Lidská práva v Rusku

ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Nástroje v oblasti lidských práv, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (úplně) a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (s výjimkami) ztělesňují přednost mezinárodního práva před vnitrostátními právními předpisy podle kapitoly 1 článku 15 Ústavy.

Jako signatář Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má Rusko mezinárodní závazky vztahující se k problematice lidských práv.[1] V úvodu ke zprávě z roku 2004 o situaci v Rusku komisař pro lidská práva Rady Evropy zaznamenal "nepopiratelně prudké změny od rozpadu Sovětského svazu".[2]

Bývalý ombudsman Ruské federace Vladimir Lukin v posledních letech[kdy?] popisoval situaci v Rusku ohledně lidských práv jako nevyhovující. Nicméně dále podle Lukina to snahu nijak neodrazuje, protože budování právního státu a občanské společnosti v tak složité zemi jako je Rusko je tvrdý a dlouhý proces.[3]

Freedom House považuje Rusko za částečně svobodnou zemi se známkou 5 v občanských právech a svobodách (1 je nejsvobodnější, 7 nejméně svobodná) v letech 2002-2004; jako nesvobodnou se známkou 6 v oblasti politických práv a se známkou 5 v oblasti občanských svobod v letech 2005-2008 v souladu se zprávou Freedom in the World.[4] V roce 2006 zveřejnil týdeník The Economist hodnocení demokracie. Rusko se zde umístilo na 102. místě mezi 167 zeměmi a je definováno jako „hybridní režim s trendem omezování médií a dalších občanských svobod.“[5]

Evropský soud pro lidská práva je případy z Ruska zahlcen. K 1. červnu 2007 bylo 22,5% z nevyřízených případů namířeno proti Ruské federaci.[6] V roce 2006 bylo přijato 151 žádostí proti Rusku (z celkem 1634 případů ze všech země), zatímco v roce 2005 - 110 (z 1036), v letech 2004 - 64 (830), v letech 2003 - 15 (ze 753), v letech 2002 - 12 (z 578).[7][8][9]

Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv a také domácího tisku zahrnuje porušování lidských práv v Rusku[10] rozšířené a systematické mučení osob v policejních vazbách,[11][12] šikana (dědovščina) v ruské armádě, zanedbávání a týrání v ruských sirotčincích[13] a porušování dětských práv.[14] Podle Amnesty International jsou zde případy diskriminace, rasismu a vraždy příslušníků etnických menšin..[15][16] Od roku 1992 bylo v celé zemi zabito nejméně 50 novinářů.[17]

Od září 1999 během druhé čečenské války docházelo k popravám a "mizení" civilního obyvatelstva v Čečensku.[18][19][20] Podle ombudsmana Čečenské republiky, Nurdi Nuchažijeva, k březnu 2007 byl nejsložitější a bolestivý problém najít přes 2700 unesených a energicky držených občanů; analýza stížností občanů Čečenska ukazuje, že sociální problémy přicházejí stále častěji do popředí; před dvěma lety se stížnosti většinou týkaly porušování práva na život.[21]

10. ledna 2006 byly změněny zákony ovlivňující registraci a působení nevládních organizací (NGO) v Rusku.[3][22][23] Společnost rusko-čečenského přátelství byla zavřena.[24]

Existují případy útoků na demonstracích organizované místními úřady.[25] Velké obavy byla způsobeny vraždami opozičních zákonodárců a novinářů jako Anna Politkovská[26], Jurij Ščekočichin,[27] Galina Starovojtovová,[28] Sergej Jušenkov,[29] právník Stanislav Markelov a novinářka Anastasia Baburová, stejně jako žalář pro občansko-právní aktivisty, vědce a novináře jako Michail Trepaškin,[30] Igor Sutjagin,[31] a Valentin Danilov.[32]

Stav ruské společnosti

Podrobnější informace naleznete v článcích Putinismus, Ruská opozice a Cenzura internetu v Rusku.

