Gibon kápový

Gibon kápový
Samice
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	primáti (Primates)
Podřád	Haplorhini
Infrařád	opice (Simiiformes)
Oddělení	úzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleď	hominoidi (Hominoidea)
Čeleď	gibonovití (Hylobatidae)
Rod	gibon (Hylobates)
Binomické jméno
Hylobates pileatus Gray, 1861
Mapa rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gibon kápový (Hylobates pileatus) je primát z čeledi gibonovití (Hylobatidae), jenž se vyskytuje v Zadní Indii.

Výskyt

Gibon kápový se přirozeně vyskytuje na poloostrově Zadní Indie, a sice v jihovýchodním Thajsku, jihozápadním Laosu a západní Kambodži. Východní hranici areálu výskytu představuje řeka Mekong. Přirozeným prostředím gibona kápového jsou vlhké, sezónně stálezelené lesy, případně smíšené opadavé a stálezelené lesy. V Kambodži žije až do nadmořské výšky 1 500 m n. m.^[2]

Popis

Gibon kápový měří 45 až 64 cm a hmotnost se pohybuje mezi 4 až 8 kg, s průměrem 5,5 kg u samců a 5,4 kg u samic. Podobně jako ostatní giboni se vyznačuje štíhlým tělem, dlouhými pažemi a chybějícím ocasem; u obou pohlaví však chybí hrdelní vak, jenž se u některých zástupců objevuje.^[3] Gibon kápový představuje druh s výrazným pohlavním dimorfismem. Osrstění samců je černé, s bělavou prodlouženou srstí na uších, bílým čelem a vroubením očí, bílé či stříbřité jsou rovněž prsty předních i zadních končetin. Samice mají kouřové zbarvení, s černě vybarveným temenem, černými tvářemi i hrudí. Právě tato „kápě“ vynesla druhu jeho jméno. Mláďata se rodí s krémově hnědou srstí.^[4][5]

Chování

Gibon kápový je, podobně jako ostatní zástupci gibonovitých, monogamní. Žije v malých rodinných skupinkách, nárokujících si své území pomocí táhlého volání. V thajské rezervaci Khao Soi Dao si místní skupiny vymezují domovské území o rozloze 0,36 km², přičemž asi 0,16 až 0,27 km² představuje teritorium využívané výhradně konkrétní skupinou. Dospělci jsou aktivní více než 8 hodin denně, přičemž tuto dobu tráví odpočinkem (37 %), krmením (26 %), přesuny (25 %), vzájemnou péčí (5 %), vokalizacemi (4 %) a hrou (3 %).^[3] Gibon kápový preferuje střední stromová patra, nicméně přesouvat se může i do horních či spodních pater lesních porostů. Pozoruhodné je, že vyjma pro gibony typické brachiace se často pohybuje pomocí šplhání, skákání, a objevuje se dokonce i bipedie. Gibon kápový se živí především plody, případně i květy – tyto dvě složky zahrnují 85 % jeho jídelníčku. Zbytek stravy tvoří listy a jiná rostlinná potrava, v malé míře i hmyz.^[5]

Podobně jako v případě dalších gibonů, i samice gibona kápového rodí nejčastěji jedináčka. Průměrná doba březosti trvá 6 až 7,5 měsíce. Samice své mládě kojí 1 až 2 roky, nicméně mladí giboni zůstávají na svém rodném území až do dosažení pohlavní dospělosti. Samice dospívají ve věku kolem 7,5 roku, samci mezi 5 až 8 lety.^[3] V Národním parku Khao Yai v Thajsku gibon kápový hybridizuje s gibonem lar (Hylobates lar); park představuje možná poslední část historicky rozsáhlé kontaktní zóny mezi oběma druhy, zaniklé v důsledku ztráty přirozeného prostředí.^[2]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) pokládá gibona kápového za ohrožený druh, přičemž předpokládaný populační pokles činil za období mezi lety 1970–2015 více než 50 %. Hlavními hrozbami jsou, v závislosti na obývaném území, ztráta přirozeného prostředí a pytláctví. Podle odhadů IUCN z roku 2015 žije největší množství gibonů v Kambodži; hlavní baštou těchto opic jsou Kardamomové hory, kde dle odhadů žije asi 20 000 jedinců (celková velikost kambodžské populace činí dle odhadů 35 000 jedinců). V Thajsku žije odhadem 12 000 jedinců, laoská populace je uváděna jako „výrazně menší“, bez konkrétní kvantifikace.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gibon kápový na Wikimedia Commons
• Taxon Hylobates pileatus ve Wikidruzích