Ignaz von Ruber

Dr. iur. Ignaz von Ruber
Ministr spravedlnosti Předlitavska
Ve funkci: 30. listopadu 1897 – 2. října 1899
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Paul Gautsch, František z Thun-Hohensteinu
Předchůdce	Johann Gleispach
Nástupce	Eduard von Kindinger
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 1902 – 1918
Narození	8. května 1845 nebo 20. prosince 1853 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	7. listopadu 1933 Vídeň Rakousko Rakousko
Alma mater	Vídeňská univerzita Univerzita Št. Hradec
Profese	soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignaz von Ruber (8. května 1845 Brno – 7. listopadu 1933 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, ministr spravedlnosti v první vládě Paula Gautsche a vládě Franze Thuna.

Vystudoval Theresianum ve Vídni. V letech 1864–1868 absolvoval Vídeňskou univerzitu a v roce 1870 získal titul doktora práv na Univerzitě ve Štýrském Hradci. Od roku 1868 působil v justici, byl soudcem v Brně a od roku 1887 pracoval na generální prokuratuře ve Vídni. Od roku 1891 působil na kasačním soudu a roku 1896 se stal sekčním šéfem na ministerstvu spravedlnosti.^[1]

Vrchol jeho politické kariéry nastal za první vlády Paula Gautsche, v níž se stal ministrem spravedlnosti. Post si udržel i v následné vládě Franze Thuna. Funkci zastával v období 30. listopadu 1897 – 2. října 1899.^[2] Ve funkci čelil kritice, když roku 1898 nejvyšší soudní dvůr potvrdil platnost takzvané České charty z roku 1848, kterou rakouská vláda vyhlásila zrovnoprávnění obou zemských jazyků v Čechách. Vydal rovněž kontroverzní výnos o poplatcích za advokátní služby.^[1]

Po odchodu z vlády nastoupil na pozici předsedy senátu nejvyššího soudního a kasačního dvora, jehož byl v letech 1907 až 1918 dokonce prvním prezidentem. V roce 1902 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Publikoval odborné studie, v nichž se zabýval právními dějinami Moravy. V roce 1909 byl povýšen na barona.^[1]

V Brně se roku 1873 oženil s Marií Leidenfrost (1853–1928), dcerou brněnského vlnařského obchodníka Emila Antona Leidenfrosta.^[3]

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

První vláda Paula Gautsche (1897–1898)
Předseda vlády Předlitavska	Paul Gautsch (30. listopadu 1897 – 5. března 1898)
Ministři Předlitavska	Paul Gautsch (vnitro; správce) • Eugen von Böhm-Bawerk (finance) • Vinzenz Baillet von Latour (kult a vyučování) • Ignaz von Ruber (spravedlnost) • Ernest von Koerber (obchod) • Artur Bylandt-Rheidt (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Hermann von Loebl (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)

Vláda Franze Thuna (1898–1899)
Předseda vlády Předlitavska	František z Thun-Hohensteinu (5. března 1898 – 2. října 1899)
Ministři Předlitavska	František z Thun-Hohensteinu (vnitro; správce) • Josef Kaizl (finance) • Artur Bylandt-Rheidt (kult a vyučování) • Ignaz von Ruber (spravedlnost) • Josef Baernreither (obchod) •→ Josef von Dipauli (obchod) • Michael Kast von Ebelsberg (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Adam Jędrzejowicz (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)