Ruské státní televizní stanice, které sleduje 94 procent obyvatel, podle ruského sociologa Borise Dubina šíří v poslední době (2014) „strach z okolního světa, který nerozumí složité ruské povaze“. Z pořadů prý vyplývá pocit, že Rusové jsou jiní, složitější, lepší, s výjimečnou historickou zkušeností. Putin je pak se svými postoji, které jsou pro většinu ostatního světa nepřípustné, pro Rusy hrdinou. Když např. Putin tvrdí, že na Ukrajině ruští vojáci nejsou, všichni včetně Rusů podle Dubina vědí, že to není pravda, ale část Rusů to považuje za povolenou a geniální válečnou lest. Pohrdání druhými je podle něj vnímáno jako projev hrdosti a nezávislosti svébytného ruského národa a Narcismus ovládá státní, občanskou i vojenskou politiku v Rusku.[33]

Historik Alexej Kelin si myslí, že Rusové vnímají více emocionálně než Evropané, což je důsledkem toho, že se jim ještě nepodařilo dohnat Evropu ve všech směrech a zbavit se definitivně následků mongolské nadvlády, o což se snaží od dob Petra Velikého. Ruská elita podle něj byla vždy daleko od poddaných a v Rusku neexistovala téměř žádná občanská společnost, jen v roce 1917 byla procarská elita vystřídána bolševickými demagogy. Mocnáři si prý od té doby jen udržovali stav okolnostmi vynucené loajality poddaných a poddanství je přitom voliči vnímáno jako ochranářství a privilegia mocných jako přirozenost. Současný stav voličstvu vyhovuje a jen 20 procent Rusů se aktivně účastní politického života.[33]

Ostře se na téma Putinova režimu vyslovoval Boris Němcov jakožto jeden z hlavních ruských opozičních předáků. 80 procentní podporu Rusů Putinovi přikládá tomu, že prý Putin „systematicky Rusům vymýval mozky.“ Podle něj u nich vyvolal pocit méněcennosti vůči Západu, nenávist k cizincům, pocit, že je potřeba obnovit sovětské pořádky, a také víru, že lze svět ohromit pouze násilím, agresí, silou a strachem. Podle Němcova má ruská propaganda rysy Goebbelsova stylu, kdy je apelováno na city a jedná se podle hesla „tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou,“ cílí na prosté lidi a je účinná. Stojí za ní podle něj také generální ředitel Prvního kanálu Konstantin Ernst nebo vedoucí provládní agentury Rusko dnes Dmitrij Kiseljov. Rusko se podle Němcova pomalu mění v jakýsi hybridní fašistický stát využívající některé fašistické prvky a národnostní menšiny, jazyk a kulturu používá k rozkladu okolních států zevnitř a používá proti nim i proti vlastním lidem zločinné metody. Podle Němcovova odhadu bude Putin krizi na Ukrajině spíše prohlubovat a bude dále investovat značné finanční prostředky do modernizace armády.[34] 27. února 2015 byl Němcov zastřelen neznámým pachatelem v centru Moskvy,[35][36] dva týdny po tom, co vyjářil obavy z toho, že ho prezident Putin nechá kvůli svým kritickým postojům zabít.[37] Vykonavatelé byli dopadeni, ale objednatel vraždy je dosud nejasný (2016).[38]

