Kašpar Šlik

František Josef Jindřich hrabě Šlik z Holíče a Pasounu
Kašpar Šlik (Schedelova kronika, 1493)
Kašpar Šlik (Schedelova kronika, 1493)
Narozeníasi 1396
Cheb
České královstvíČeské království České království
Úmrtí19. července 1449 (ve věku 52–53 let)
Vídeň
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Povolánípolitik
OceněníVojenský řádu Marie Terezie
RodičeJindřich I. Šlik
PříbuzníJindřich II. Šlik a Matyáš Šlik (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kašpar Šlik hrabě z Pasounu a Holíče, německy Kaspar Schlick Graf von Passaun und Weißkirchen (kolem roku 1396, Cheb – 19. července 1449, Vídeň) byl český šlechtic z rodu Šliků. Jako první zastával v letech 1433 až 1437 úřad kancléře Svaté říše římské, coby laik měšťanského původu. Frizinský kníže-biskup Jindřich II. Šlik byl jeho bratr.

Život

Kašpar Šlik se narodil v Chebu jako druhý potomek z osmi dětí kupce a radního Jindřicha Šlika. Navštěvoval univerzitu v Lipsku a poté vstoupil do služeb českého krále Zikmunda Lucemburského. V letech 1415 až 1417 doprovázel krále na jeho cestách do Španělska, FrancieAnglie.

Politická dráha

Roku 1416 byl jmenován písařem, roku 1426 královským tajemníkem, roku 1427 protonotářem, 1429 královským místokancléřem[1] a roku 1433 říšským kancléřem císaře Zikmunda. Šlik byl říšským kancléřem v letech 1433 až 1437 za panování císaře Zikmunda a kancléřem krále Albrechta II. a Fridricha III.

Jako vlivný císařský politik se účastnil několika tažení proti Osmanské říši a husitům, jménem krále vedl jednání v Prusku, Polsku a Litvě a také vnitropolitická jednání s husity. Zikmunda doprovázel také k basilejskému koncilu a účastnil se jeho korunovace císařem v Římě. Ve své pozici byl také činný jako parlamentář u papeže.

Také za panování krále Albrechta II., kterého podporoval při prosazování královského následnictví v českých zemích, zůstal Šlik i přes vnitropolitickou opozici ve svém úřadě.

Šlik byl roku 1442 jmenován královským radou Fridricha III. a roku 1443 znovu kancléřem. Jeho vliv však postupně slábl, neboť se jeho představy ne vždy shodovaly s těmi královými. Roku 1449 ze svého úřadu odstoupil, nicméně poté se ještě podílel na volbě krále Ladislava a roku 1447 v Miláně vedl jednání jeho jménem.

Vedle politiky se Kašpar Šlik zajímal rovněž o umění a vědu a nadané umělce a vědce podporoval, mezi nimi např. Enea Silvia Piccolominiho, pozdějšího papeže Pia II.

Roku 1444 se oženil s Anežkou, dcerou olešnického vévody Konráda V. Kantnera.

Predikát

Za své služby získal darem polnosti na Chebsku, stejně jako v tehdy hornouherském Holicsi (něm. Weißkirchen, dnešní Holíč na Slovensku). Roku 1422 byl povýšen do stavu svobodného pána z Holíče, roku 1437 na říšského hraběte z Pasounu (Bassano del Grappa v severní Itálii) a roku 1438 na hraběte z Pasounu a Holíče.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaspar Schlick na německé Wikipedii.

  1. Oficiálně titul místokancléře neexistoval, nicméně Šlik požíval podobných výsad. Srov.: Karl Schellhass: Das Vicekanzellariat Kaspar Schlick’s. In: Zeitschrift für Geschichtswissenschaft, sv. 3, 1890

Literatura

  • Schlik, Caspar (I.)|30|106|107 in Biografisches Lexikon des Kaiserthums Österreich (BLKÖ)
  • Heinrich Gradl: Zur Herkunft der Schlicke, (Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 20, 1882)
  • Allgemeine Deutsche Biographie (ADB), Schlick, Kaspar |31|505|510|Franz Krones Schlick, Kaspar
  • Max Dvořák: Die Fälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick. (MIÖG 22, 1901)
  • Alfred Pennrich: Die Urkundenfälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick nebst Beiträgen zu seinem Leben. 1901
  • Otto Hufnagel: Caspar Schlicks letztes Hervortreten in der Politik nebst einem kritischen Beitrag zu dem Fälschungsproblem. (Diss. Leipzig), 1910
  • Otto Hufnagel: Caspar Schlick als Kanzler Friedrichs III. (MIÖG Erg.Bd. 8, 1911)
  • Rudolf Schreiber: Die Elbogner Urbare der Grafen von Schlick. (Sudetendeutsches Historisches Archiv, 1934)
  • Artur Zechel: Studien über Kaspar Schlick Anfänge/Erstes Kanzleramt/Fälschungsfrage. Ein Beitrag zur Geschichte und Diplomatik des 15. Jahrhunderts. In: Quellen und Forschungen aus dem Gebiet der Geschichte 15. 1939
  • Paul-Joachim Heinig: War Kaspar Schlick ein Fälscher? In: Fälschungen im Mittelalter, Teil III: Diplomatische Fälschungen (I). 1988
  • Schlick, Kaspar, (s/s1/schlick_k) in Biographisch-Bibliographische Kirchenlexikon (BBKL), autor Peter Schmid sv. 9, řádek 277–280
  • Schlick, Kaspar in Neue Deutsche Biographie (NDB) |23|77|78| autor Franz Fuchs 118795139

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech