Iredentismus

Mapa území nárokovaných italskými iredentisty ve 30. letech 20. století. Zeleně: Nice, Ticino a Dalmácie, červeně: Malta, fialově: Korsika. Savojsko a Korfu následovaly později.

Iredentismus je politickou ideologií usilující o připojení (anexe) části jiného státu s vlastní národnostní menšinou. Název se odvozuje od italského terre irredente, „ztracené země“; hnutí italské iredenty usilovalo po sjednocení Itálie (1861) o připojení rakouského jižního Tyrolska, Terstu, Dalmácie a Istrie.

Dějiny

Mnoho státních hranic se v průběhu času často měnilo, proto mnoho států mohlo teoreticky vznášet iredentistické nároky vůči svým sousedům. Německý anšlus Rakouska a anexe Sudet roku 1938, či navrácení československého území Maďarsku jako výsledek první vídeňské arbitráže, jsou zřejmě nejznámějšími historickými příklady této politiky v praxi. Posledním fuzzy příkladem je anexe Krymu Ruskou federací.

S iredentismem souvisí odstředivé tendence kosovských Albánců v bývalé Jugoslávii a iredentistické hnutí na východě Ukrajiny, ve snaze připojit toto území k Ruské federaci.[zdroj⁠?] Tuto snahu eliminuje Druhá minská dohoda, která respektuje mezinárodní právo s přihlédnutím k čl.21 Rámcové evropské úmluvy o ochraně menšin. Tuto úmluvu uznávají jak Ukrajina tak i Rusko.[zdroj⁠?]

Příklady

Reference


Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nadnárodní ideje
Pan-nacionalismus
Iredentismus
Afrika
Amerika
  • Argentina
  • Kolumbie
  • Mexiko
  • Asie
  • Arménie
  • Ázerbájdžán
  • Filipíny
  • Indonésie
  • Írán
  • Izrael
  • Jemen
  • Mongolsko
  • Nepál
  • Sýrie
  • Vietnam
  • Evropa
    Autoritní data Editovat na Wikidatech