Loira : Průběh toku, Vodní režim, Využití, Reference Wikipedie, otevřená encyklopedie

Loira

O územní jednotce pojednává článek Loire (departement).

Loira
řeka v Orleans
Základní informace
Délka toku	1013 km
Plocha povodí	117 000 km²
Průměrný průtok	931^[1] m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
obec Sainte-Eulalie pod Mont Gerbier de Jonc ve Francouzském středohoří 44°50′6,04″ s. š., 4°12′33,2″ v. d. 1408 m n. m.
Ústí
mezi obcemi Saint-Nazaire a Saint-Brevin-les-Pins do Biskajského zálivu 47°16′0,01″ s. š., 2°11′8,99″ z. d. 0 m n. m.
Protéká
Francie Francie (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Biskajský záliv
řeka na mapě Francie
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loira (česká výslovnost: [loaːra], francouzsky Loire výslovnost [lwaːʁ], okcitánsky Léger) je nejdelší řeka ve Francii (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes), kterou protéká po celé své délce 1013 km. Plocha povodí měří 117 000 km², tj. více než pětinu rozlohy Francie.

Průběh toku

Loira pramení v Cevennách ve Francouzském středohoří na jižním úpatí hory Mont Gerbier de Jonc v nadmořské výšce 1408 m. Až k ústí řeky Allier má horský charakter, dále pak pokračuje Loirskou nížinou. Koryto na středním a dolním toku je v šířce 300 až 500 m obehnáno protipovodňovými hrázemi. Vlévá se do Biskajského zálivu Atlantského oceánu v departementu Loire-Atlantique, přičemž vytváří estuár.

Nejvyšších úrovní dosahuje hladina v únoru a v březnu, naopak nejnižších v srpnu a v září. Průměrný průtok vody v Saint-Nazaire činí přibližně 931 m³/s, maximální 6000 až 8000 m³/s. Pod Nantes se projevuje příliv a odliv.

Vodní doprava je možná do Roanne, přičemž nad Orléans především díky paralelním vodním kanálům. V délce 53 km od ústí do Nantes je dostupná pro námořní lodě. Je spojena vodními kanály se Seinou, Saônou a Rýnem.

Podrobnější informace naleznete v článku Zámky na Loiře.

V oblasti mezi Orléans a Angers se rozkládá 120 turisticky atraktivních pozdně gotických a renesančních zámků z 15. a 16. století, které se vyznačují složitou kompozicí, strohou členěnou dekorací fasád, filigránem a výběrem rozličných architektonických forem. Patří k nim např. Amboise, Chambord, Chenonceau, Villandry, Blois, Azay le Rideau.