Hej rup!

Hej rup!
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka104 min.
Žánrčernobílá komedie
NámětJan Werich, Jiří Voskovec, Martin Frič, Václav Wasserman
ScénářJan Werich, Jiří Voskovec, Mac Frič, Václav Wasserman
RežieMac Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJan Werich, Jiří Voskovec, Josef Skřivan, Theodor Pištěk, Helena Bušová, Zvonimir Rogoz
ProdukceF. Jerhot
HudbaJaroslav Ježek
KameraOtto Heller
ZvukDr. B. Poledník
Výroba a distribuce
Premiéra1934
Hej rup! na FPČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hej rup! je česká komedie Martina „Mac“ Friče z roku 1934.[1] Film ukazuje těžký úděl nezaměstnaných (Jan Werich a Jiří Voskovec), kteří si spolu s dalšími založí mlékárenské družstvo, a tím se jim vrátí životní optimismus.

Žánr filmu lze definovat přibližně jako sociální komedii.

Výprava a architekt filmu byli Guido Lagus a Rudolf Wels, výroba: Meissner.

Děj

Továrník Jakub Simonides (Jan Werich) je svým konkurentem Worstem (Josef Skřivan) na pět dnů a pět nocí „uklizen“ do ústraní v baru Pokker Club. Během těchto pěti dnů se akcie jeho podniku propadnou natolik, že Simonides končí na dlažbě. Setkává se s nezaměstnaným dělníkem Filipem (Jiří Voskovec), se kterým si zkoušejí neúspěšně vydělat peníze jako zahradníci či cestáři. Při žehlení kalhot parním válcem jim válec ujede. Při honičce za ním se setkávají s mladou ženou Martou (Helena Bušová), která dělala barmanku v podniku, kde Simonides strávil oněch pět dní. Ta posléze předá Simonidesovi jeho ztracenou peněženku, ve které nachází dopis, že mu zůstává jedna parcela i s domem.

Společně se chystají přestěhovat do onoho domu, který je ale pouze nedostavěnou hrubou stavbou. Simonides s Filipem začínají s dostavbou, přidávají se k nim další nezaměstnaní a společnými silami dostaví dům, pořídí krávu a vybudují mlékárenské družstvo Hej Rup!.

Worst se snaží Simonidese opět zbavit, ale místo toho Hej Rup! skupují jeho akcie a přebírají jeho továrnu sami.

Zajímavosti

Strana soudního spisu ve věci smrti Adolfa Heidricha během natáčení filmu Hej rup! (SOA Praha)

Při natáčení scény, kdy neřízený válec vjel mezi hosty zahradní restaurace, zahynul herec Adolf Heidrich-Marek, kterému bylo 50 let a svého času byl ředitelem jednoho z tehdejších divadel. Do komparsu se dostal náhodou, špatně chodil a při natáčení se díval do kamery. Byl kvůli tomu přesazen na jiné místo vedle dalšího statisty. Tomu se podařilo včas uskočit, na Heidricha-Marka měla ale údajně spadnout plátěná kulisa, spadl přímo pod parní válec a byl na místě mrtev. Tato scéna nebyla do filmu z pochopitelných důvodů zařazena. Při následujícím soudním řízení byl režisér Martin Frič obviněn z nedostatečných bezpečnostních opatření a byl odsouzen na pět měsíců s odkladem na podmíněnou dobu dvou let. Později byl za oběť nehody občas uváděn Vladimír Heidrich-Marek, jeho bratr a nevlastní sourozenec herečky Xeny Longenové (rod. jméno Polyxena Marková), který ve filmu rovněž hrál (člena správní rady kujícího s ostatními pikle), avšak ten zemřel až roku 1939.

Odraz v kultuře

Film dal v roce 1936 jméno stejnojmennému levicovému týdeníku Hej rup, který vydával komunistický Svaz mladých.

Odkazy

Reference

  1. Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, 1. vyd., Orbis, Praha, 1966, edice Filmové publikace, str. 245

Literatura

  • Brož, Jaroslav a Frída, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930–1945. 1. vyd. Praha: Orbis, 1966. 293, [3] s. Filmové publikace., str. 75–77, 245, foto 183–188

Externí odkazy

Filmy režírované Martinem Fričem
20. léta
Páter Vojtěch (1928) • Varhaník u sv. Víta (1929) • Chudá holka (1929)
30. léta
Osudy dobrého vojáka Švejka (1930) • Udavač (1931) • To neznáte Hadimršku (1931; německá verze: Unter Geschäftsaufsicht) • On a jeho sestra (1931; německá verze: Er und seine Schwester) • Dobrý voják Švejk (1931) • Sestra Angelika (1932) • Maska (1932) • Kantor Ideál (1932) • Anton Špelec, ostrostřelec (1932) • Život je pes (1933) • U snědeného krámu (1933) • S vyloučením veřejnosti (1933) • Revizor (1933) • Pobočník Jeho Výsosti (1933; německá verze: Der Adjutant seiner Hoheit) • Dvanáct křesel (1933) • Poslední muž (1934) • Posel míru (1934) • Mazlíček (1934) • Hej rup! (1934) • Jedenácté přikázání (1935) • Jánošík (1935) • Hrdina jedné noci (1935; německá verze: Held einer Nacht) • Ať žije nebožtík (1935) • Ulička v ráji (1936) • Švadlenka (1936) • Páter Vojtěch (1936) • Černobílá rapsodie (1936) • Tři vejce do skla (1937) • Svět patří nám (1937) • Mravnost nade vše (1937) • Lidé na kře (1937) • Hordubalové (1937) • Advokátka Věra (1937) • Škola základ života (1938) • Krok do tmy (1938) • Muž z neznáma (1939) • Kristian (1939) • Jiný vzduch (1939) • Eva tropí hlouposti (1939) • Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
40. léta
Muzikantská Liduška (1940) • Katakomby (1940) • Druhá směna (1940) • Baron Prášil (1940) • Těžký život dobrodruha (1941) • Tetička (1941) • Roztomilý člověk (1941) • Hotel Modrá hvězda (1941) • Valentin Dobrotivý (1942) • Barbora Hlavsová (1942) • Experiment (1943) • Druhý výstřel (1943) • Z lásky k tobě (1944) • Prstýnek (1944) • Počestné paní pardubické (1944) • Černí myslivci (1945) • 13. revír (1946) • Varúj…! (1946) • Polibek ze stadionu (1947) • Čapkovy povídky (1947) • Návrat domů (1948) • Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1948) • Pětistovka (1949)
50. léta
Zocelení (1950) • Past (1950) • Bylo to v máji (1950) • Císařův pekař – Pekařův císař (1951) • Tajemství krve (1953) • Psohlavci (1955) • Nechte to na mně (1955) • Zaostřit, prosím! (1956) • Povodeň (1958) • Dnes naposled (1958) • Princezna se zlatou hvězdou (1959) • Dařbuján a Pandrhola (1959)
60. léta
Bílá spona (1960) • Král Králů (1963) • Hvězda zvaná Pelyněk (1964) • Lidé z maringotek (1966) • Přísně tajné premiéry (1967) • Nejlepší ženská mého života (1968)


Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.