Reference

  1. ↑ Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. CoE.int. Retrieved on 25 September 2015.
  2. ↑ Report by Mr. Alvaro Gil-Robles on his Visits to the Russian Federation [online]. Rada Evropy, Commissioner for Human Rights, 20 April 2005 [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ a b LUKIN, Vladimir. The Report of the Commissioner for Human Rights in the Russian Federation for the Year 2006 [online]. 2007 [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28 May 2008. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. verze v ruštině.
  4. ↑ Freedom in the World: The Annual Survey of Political Rights and Civil Liberties. Retrieved on 2009-07-11.
  5. ↑ Laza Kekic. The Economist Intelligence Unit's index of democracy. The Economist. 2007. Dostupné online [cit. 26 September 2015]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ European Court of Human Rights: Pending cases 01/07/2007 [online]. 1 June 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 July 2007. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ Survey of activities 2006; Registry of the European Court of Human Rights Strasbourg [online]. Council of Europe, 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 February 2007. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ Survey of activities 2005; Information document issued by the Registrar of the European Court of Human Rights [online]. Council of Europe, 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 July 2006. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ Survey of activities 2004; Information document issued by the Registrar of the European Court of Human Rights [online]. Council of Europe, 2004. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 October 2005. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  10. ↑ Rough Justice: The law and human rights in the Russian Federation. [s.l.]: Amnesty International, 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-12-2003. ISBN 0-86210-338-X. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  11. ↑ Torture and ill-treatment [online]. Amnesty International [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-11-04. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. ↑ Chechnya: Research Shows Widespread and Systematic Use of Torture: UN Committee against Torture Must Get Commitments From Russia to Stop Torture [online]. 12 November 2006 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-11. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. ↑ ABANDONED TO THE STATE - CRUELTY AND NEGLECT IN RUSSIAN ORPHANAGES [online]. Human Rights Watch [cit. 2009-07-12]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  14. ↑ Children's rights [online]. Amnesty International [cit. 2009-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-05. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  15. ↑ Ethnic minorities under attack [online]. Amnesty International [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 4 November 2002. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. ↑ 'Dokumenty!': Discrimination on grounds of race in the Russian Federation. [s.l.]: Amnesty International, 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne 06-04-2003. ISBN 0-86210-322-3. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  17. ↑ Journalists killed: Statistics and Background [online]. Committee to Protect Journalists [cit. 2009-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-07-2009. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. (As of July 9, 2009).
  18. ↑ Russia Condemned for Chechnya Killings - Human Rights Watch [online]. [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-11. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  19. ↑ Chechnya – human rights under attack [online]. Amnesty International [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-02-2008. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  20. ↑ Russia Condemned for 'Disappearance' of Chechen [online]. 27 July 2006 [cit. 2016-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30 July 2006. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  21. ↑ Interview with Nurdi Nukhazhiyev by Khamzat Chitigov [online]. [cit. 2016-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-08-2011. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  22. ↑ Russia's NGOs: It's not so simple by N. K. Gvozdev
  23. ↑ FINN, Peter. Russia Halts Activities of Many Groups From Abroad. The Washington Post. 19 October 2006. Dostupné online [cit. 16 March 2008]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  24. ↑ Russia: Court Orders Closure of Russian-Chechen Friendship Society [online]. Human Rights Watch [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-21. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  25. ↑ Russia: Moscow Must Investigate Police Violence at Memorial for Slain Journalist [online]. Human Rights Watch, 17 October 2006 [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-24. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  26. ↑ Chechen war reporter found dead. news.bbc.co.uk. BBC News, 7 October 2006. Dostupné online [cit. 16 March 2008]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  27. ↑ Agent unknown. Novaja gazeta. 30 October 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-25. (Russian) Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  28. ↑ Amnesty International condemns the political murder of Russian human rights advocate Galina Starovoitova [online]. Amnesty International [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 25, 2007. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  29. ↑ Yushenkov: A Russian idealist. news.bbc.co.uk. BBC News, 17 April 2003. Dostupné online [cit. 16 March 2008]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  30. ↑ Trepashkin case [online]. [cit. 2008-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29 January 2006. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  31. ↑ Case study: Igor Sutiagin [online]. Human Rights Watch [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  32. ↑ Physicist Found Guilty [online]. American Association for the Advancement of Science, 12 November 2004 [cit. 2008-03-16]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  33. ↑ a b PROCHÁZKOVÁ, Petra. Putin lže celému světu do očí. A doma v Rusku oslavují jeho hrdinství. Lidovky.cz [online]. 2014-09-11 [cit. 2015-03-03]. Dostupné online. 
  34. ↑ ‚V Rusku je hybridní fašismus.‘ Co řekl Němcov chvíli před smrtí. Echo24 [online]. 2015-03-07 [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. 
  35. ↑ В Москве убит Борис Немцов. Interfax.ru [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. (rusky) 
  36. ↑ Russian Opposition Leader Boris Nemtsov Reportedly Shot Dead In Moscow [online]. Interpretmag.com [cit. 2015-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ V Moskvě zastřelili kritika Kremlu Němcova, Putin mluví o nájemné vraždě. iDNES.cz [online]. 2015-2-27. Dostupné online. 
  38. ↑ VLACH, Tomáš. Putin kryje vrahy, tvrdí advokát Němcova. Týden.cz [online]. 2016-04-03 [cit. 2016-04-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Lidská práva v evropských zemích
Země
Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
 mapa Evropy
Území se sporným postavením
Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)
Lidská práva v asijských zemích
Afghánistán • Arménie • Ázerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čína • Filipíny • Gruzie • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán • Kuvajt • Kypr • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar • Nepál • Omán • Pákistán • Palestina • Rusko • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Srí Lanka • Sýrie • Tádžikistán • Tchaj-wan • Thajsko • Turecko • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor
 Mapa Asie