Kolegium kardinálů

Kardinálové během pohřbu papeže Jana Pavla II.

Kolegium kardinálů (podle oficiálního překladu sbor kardinálů) nebo také kardinálské kolegium je jeden z orgánů katolické církve. Jedná se o soubor všech jejích kardinálů. Děkanem sboru kardinálů je od roku 2020 kardinál Giovanni Battista Re.

Schůze kolegia s papežem se nazývají papežské konzistoře. Při nich členové sboru radí papeži v církevních záležitostech, dochází ke kreaci nových kardinálů, případně (po smrti či rezignaci předešlého) i k volbě samotného papeže.

Charakteristika

Kolegium samotné nemá žádnou výkonnou moc, kromě doby sedisvakance, tedy období, během nějž není papežský úřad obsazen. I pak je ale jeho moc velmi omezena, zvláště pak apoštolskou konstitucí Universi Dominici Gregis a Základním zákonem státu Vatikán.

Hierarchie

Kardinálské kolegium je rozděleno na tři třídy (ordo). Práva a povinnosti kardinálů všech tříd jsou prakticky stejná, různost titulu je zejména otázkou prestiže (některé spíše ceremoniální role jsou ale vázány na konkrétní třídu kardinálů, děkan kolegia kardinálů se volí jen z karfinálů-biskupů, naopak kardinál-protojáhen je služebně nejstarší z kardinálů-jáhnů). Příslušnost kardinála ke třídě je určena při kreaci spolu s titulárním sídlem, papež se ale také může rozhodnout již existujícího kardinála přesunout do jiné třídy (zpravidla vyšší). Základní třídou je kardinál-jáhen. Vyšší třídou je kardinál-kněz. Tato třída je zdaleka nejpočetnější. Nejvyšší třídou je kardinál-biskup, která je naopak nejméně početná (tradičně jich bývalo 6, k březnu 2024 jich je 10 a dva východní patriarchové). Vzhledem k tomu, že všichni kardinálové by měli být biskupy, nemá titulatura souvislost s jejich reálným svěcením; jmenuje-li však papež kardinálem kněze (ne biskupa), je zpravidla kreován kardinálem-jáhnem.

Kongregace

Generální kongregace kardinálského kolegia (generální kongregace kardinálů) je orgán, který v omezeném rozsahu řídí římskokatolickou církev v době sedisvakance, a kterého se musí účastnit všichni kardinálové, kterým v tom nebrání právní překážky; pro kardinály bez volebního práva (starší 80 let) je účast nepovinná.[1]

Mimořádná kongregace kardinálského kolegia (mimořádná kongregace kardinálů) je čtyřčlenný výkonný orgán, který v omezeném rozsahu řídí římskokatolickou církev v době sedisvakance v době mezi generálními kongregacemi. Členy jsou kardinál-komoří svaté římské církve a tři kardinálové-asistenti losovaní generální kongregací z kardinálů oprávněných volit vždy na období tří dnů.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku College of Cardinals na anglické Wikipedii.

  1. a b Svolání první generální kongregace kardinálského kolegia Archivováno 6. 6. 2013 na Wayback Machine., TV Noe, 2. 3. 2013, TK ČBK

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech