James Clerk Maxwell

James Clerk Maxwell
Narození13. června 1831
Edinburgh
Úmrtí5. listopadu 1879 (ve věku 48 let)
Cambridge
Příčina úmrtírakovina žaludku
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Alma materEdinburská univerzita
Trinity College
Edinburská akademie
Peterhouse
Univerzita v Cambridgi
Povolánífyzik, matematik, vynálezce, fotograf, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik, učitel a thermodynamicist
ZaměstnavateléKrálova kolej v Londýně
Aberdeenská univerzita
Univerzita v Cambridgi
OceněníAdams Prize (1857)
Rumfordova medaile (1860)
společník Královské společnosti (1861)
Bakerian Lecture (1866)
Keithova cena (1869)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkřesťanský socialismus
ChoťKatherine Clerk Maxwell (od 1858)[1][2]
RodičeJohn Clerk-Maxwell of Middlebie[3][1] a Frances Cay[3][1]
PříbuzníJemima Blackburn (sestřenice)
PodpisJames Clerk Maxwell – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stužka, první barevná fotografie, 1861

James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.[4] Jeho nejvýznamnějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole dnes známý jako Maxwellovy rovnice. Publikoval první barevnou fotografii jako důkaz teorie aditivního míchání barev.

Život

Jednalo se o potomka starého šlechtického rodu. Již ve čtrnácti letech publikoval svou první vědeckou práci. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu v Edinburghu. V roce 1850 (devatenáctiletý) přestoupil do Cambridge. V roce 1856 (25letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v Aberdeenu. V letech 18601865 byl profesorem na King's College v Londýně. Poté se uchýlil na své venkovské sídlo a věnoval se práci na matematickém zpracování Faradayových pozorování.

Předpověděl existenci elektromagnetických vln i že světlo je také elektromagnetické vlnění. Maxwell přišel s teorií elektromagnetického pole, jeho teoretické výpočty se podařily experimentálně prokázat až Heinrichu Hertzovi několik let po Maxwellově smrti.[5] Dále Maxwell roku 1866 významně zdokonalil kinetickou teorii plynů vytvořenou Rudolfem Clausiem.

Jako první vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru (střední rychlost molekul je vyšší než úniková (2. kosmická) rychlost na povrchu Měsíce, takže veškerá atmosféra by se rychle rozptýlila do vesmíru).

Položil fyzikální základy teorie barevné fotografieLondýně 17. května 1861. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev.[6][7] Prokázal tak princip aditivního míchání barev. Ve skutečnosti však byla použita exponovaná fotocitlivá emulze necitlivá na červenou barvu. Místo červené byla na snímku přes červený filtr exponována okem neviditelná ultrafialová část spektra. Prakticky však byla tato technika kvůli své komplikovanosti nepoužitelná.

V roce 1871 se nechal přemluvit, aby se stal přednostou nově zřízené experimentální laboratoře v Cambridgi. Jednalo se o tzv. Cavendishovu laboratoř. Zde pracoval a učil až do své smrti (zemřel na rakovinu ve věku 48 let).

Díla

  • Traktát o elektřině a magnetismu
  • O vzájemném vztahu matematiky a fyziky
  • O matematické klasifikaci fyzikálních veličin
  • O Faradayových siločárách

Pocty

  • Na jeho počest byla pojmenována jednotka magnetického toku (obecně zaznamenává jako f) v soustavě jednotek CGS jako Maxwell (Mx).
  • Podobně je pojmenován jeho jménem i horský masiv Maxwell Montes na Venuši.
  • Teleskop Jamese Clerka Maxwella na hoře Mauna Kea na Havaji je s průměrem zrcadla 15 m největší submilimetrový astronomický teleskop na světě.
  • Jeho jméno nese také mezera mezi Saturnovými prstenci.

Odkazy

Reference

  1. a b c Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. James Clerk Maxwell[nedostupný zdroj] Elektro 1/2012
  5. Elektřina a magnetismus: Poznejte nejen Maxwellovy rovnice. Elektrina.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  6. James Clerk Maxwell Archivováno 15. 7. 2018 na Wayback Machine. (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
  7. EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics Archivováno 5. 2. 2009 na Wayback Machine. (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.

