Kyjevskopečerská lávra
| Kyjevskopečerská lávra | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | ukrajinské baroko |
| Architekt | Teodosius Pečerský |
| Výstavba | 1051 |
| Poloha | |
| Adresa | Kyjev, Ukrajina Ukrajina |
| Souřadnice | 50°25′56″ s. š., 30°33′44″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Kyjevskopečerská lávra | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Ukrajina Ukrajina |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, ii, iii, iv |
| Odkaz | 527 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1990 (14. zasedání) |
Kyjevskopečerská lávra (ukrajinsky Києво-Печерська лавра, rusky Киево-Печерская лавра) je pravoslavný klášterní komplex v ukrajinském Kyjevě, založený roku 1051 poustevníky Feodosijem a Antonijem Pečerským. Komplex je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Historie
Ve středověku byl významným kulturním centrem (archimandrita Jelisej Pletěněckij zde provozoval tiskárnu, která sehrála velkou roli v rozvoji ruské literatury) a dnes je sídlem metropolity Volodymyra (Viktor Sabodan), duchovního vůdce Ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát). Název pochází od slova пещера (jeskyně), protože původně žili mniši v labyrintu podzemních jeskyní, až později nad nimi byly postaveny chrámy. Dominantou areálu, který je vysokým srázem rozdělen na horní a dolní lávru, je 96,5 metru vysoká zvonice. Architektonicky nejcennějšími stavbami jsou Uspenský chrám a refektář. Součástí lávry je také Chrám Spasitele na Berestovu, ačkoli leží mimo její zdi.
Komunistický režim klášter v roce 1930 zrušil a proměnil v muzeum. Komplex lávry byl vážně poškozen za bojů druhé světové války, znovu byl vysvěcen v roce 1988 v rámci oslav tisíce let od přijetí křesťanství na Kyjevské Rusi.
Po nezdařené rekonstrukci ze začátku 21. století začala lávra chátrat. [zdroj?] V roce 2007 byla zvolena jedním z tzv. sedmi divů Ukrajiny. Podle kláštera je okolní část Kyjeva oficiálně pojmenována Pečerský rajón.
V areálu lávry je pochován ruský předseda vlády Pjotr Stolypin.
Odkazy
Související články
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Kyjev)
- Velká zvonice lávry
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjevskopečerská lávra na Wikimedia Commons - Galerie Kyjevskopečerská lávra na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Kyjevskopečerská lávra - Virtual reality tour of the Kiev-Pechersk Lavra of 360 (3D Photointeravtive)
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Ukrajinské památky na seznamu světového dědictví UNESCO | |
|---|---|
| Kyjev: Katedrála svaté Sofie, Kyjevskopečerská lávra • Lvov, historické centrum • Struveho geodetický oblouk • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy • Rezidence bukovinských metropolitů • Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině • Chersonésos • Historické centrum Oděsy | |
| Kyjev – hlavní město Ukrajiny | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rajóny | Darnycký • Desňanský • Dniperský • Holosijivský • Oboloňský • Pečerský • Podilský • Solomjanský • Svjatošynský • Ševčenkivský |  | |||||
| Městské části |
| ||||||
| Významné stavby |
| ||||||
Portály: Architektura a stavebnictví | Křesťanství | Ukrajina
