {\displaystyle 1} , protože pokud budeme měnit jednu intenzivní veličinu (např. tlak), všechny ostatní intenzivní veličiny (např. teplota) jsou na tomto tlaku závislé, aby mohla být zachována rovnováha. Jinými slovy: směs ledu a vody je systém, jehož stav lze na fázovém diagramu vody umístit na hraniční křivku mezi pevným a kapalným skupenstvím. Aby systém na této křivce zůstal, ke změně jedné veličiny náleží jasně daná změna druhé veličiny.

Zase v případě systému jedné fáze bychom v diagramu měli na výběr posun v obou souřadnicích. Fázové pravidlo udává totiž o jeden stupeň větší v {\displaystyle v} , protože f {\displaystyle f} je o jednu menší. Na příkladu vody by to byl systém sestávající např. pouze z kapalného skupenství. Bylo by možné měnit tlak i teplotu (v určitých mezích), aniž bychom se mimo toto skupenství dostali.

Reference

  1. PEKAŘ, Miloslav. Přednášky z termodynamiky a elektrochemie. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2014. 147 s. ISBN 978-80-214-5079-0. S. 64. 

Související články

  • Termodynamika
  • Josiah Willard Gibbs
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4402692-4
  • NDL: 00571429