Meziměstí

Tento článek je o městě v okrese Náchod. O stejnojmenném nádraží pojednává článek Meziměstí (nádraží).
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Meziměstí
Centrum s městským úřadem
Centrum s městským úřadem
Znak města MeziměstíVlajka města Meziměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTeplice nad Metují
Obec s rozšířenou působnostíBroumov
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°37′29″ s. š., 16°14′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 333 (2024)[1]
Rozloha25,71 km²[2]
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ549 81
Počet domů571 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.4
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřadu5. května čp 1
549 81 Meziměstí
[email protected]
StarostaBc. Pavlína Jarešová, DiS.
Oficiální web: www.mezimesti.cz
Meziměstí
Meziměstí
Další údaje
Kód obce574252
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meziměstí (německy Halbstadt, Halberstadt) je město v okrese Náchod. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Městem protéká z Polska řeka Stěnava, která o patnáct kilometrů dál, za vesničkou Otovice, opět odtéká do Polska a vlévá se do Kladské Nisy.

Přírodní poměry

Území města Meziměstí leží v geomorfologickém podcelku Meziměstské vrchovinyBroumovské vrchovině, větší část území, včetně intravilánu města leží v Broumovské kotlině, ze severu je území omezeno Javořími horamiRuprechtickým Špičákem s nadmořskou výškou 880 m. Na Ruprechtickém Špičáku byla postavena rozhledna, která skýtá široký rozhled – na Krkonoše, Broumovské stěny, Stolové hory, atd.

Meziměstím protéká řeka Stěnava, jenž pramení v Polsku a později u obce Otovice opět odtéká do Polska, kde se pak vlévá do Kladské Nisy.

Historie

První zmínka o obci, tehdy zvané Dolní Vižňov (vznikl rozdělením Vižňova na horní a dolní), pochází z roku 1408. Meziměstí je nejmladším městem okresu Náchod, na město bylo povýšeno v březnu roku 1992.

Ještě na počátku 13. století byla krajina neobydlená. Podle listiny z roku 1213 dostal břevnovský opat Kuno od krále Přemysla Otakara I. území Policka, Broumovska a snad také území Teplicka a Adršpašska. Řádné osídlení začíná s jistotou v druhé polovině třináctého století, kdy král Přemysl Otakar II. do zdejší oblasti pozval německé kolonisty. Postupem času vznikla bohatá obec Vižňov, která se později rozdělila na Horní Vižňov s vlastním panstvím a Dolní Vižňov s panským dvorem a tvrzí. Právě Dolní Vižňov vytvořil jádro pozdějšího Meziměstí.

V 15. století na místě dnešního zámku v Dolním Vižňově (v dnešním Meziměstí) vznikla gotická tvrz, jejímž majitelem se udává Jan /Johann/ von Vižňov. V 16. století Jan III. nechal původní gotickou tvrz přestavět na renesanční zámek, který sloužil broumovským opatům jako letní sídlo.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Meziměstí.
  • Zámek v Meziměstí. Meziměstský zámek byl v letech 1728–1738 na přání tehdy žijícího broumovského opata Otomara Zinkeho přestavěn na barokní. Údajně tuto rekonstrukci provedl K. I. Dientzenhofer. V období první světové války se zámek využíval k různým účelům, například plnil funkci první školy v Meziměstí a po pozemkové reformě roku 1922 se stal soukromým zemědělským statkem. Po 2. světové válce objekt sloužil k zemědělským účelům a zchátral. Avšak v 70. letech proběhla velkolepá rekonstrukce, která zámku opět navrátila původní podobu. V letech 1976–1994 se zde usídlil MěÚ a MNV.[4]
  • Železniční stanice Meziměstí. Zdejší stanice byla vybudována v letech 1873–1875 zároveň s výstavbou trati Choceň – Broumov, jejíž cílem bylo spojit tehdejší Prusko s Rakouskem-Uherskem. Stavba si vyžádala 10 lidských životů a stála téměř 16 milionů zlatých. Rozlehlá staniční budova je technickou památkou. V budově je krom výdejny jízdenek, úschovny zavazadel a dalších samozřejmostí také umístěna tělocvična, restaurace, stálá železniční expozice a divadelní sál, který je svým umístěním uvnitř nádražní budovy v Evropě ojedinělý.
  • Kostel sv. Anny. Ve Vižňově, městské čási Meziměstí, se nachází barokní kostel, který byl v postaven v letech 1724–1728. Pravděpodobně jej postavil, stejně jako většinu kostelů na Broumovsku, Kilián Ignác Dientzenhofer.
  • Kostel sv. Jakuba Většího. Dva kilometry od vlastního Meziměstí se nachází Ruprechtice – též jedna z městských částí Meziměstí. Jejich dominantou je barokní kostel vysvěcený roku 1723.

