Halloween

Halloween
Svítilna z dýně (Jack-o'-lantern)
Jiný název	Hallowe'en Allhallowe'en All Hallows' Eve All Saints' Eve
Slavený	Kanada, Irsko, Austrálie, Spojené království, Japonsko, Bahamy, Spojené státy, někdy Nový Zéland, Švédsko a mnoho latinskoamerických zemí, kde je známý jako Noche de las Brujas (Noc čarodějnic); vlivem anglosaské kultury se šíří i do dalších zemí
Druh	náboženský a kulturní
Datum	31. října
Zvyky a tradice	vydlabávání dýní, koledování, ohně, kostýmové veselice, věštění,zdobení domů,lovení jablek pusou, navštěvování strašidelných atrakcí
Souvisí s	Slavnost Všech svatých

Halloween^{[pozn. 1]} ([hæləʊˈiːn]IPA) je původně keltský lidový svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Svátek se zachoval především v anglosaských zemích, převážně v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku a Austrálii. Název vznikl zkrácením skotského „All Hallows' Eve“, který se odehrával v „Předvečer Všech svatých“.

Původ svátku

Halloween je keltský svátek s historií sahající až do doby před naším letopočtem. Den 31. října byl hranicí mezi dvěma hlavními periodami (létem a zimou). Keltové tento den vnímali jako pomezí, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Stavěli proto oltáře, které obsahovaly ptačí pera, či zvířecí lebky, a měly za účel navázat spojení s mrtvými, pro které se pak pořádaly uctívací obřady. Lidé na sebe výjimečně navlékali masky a převleky, aby se chránili proti zlým duchům. Keltové během noci z 31. října na 1. listopadu slavili nový rok, který se v keltštině nazýval Samhain. Mnohé z původního Halloweenu se dochovalo do dnes. Lidé před svými domy staví malé oltáře, ovšem k jejich stavbě jsou používány vyřezávané dýně, místo ohňů se zapalují svíčky.

Zvyky dnešního Halloweenu se rozvinuly v Irsku pravděpodobně na základě prolnutí zvyků vycházejících ze staroirského pohanského svátku Samhain, oslav římských pohanských svátků a křesťanských slavností Všech svatých, které papež vytvořil jako křesťanskou náhradu pohanského svátku Samhain.^[2] Americký folklorista Jack Santino napsal, že „v celém Irsku existovalo neklidné příměří mezi zvyky a vírou spojenými s křesťanstvím a těmi, které byly spojeny s náboženstvími předkřesťanskými“.^[3] Historik Nicholas Rogers, který zkoumá počátky Halloweenu, poznamenává, že zatímco „někteří folkloristé zasazují jeho počátky do římských oslav bohyně Pomony (bohyně ovoce, ovocných stromů a ovocnářství) nebo slavností zvaných Parentalia, což byly tzv. „dny předků“, obvykle je spojena s keltským svátkem Samhain, který pochází ze starého Irska a byl spojen se začátkem keltského nového roku.^[4]

Vystěhovalci zvyk přenesli v 19. století do USA, kde se všeobecně rozšířil, a odtud ho s expanzí americké kultury přejímaly další země. Toto pojetí přijal i etnolog James Frazer, který Halloween v knize Zlatá ratolest popisuje jako pohanský svátek s tenkou křesťanskou slupkou. Někteří výzkumníci v oblasti keltského náboženství jako např. německý profesor religionistiky Bernhard Maier však s tímto výkladem nesouhlasí. Maier naopak tvrdí, že jde o zvyk, který byl přenesen do Irska z Říma. Dle jeho teorie se opírá o původně židovskou tradici slavení svátků již od předchozího večera, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce.^[5]

Komercializace svátku začala počátkem 20. století, od třicátých let začíná být populární nošení kostýmů a koledování po domech se objevuje kolem roku 1950.

Slavení

Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo něco provedu - v Americe typické pomalovávání automobilů, dveří, zubní pasta na dveřích...) a „koledují“ o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá, oranžová symbolizuje podzim a černá temnotu a smrt.

V Česku nejde o tradiční svátek. Některé domácnosti si před dům dávají jack-o'-lantern a sledují filmové horory, ale ani tyto domácnosti nejsou obvykle připravené na trick-or-treating, a do Halloweenu se tím pádem nezapojují.^[ujasnit]

Zajímavosti

Vyřezané dýně se svíčkou jako symboly zla

V Kurdějově na Břeclavsku se v neděli 15. října 2023 konala akce zvaná dýňování, na níž si děti vyřezaly halloweenské dýně, které následně položily v parku poblíž kostela. V pondělí dopoledne našly výtvory rozkopané a rozbité. V úterý se případ opakoval. Dýně zničil tamější farář, který se ke svému činu vyjádřil v dopise adresovaném starostovi obce.^[6] Dýně se svíčkami uvnitř označil za symboly zla a satanistického svátku Halloween, který se podle jeho vyjádření zrodil ve zpohanštělém současném světě jako protiváha Všech svatých a Dušiček. Proto jednal podle své víry a povinnosti být otcem, ochráncem svěřených dětí a duší, a symboly odstranil. Za své jednání se později omluvil.^[7]

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Halloween na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Halloween na Wikimedia Commons
• Téma Halloween ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo Halloween ve Wikislovníku
• Halloween anebo Dušičky? (velkaepocha.sk)
• Halloween se v ČR chytl, Poláci před ním-varují (lidovky.cz)
• Halloween je morbidní, náš svátek ticha má větší hloubku (idnes.cz)
• Dušičky, čas symboilckého prolínání světa živých a mrtvých (Česká televize)
• Blíží se svátek mrtvých a Halloween aneb tuny odpadu se blíží (inodpady.cz)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.