Ignacy Jan Paderewski
| Ignacy Jan Paderewski | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Ignacy Jan Paderewski |
| Narození | 18. listopadu 1860 Kurilivka |
| Úmrtí | 29. června 1941 (ve věku 80 let) New York |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Jana Křtitele Arlingtonský národní hřbitov |
| Žánry | opera |
| Povolání | politik, klavírista, skladatel klasické hudby, diplomat, muzikolog, hudební pedagog, hudební skladatel, hlavní představitel exekutivní moci a ministr zahraničí |
| Nástroje | klavír |
| Ocenění | Zlatá medaile Royal Philharmonic Society (1897) velkokříž Řádu Karla III. (1906) čestný doktor Lvovské univerzity (1912) honorary doctor of the Yale University (1917) Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově (1919) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Helena Paderewska (do 1934) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ignacy Jan Paderewski (18. listopadu 1860 Kurylovka – 29. června 1941 New York) byl polský klavírista, hudební skladatel, politik a státník v roce 1919 premiér Polské republiky.
Život
Narodil se v zámožné rodině správce statku na dnešní Ukrajině a jeho matka brzy zemřela. V letech 1872 až 1878 studoval konzervatoř ve Varšavě, kde pak také vyučoval. Oženil se, ale jeho žena brzy zemřela a Paderewski se pak plně věnoval hudbě. Studoval klavír v Berlíně a od roku 1884 ve Vídni, kde také v roce 1887 dosáhl prvního velkého úspěchu jako klavírista. Roku 1888 koncertoval třikrát v Praze, následovaly koncerty v Paříži a v Londýně. Velkým úspěchem skončilo jeho první turné po Spojených státech amerických v letech 1891–1892, po kterém se v USA usadil a roku 1899 se podruhé oženil. Prosadil se i jako skladatel a jeho opera „Manru“ měla premiéru v Drážďanech a roku 1902 v Metropolitní opeře v New Yorku. Krátce před první světovou válkou koupil velký statek v Kalifornii, kde založil jednu z nejznámějších amerických vinic.
Za války se stal mluvčím Polského národního výboru v Paříži a pomocí svých politických kontaktů v USA podpořil snahy o obnovu polské nezávislosti. Bezprostředně po konci války navštívil Poznaň, o jejímž dalším osudu se právě rozhodovalo, a jeho projev vyvolal protiněmecké povstání. V roce 1919 byl premiérem a ministrem zahraničních věcí Polska. Společně s Romanem Dmowským vedl polskou delegaci na mírové konferenci v Paříži, kde tito dva politici podepsali za Polsko Versailleskou smlouvu.
V prosinci 1919 však rezignoval a stal se polským vyslancem u Společnosti národů v Ženevě. Roku 1922 odešel z politiky a věnoval se opět koncertování v USA, brzy se však přestěhoval do Švýcarska, do obce Morges u Lausanne. Patřil mezi aktivní odpůrce Pilsudského převratu v roce 1926 a po obsazení Polska v roce 1939 se stal předsedou Polské národní rady v Londýně. Ještě ve svých 80 letech opět koncertoval v USA, aby pro polský zahraniční odboj získával prostředky. Po jednom z koncertů se mu udělalo nevolno a brzy nato zemřel. Byl pochován na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu a roku 1992 byly jeho ostatky převezeny do Varšavy, kde je pohřben v katedrále svatého Jana.
Dílo
Paderewského dílo čítá asi 70 skladeb, z nichž se často hrají:
- Manru, lyrická opera o cikánovi a manželském trojúhelníku;
- Symfonie B-moll Polonia
- Polská fantasie na původní témata pro klavír a orchestr
- Klavírní koncert A-moll
- Menuet G-dur, Op.14, No. 1.
Pocty
Po Paderewském je pojmenována hudební akademie v Poznani, několik nadací v USA a řada ulic v různých polských městech. Už roku 1925 byl vyznamenán Řádem britského impéria, dále francouzským Řádem čestné legie, polskými řády Bílé orlice a Virtuti Militari, řadou čestných doktorátů v Polsku i v USA a stal se čestným občanem Varšavy.
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Paderewski. Sv. 19, str. 13
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Paderewski. Sv. 8, str. 832
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignacy Jan Paderewski na Wikimedia Commons 
Osoba Ignacy Jan Paderewski ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignacy Jan Paderewski
- Volně přístupné partitury děl od Ignacy Jana Paderewského v projektu IMSLP
- (polsky) Fundacja Kultury im. Ignacego Jana Paderewskiego
- Paderewski Music Society in Los Angeles
- The Paderewski Association
- J.I. Paderewski International Piano Competition
- Šest nahrávek Paderewského
| Premiéři Polska | |
|---|---|
| Polské království (1916–1918) | Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918) |
| Polská lidová republika (1918) | Ignacy Daszyński (1918) |
| Druhá Polská republika (1918–1939) | Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939) |
| Exilové polské vlády (1939–1990) | Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990) |
| Polská lidová republika (1944–1989) | Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989) |
| Třetí Polská republika (od 1989) | Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023) |
| Ministři zahraničních věcí Polska | |
|---|---|
| Druhá Polská republika (1918–1939) |
|
| Exilová vláda (1939–1945) | |
| Polská lidová republika (1944–1989) | |
| Třetí Polská republika (od 1989) | |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Hudba | Lidé | Politika | Polsko
