Kafrovník lékařský
 Kafrovník lékařský | |
|---|---|
 Kafrovník lékařský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vavřínotvaré (Laurales) |
| Čeleď | vavřínovité (Lauraceae) |
| Rod | skořicovník (Cinnamomum) |
| Binomické jméno | |
| Cinnamomum camphora (L.) J.Presl, 1825 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kafrovník lékařský, nazývaný také skořicovník kafrovník (Cinnamomum camphora), je strom z čeledi vavřínovitých.
Popis
Dospělý kafrovník je 20 až 30, výjimečně i 40 m vysoký, stálezelený strom s mohutným kmenem pokrytým světlou a velmi drsnou vertikálně rozpraskanou borkou, na jehož větvích vyrůstají kožovité listy voskovitého vzhledu. Rozmačkané listy intenzívně voní kafrem. V jarních měsících má strom velké množství drobných bílých květů. Jeho plody jsou tmavé, višním podobné, o průměru asi 1 cm.
V domovině se dožívá velmi vysokého věku; v Japonsku se nacházejí exempláře staré údajně až 1000 let.
Oblast výskytu
Původně pochází z jižní Číny, Tchaj-wanu a Japonska. Je však pěstován i mimo svou domácí oblast, a to prakticky v celé jihovýchodní Asii – na Korejském poloostrově, na Srí Lance, v Indii; ale i v jižní části USA, ve Střední Americe, v Karibské oblasti, v Brazílii i v Jihoafrické republice. V Austrálii pak dokonce zdomácněl natolik, že se stal nebezpečným invazním druhem, který úspěšně vytlačuje z původních porostů zejména blahovičníky. Tím ohrožuje i populaci medvídka koaly.
Využití
Dřevo, listy a kůra stromu obsahují kafrovou silici, která na vzduchu oxiduje a mění se v tuhý surový kafr. Kafrová silice se z přírodního materiálu získává destilací. K její průmyslové výrobě se používalo dřevo a kořeny stromů starých povětšinou 50 až 60 let, případně i listí ze stromů mladších. Ze silice se pak připravuje čistý kafr (Camphora naturalis raffinata). Tento produkt je někdy označován jako „japonský kafr“. V současnosti se tradiční způsob výroby udržel hlavně v Číně a na Tchaj-wanu, a to z důvodu potřeb tamního tradičního léčitelství. V průmyslu se dnes totiž používá zejména tzv. kafr technický, synteticky vyráběný z dostupnějšího pinenu, který je získáván z terpentýnového oleje extrahovaného z jehličnatých rostlin.
Kafr je bezbarvá až bílá vonná hmota, částečně krystalická, obsahující směs terpenických látek. Využití nachází zejména v lékařství a v parfumerii, kde se používá pro přípravu kosmetických a masážních přípravků, parfémů a jemných mýdel. V chemickém průmyslu je pak využíván k výrobě jiných terpenických derivátů, výbušnin, jako změkčovadlo plastických hmot, či jako složka laků a barev. Kafr zbavený safrolu se využívá k výrobě vanilkového a mátového aromatu pro potřeby potravinářského průmyslu.
Kafrovník se též využívá k výsadbě živých plotů, větrolamů a v Číně bývá též vysazován jako stínící dřevina pro ochranu čajovníkových plantáží před přímým sluncem.
-
Listy kafrovníku -
Plody kafrovníku -
Listy a plody -
Starý strom z Japonska -
Strom z Havaje -
Jižní Austrálie -
Kalifornie
Obsažené látky
Terpenické látky
Terpeny
|
Terpenické estery
|
|
Ostatní organické sloučeniny
Uhlovodíky
Alkoholy
|
Fenoly a jejich deriváty
|
Aldehydy
|
|
|
Ketony
|
|
Karboxylové kyseliny
|
|
Estery
|
|
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kafrovník lékařský na Wikimedia Commons
Portály: Rostliny