Literatura

Publikace

  • "On the description of oval curves, and those having a plurality of foci". Proceedings of the Royal Society of Edinburgh, Vol. ii. 1846.
  • Illustrations of the Dynamical Theory of Gases. 1860.
  • "On physical lines of force". 1861.
  • "A dynamical theory of the electromagnetic field". 1865.
  • "On governors". Proceedings of the Royal Society, Vol. 16 (1867–1868) pp. 270–283.
  • Theory of Heat. 1871.
  • "On the Focal Lines of a Refracted Pencil". Proceedings of the London Mathematical Society s1-4(1):337–343, 1871.
  • A Treatise on Electricity and Magnetism. Clarendon Press, Oxford. 1873.
  • "Molecules". Nature, September, 1873.
  • "On Hamilton's characteristic function for a narrow beam of light". Proceedings of the London Mathematical Society s1-6(1):182–190, 1874.
  • Matter and Motion, 1876.
  • On the Results of Bernoulli's Theory of Gases as Applied to their Internal Friction, their Diffusion, and their Conductivity for Heat.
  • "Ether", Encyclopaedia Britannica, Ninth Edition (1875–89).
  • An Elementary Treatise on Electricity Clarendon Press, Oxford. 1881, 1888.

Bibliografie

  • CAMPBELL, Lewis, Garnett, William. The Life of James Clerk Maxwell. Edinburgh: MacMillan, 1882. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-27. OCLC 2472869  Archivováno 27. 2. 2008 na Wayback Machine.
  • GLAZEBROOK, R. T. James Clerk Maxwell and Modern Physics. [s.l.]: MacMillan, 1896. Dostupné online. ISBN 978-1-40672-200-0. 
  • HARMAN, Peter. M. Oxford Dictionary of National Biography, volume 37. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 019861411X. 
  • HARMAN, Peter M. [s.l.]: Cambridge University Press, 1998. ISBN 052100585X. 
  • MAHON, Basil. The Man Who Changed Everything – the Life of James Clerk Maxwell. Hoboken, NJ: Wiley, 2003. ISBN 0470861711. 
  • PORTER, Roy. Hutchinson Dictionary of Scientific Biography. [s.l.]: Hodder Arnold H&S, 2000. ISBN 978-1859863046. 
  • TIMOSHENKO, Stephen. History of Strength of Materials. [s.l.]: Courier Dover Publications, 1983. Dostupné online. ISBN 0486611876. 
  • TOLSTOY, Ivan. James Clerk Maxwell: A Biography. [s.l.]: University of Chicago Press, 1982. ISBN 0-226-80787-8. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu James Clerk Maxwell na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je James Clerk Maxwell
  • Works by James Clerk Maxwell at the Internet Archive
  • Genealogy and Coat of Arms of James Clerk Maxwell (1831–1879) – Numericana
  • Campbell, Lewis, "The Life of James Clerk Maxwell Archivováno 29. 4. 2008 na Wayback Machine.". 1882. [Digital Preservation]
  • Maxwell's Legacy, James C. Rautio (2005)
  • The James Clerk Maxwell Foundation Including a virtual tour of the museum.
  • Maxwell Year 2006 Events planned to mark 175th anniversary of Clerk Maxwell's birth.
  • James Clerk Maxwell Centre, Edinburgh Academy Opened in Maxwell's 175th anniversary year.
  • BBC Radio 4 In Our Time – JAMES CLERK MAXWELL – streaming audio
  • James Clerk Maxwell on ScotlandsPeople website Archivováno 30. 12. 2006 na Wayback Machine. – Maxwell's last will and testament
  • (anglicky) James Clerk Maxwell na MacTutor Biography
  • Plné texty děl autora James Clerk Maxwell na projektu Gutenberg (anglicky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích
Základní jednotky SI
Odvozené jednotky SI
Jednotky soustavy CGS

Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl)

Imperiální jednotky a americké běžné jednotky
Další jednotky
Autoritní data Editovat na Wikidatech