Hlukové znečištění

Hlukové znečištění nebo hlukový smog je šíření hluku nebo zvuku s různými dopady na činnost lidí a zvířat, z nichž většina je do určité míry škodlivá.^[1] Tento typ znečištění je vážnou formou environmentální změny, která postihuje celé ekosystémy.^[2] Zdrojem hluku ve venkovním prostředí na celém světě jsou především stroje, doprava a propagační systémy. Příčinou znečištění hlukem může být špatné územní plánování. Vedle sebe stojící průmyslové a obytné budovy mohou mít za následek hlukové znečištění v obytných oblastech. Mezi hlavní zdroje hluku v obytných oblastech patří doprava (doprava, železnice, letadla atd.), údržba trávníků, stavebnictví, elektrické generátory, větrné turbíny, výbuchy a lidé.

Vysoké hladiny hluku mohou u lidí přispívat ke kardiovaskulárním účinkům a zvýšenému výskytu ischemické choroby srdeční. Hluk také snižuje odolnost vůči stresu, čímž přispívá ke zhoršování psychického zdraví a vede k dlouhodobým stresovým procesům v těle.^[3][4] U zvířat může hluk zvyšovat riziko smrti tím, že mění detekci a vyhýbání se predátorům nebo kořisti, narušuje reprodukci a navigaci a přispívá k trvalé ztrátě sluchu.

Podle některých zjištění Světové zdravotnické organizace (WHO) je hluk druhou největší environmentální příčinou zdravotních problémů, a to hned po znečištění ovzduší.^[5]

Dopady

Na člověka

Hluk má negativní vliv fyzické zdraví i psychiku. Dlouhodobý hluk může způsobit poškození sluchového aparátu, vysoký krevní tlak, poškození srdce či nespavost. Hluk má dopad i na srdeční funkci a cévy. Kanadský výzkum na milionu respondentů doložil výskyt infarktů myokardu a srdečních selhání u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v hlučném prostředí.^[6]

Hlučnost silniční, letecké a železniční dopravy má velký vliv na kvalitu spánku. Lidé, kteří jsou vystaveni nadměrnému dopravnímu hluku, spí kratší dobu a častěji se během noci probouzejí. Nedostatek kvalitního spánku pak ovlivňuje jejich náladu a snižuje výkonnost. Prokázalo se také, že pracovníci, pracující v hlučném prostředí, mají menší výkonost.^[7]

Hluk ovlivňuje také schopnost učení. Podle Evropské agentury pro životní prostředí má problémy s učením více než 10 tisíc dětí, které bydlí kolem významných letišť. Hlučné prostředí však nemusí ovlivňovat pouze školáky, ale také batolata, která se učí mluvit a špatně rozumí svým rodičům.^[7]

Na zvířata

Hluk vytvářený lidmi negativně působí na většinu zvířcích druhů. Dle studie z roku 2019 má hluk negativní dopad na většinu zvířat od nejmenších až velké mořské kytovce. Hluk negativně postihuje mnoho druhů obojživelníků, ptáky,^[8] ryby, savce, bezobratlé i plazy.^[2][9] Typickým příkladem negativního účinku hluku na zvířata jsou netopýři. Hluk způsobovaný lidskou činností ovlivňuje jejich schopnost navigace pomocí sonaru. Kvůli tomu tak uloví méně potravy v podobě hmyzu. Hlukové znečištění má velký vliv na mořské živočichy.^[10] Hluk se v moři šíří na velké vzdálenosti a pro mnoho možských tvorů je zdrojem stresu a narušuje jejich schopnosti navigace nebo vzájemné komunikace.^[11]

Zdroje

Hlavním zdrojem hlukového znečištění je automobilová doprava.^[12]

Opatření proti hluku

Za účelem řešení problémů s hlukem, příjímají různé země, regiony a města různá opatření. Mezi příklady opatření pro hluku patří pokládání nízkohlučného asfaltu na vozovky, protihlukové stěny, užívání tichých pneumatik na vozidlech veřejné dopravy, budování infrastruktury pro elektrická vozidla ve městech, podpora chodců a jízdy na kole, zavádění pěších zón nebo zřizování tzv. tichých zón, kam se lze uchýlit před hlukem (parky, zelené plochy). Mnoho s těchto opatření má přínosy i pro snižování znečištění ovzduší.^[5]

Právní status a regulace

Česko

Hluk je jeden z největších environmentálních problémů ČR. Ochranu před hlukem a vibracemi upravuje zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.^[13] Konkrétní limity stanoví Nařízení vlády č. 433/2022 Sb., které mění Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.^[14] Nadměrný hluk pochází nejvíce z dopravy a dle hlukových map, které zpracoval Státní zdravotní ústav, obtěžuje desítky tisíc lidí. Nevíce hlukem zatížená jsou místa v bezprostřední blízkosti dálnic, hlavních tahů železnic v blízkosti hustě osídlených míst.^[15]

Nizozemsko

Vedení Amsterdamu plánuje razantně řešit znečištění ovzduší a hluk. Řešením by mělo být omezení letecké dopravy, které by se mělo dotknout hlavně nočních letů a soukromých letadel. Dalšími prostředky by mělo být omezení rychlosti ve městě z 50 na 30 kilometrů za hodinu a rušení parkovacích míst v centru města.^[16]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hlukové znečištění na Wikimedia Commons