Matan Kahana

Matan Kahana
Matan Kahana (2021)
26. ministr náboženských služeb
Ve funkci: 13. června 2021 – 15. května 2022
Předseda vlády	Naftali Bennett
Předchůdce	Ja'akov Avitan
Nástupce	Naftali Bennett (úřadující)
Poslanec Knesetu
Úřadující
Ve funkci od: 15. května 2022
Ve funkci: 3. října 2019 – 15. června 2021
Stranická příslušnost
Členství	Státní tábor
Vojenská služba
Služba	Izrael
Složka	Izraelské obranné síly
Doba služby	1990–2018
Hodnost	plukovník (aluf mišne)
Bitvy/války	druhá intifáda druhá libanonská válka operace Lité olovo operace Pilíř obrany operace Ochranné ostří
Narození	29. července 1972 (51 let) Haifa, Izrael
Kneset	22., 23., 24., 25.
Alma mater	Bar-Ilanova univerzita
Profese	pilot, politik
Commons	Matan Kahana
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matan Kahana (hebrejsky מתן כהנא‎; * 29. července 1972 Haifa) je izraelský politik, od května 2022 poslanec Knesetu za Státní tábor. Předtím působil jako náměstek ministra náboženských služeb a ministr náboženských služeb.

Je důstojníkem v záloze Izraelských obranných sil v hodnosti plukovníka. Sloužil jako stíhací pilot v Sajeret Matkal a v izraelském letectvu. Byl velitelem letky stíhaček F-16.^[1][2] Po odchodu z armády vstoupil do strany ha-Jamin he-chadaš. V roce 2022 vstoupil do aliance Státní tábor.

Životopis

Narodil se v Haifě manželům Oře a Elijovi. Když mu byly tři měsíce, přestěhoval se s rodinou do New Yorku ve Spojených státech, kde jeho otec studoval elektrotechniku a podnikovou ekonomiku. Když mu byly tři roky, rodina se vrátila do mošavu Bejt Gamli'el. Navštěvoval základní školu v kibucu Chafec Chajim (1. až 8. třída) a poté ješivu Netiv Me'ir.^[3] V mládí působil v organizaci Bnej Akiva.

Vojenská kariéra

Byl odveden do leteckého kurzu, ale podepsal zřeknutí se služby v Sajeret Matkal. Jako stíhací pilot sloužil tři a půl roku.^[4] V lednu 1994, když ukončil povinnou službu, nastoupil do kurzu pro stíhací piloty a sloužil jako stíhací pilot u 116. perutě.^[5]

Během své služby se jako pilot účastnil operací Lité olovo, Pilíř obrany a Ochranné ostří. Jako pilot F-16 se zúčastnil také druhé libanonské války.^[3][6] Zúčastnil se také operace, jejímž cílem bylo zničit rakety dlouhého doletu Hizballáhu.^[7]

V roce 2013 byl jmenován velitelem 109. perutě.^[8] Po ukončení funkce velitele 109. perutě v roce 2015 byl povýšen do hodnosti plukovníka. V srpnu 2018 byl propuštěn z Izraelských obranných sil. V prosinci 2020 ukončil po 25 letech své operační lety.^[9]

Politická kariéra

Po propuštění z Izraelských obranných sil v roce 2018^[3][5] působil na ministerstvu školství a v Centru pro vzdělávací technologie.^[10]

Dne 10. ledna 2019 oznámil svůj vstup do strany ha-Jamin he-chadaš vedené Naftali Bennett a Ajelet Šakedová.^[11] Před volbami v dubnu 2019 se umístil na čtvrtém místě kandidátky, ale poté, co strana nepřekročila volební práh, nebyl do Knesetu zvolen.^[12]

Před volbami v září 2019 se umístil na sedmém místě kandidátky aliance Jamina (za ha-Jamin he-chadaš). Aliance získala sedm mandátů a on byl zvolen do Knesetu.^[13]

Dne 13. června 2021 rezignoval na svou funkci poslance Knesetu a byl jmenován ministrem náboženských služeb ve vládě Naftali Bennetta.^[14] O den později jmenoval Šim'ona Ma'atuka výkonným ředitelem ministerstva.^[15] Během svého působení v této funkci podporoval zvýšení zastoupení žen v náboženských radách.^[16]

V lednu 2022 představil vládní plán týkající se gijuru.^[17] Mnoho rabínů, včetně vrchních rabínů Izraele, se ostře postavilo proti kašrutu a programům týkajícím se konverze.^[18][19]

Za účelem prozkoumání způsobu pohřbívání v Izraeli byla na jeho příkaz zřízena meziresortní komise.^[20]

V květnu 2022 rezignoval na funkci ministra náboženských služeb a prohlásil, že se vrátí do Knesetu. Nahradil Jom Toba Kalfona. Tento krok měl „pomoci posílit koalici“.^[21][22] Po své rezignaci se stal náměstkem ministra náboženských služeb. Koalice se pokusila o jeho jmenování zpět do funkce ministra náboženských služeb prostřednictvím hlasování v Knesetu.^[23] Hlasování zmařila Idit Silman, která hlasovala s opozicí.^[24]

V srpnu 2022 odešel z Jaminy a vstoupil do Státního tábora.^[25] Jeho působení ve funkci náměstka ministra náboženských služeb skončilo 15. srpna, kdy po třech měsících vypršel mandát Bennettovi, který působil jako úřadující ministr náboženských služeb.^[26]

Názory

Zastává liberální ekonomické názory a podporuje volný trh. Mimo jiné předložil návrhy zákonů, které zakazují stávky v základních orgánech.^[27]

V předvolební kampani kritizoval Histadrut.^[28] Kritizoval také Nejvyšší soud, který schválil kandidaturu členky Strany práce Ibtisám Mará'any do Knesetu.^[29]

Nesouhlasí se začleněním žen do speciálních bojových jednotek s odůvodněním, že jen málo žen má dostatečnou fyzickou zdatnost a že by takové začlenění mohlo poškodit věřící vojáky v těchto jednotkách.^[30]

Osobní život

Vystudoval bakalářský a magisterský obor právo na Bar-Ilanově univerzitě. Je ženatý s Lisou, doktorkou klinické psychologie, a je otcem čtyř dětí. Žije v náboženském mošavu Bejt Gamli'el.^[4][31] Jeho bratrancem je rabín Chajim Navon.^[32]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Matan Kahana na anglické Wikipedii a מתן כהנא‎ na hebrejské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Matan Kahana na Wikimedia Commons

• Matan Kahana na stránkách Knesetu (hebrejsky)
• Matan Kahana na Facebooku
• Matan Kahana na Telegramu