Kostelní Hlavno

Kostelní Hlavno
kostel v Kostelním Hlavnu
kostel v Kostelním Hlavnu
Znak obce Kostelní HlavnoVlajka obce Kostelní Hlavno
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Obec s rozšířenou působnostíBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°15′27″ s. š., 14°41′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel519 (2024)[1]
Rozloha6,83 km²[2]
Katastrální územíKostelní Hlavno
Nadmořská výška194 m n. m.
PSČ294 76
Počet domů195 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKostelní Hlavno 12
294 76 Kostelní Hlavno
[email protected]
StarostkaIng. Veronika Demešová
Oficiální web: www.kostelnihlavno.cz
Kostelní Hlavno na mapě
Kostelní Hlavno
Kostelní Hlavno
Další údaje
Kód obce536130
Kód části obce70513
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kostelní Hlavno (něm.: Kirchenhlawno; (staré) Glauen)[4] se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se devět kilometrů severně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde 519[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1052.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[11]
  • 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[12]

Rok 1932

V obci Kostelní Hlavno (683 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] biograf Sokol, holič, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s obuví Baťa, pekárna, 10 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, obchod se střižním zbožím, trafika, truhlář, 4 obchody se zemskými plodinami.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Petra v okovech

Chrám v obci na návsi, zasvěcený sv. Petru v okovech, se poprvé připomíná v roce 1339. Byla to stavba gotická, přifařena k ní byla všechna tři Hlavna (tj. také Sudovo Hlavno a Hlavenec). Po roku 1800 byl starobylý chrám zbořen, protože hrozil sesutím a vystaven chrám nynější, který byl 8. listopadu 1807 vysvěcen.

Zasvěcení hlavenského kostela svatému Petru v okovech je v Česku neobvyklé. Vychází z legendy o sv. Petrovi. Sv. Petr, původním jménem Šimon, rybář z Betsaidy, se stal následovníkem Ježíše a jedním z dvanácti apoštolů. Ježíš ho nazval Petrem a přirovnal ke „skále“, na které bude stát vybudovaná církev („Petr“ znamená „skála“). V době, kdy král Herodes pronásledoval apoštoly a dal popravit sv. Jakuba Většího, byl zatčen a uvězněn i Petr. Když ve vězení spal mezi dvěma vojáky, zjevil se mu anděl a vyvedl ho nikým nepozorován z vězení a ven z města. Umění toto téma vyobrazuje obvykle tak, že Petr je v cele spoután řetězy a dotekem ho probudí anděl, zjevující se v zářivém světle. Vojáci v brnění spí. Tato událost vykládána jako symbol osvobozené církve. Petrovy okovy jsou dle tradice dnes uloženy v bazilice San Pietro in Vinculis v Římě (podle níž byly zasvěceny další kostely – viz Kostel svatého Petra v okovech).

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 5 km vede silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční stanice Stará Boleslav ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 072 v úseku mezi Lysou nad Labem a Mělníkem.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Benátky nad Jizerou, Kropáčova Vrutice, Praha, Sudovo Hlavno (dopravce TRANSCENTRUM bus, s. r. o.), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mečeříř (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Antonín Profous: Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původ, význam a změny. Bd. I.-III., Česká akademie věd a umění, Praha
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Vyhláška č. 513/2006 Sb.[nedostupný zdroj]
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610. (česky a německy)

Literatura

  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy…, 1901. Dostupné online. - kapitola Hlavno Kostelní, s. 180-182. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Praha-východ
Babice • Bašť • Borek • Bořanovice • Brandýs nad Labem-Stará Boleslav • Brázdim • Březí • Čelákovice • Černé Voděrady • Čestlice • Dobročovice • Dobřejovice • Doubek • Dřevčice • Dřísy • Herink • Hlavenec • Horoušany • Hovorčovice • Hrusice • Husinec • Jenštejn • Jevany • Jirny • Kaliště • Kamenice • Káraný • Klecany • Klíčany • Klokočná • Konětopy • Konojedy • Kostelec nad Černými lesy • Kostelec u Křížků • Kostelní Hlavno • Kozojedy • Křenek • Křenice • Křížkový Újezdec • Kunice • Květnice • Lázně Toušeň • Lhota • Líbeznice • Louňovice • Máslovice • Měšice • Mirošovice • Mnichovice • Modletice • Mochov • Mratín • Mukařov • Nehvizdy • Nová Ves • Nový Vestec • Nučice • Nupaky • Odolena Voda • Oleška • Ondřejov • Oplany • Panenské Břežany • Pětihosty • Petříkov • Podolanka • Polerady • Popovičky • Prusice • Předboj • Přezletice • Radějovice • Radonice • Říčany • Sedlec • Senohraby • Sibřina • Sluhy • Sluštice • Strančice • Struhařov • Stříbrná Skalice • Sudovo Hlavno • Sulice • Svémyslice • Světice • Svojetice • Šestajovice • Škvorec • Štíhlice • Tehov • Tehovec • Úvaly • Veleň • Veliká Ves • Velké Popovice • Větrušice • Vlkančice • Vodochody • Všestary • Vyšehořovice • Výžerky • Vyžlovka • Zápy • Záryby • Zdiby • Zeleneč • Zlatá • Zlonín • Zvánovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: a8e5f1c2-8f5b-464b-a82a-63e2e7923166
  • NKC: ge758681