Doprava

  • Autobusová: (přímé spojení) z Meziměstí do Ruprechtic, Vižňova, Starostína, Horního Adršpachu, Broumova. Autobusovou dopravu v Meziměstí a nejbližším okolí zajišťuje soukromý dopravce P – Transport.
  • Železniční: Vlakové nádraží Meziměstí leží na tratích Týniště nad Orlicí – Meziměstí, Wałbrzych–Meziměstí a Meziměstí – Střední Stěnava. Od sedmdesátých až do poloviny devadesátých let 20. století šlo o frekventovaný železniční hraniční přechod pro mezinárodní osobní i nákladní vlaky do Polska. Na počátku 21. století započalo rušení vlakových spojů Meziměstí–Praha (nebo Františkovy Lázně), a to především kvůli stálému úbytku cestujících. Bez přerušení (ale v nižší četnosti vlaků) byla zachována na denní bázi doprava do Broumova. V GVD 2016/17 jezdil jeden pár vlaků denně (pondělí až sobota) do Prahy jako rychlík Dobrošov, v GVD 2018/19 jako Hradečan. Ostatní rychlíky byly přemístěny na rameno Trutnov–Praha a vlaky z Meziměstí zkráceny do Starkoče a Týniště nad Orlicí. V GVD 2017/18 byla obnovena mezinárodní osobní doprava z/do Polska v podobě dvou párů přimých osobních vlaků Wrocław GłównyAdršpach a dvou párů přimých osobních vlaků Wrocław Główny – Meziměstí provozovaných o víkendech v období 28. dubna do 2. září a zajišťovaných společností GW Train Regio [5]

Kultura

Divadlo je v Meziměstí umístěno neobvykle přímo v nádražní budově. V první polovině 20. století tak nahradilo nevyužitou čekárnu. V divadle jsou každý rok pořádány Meziměstské divadelní hry, měšťanský bál, dětský karneval či ples vousatých. Dlouholetou tradici v Meziměstí má divadelní soubor J. K. Tyla.

Knihovna se řadí se mezi knihovny tzv. všeobecné, bez speciálního zaměření. Okolo 270 čtenářů si může vybírat z více než 15 000 titulů.

Mateřské centrum Klíček zajišťuje pravidelnou zábavu pro rodiče a především jejich děti ve formě výuky angličtiny, amatérského divadla apod.

Relaxace

Areál zdraví (koupaliště) nabízí vyjma třech různě rozlehlých a hlubokých bazénů také volejbalový a tenisový kurt, stolní tenis, stánky s občerstvením či půjčování slunečníků. Na koupališti se konají také diskotéky a další společenské akce (pálení čarodějnic apod.). V zimních měsících je v areálu otevřena také sauna. Koupaliště patří k největším na Náchodsku a v nejbližších letech[kdy?] by se mělo dočkat rekonstrukce nutné k celkovému omlazení areálu.

Média

Televize Meziměstí byla rozvedena mezi domy s větším počtem obyvatel. Většinu vysílání TvM tvořily inzeráty, které byly podávány obyvateli města Meziměstí a okolních obcí. Zpestření nabízela občasná krátká videa shrnující dění ve městě (koncerty, soutěže). Televize Meziměstí již v současné době nefunguje.

Meziměstský zpravodaj vydává město Meziměstí s nákladem cca 800 výtisků a podobně jako výše zmíněná TvM informuje o dění ve městě.

Části obce

K samotnému Meziměstí je dnes přidruženo několik dříve samostatných vesnic:

Od 1. července 1985 do 31. srpna 1990 k městu patřily i Vernéřovice.[6]

Galerie

  • Zámek
    Zámek
  • Základní škola
    Základní škola
  • Centrum Walzel
    Centrum Walzel
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice
  • Nádražní hala
    Nádražní hala
  • ZUŠ a knihovna
    ZUŠ a knihovna
  • Rybník u zámku
    Rybník u zámku
  • Sportovní areál
    Sportovní areál

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Meziměstí (Halbstadt), s. 226–230. 
  5. Jízdní řád 2018, trať 026. www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady.html [online]. 2017-12-10, rev. 2018-06-10 [cit. 2018-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-16. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 614. 

Literatura

  • SOUČEK, Jan. Meziměstí – od historie k současnosti. Meziměstí: Město Meziměstí, 2008. 120 s. ISBN 978-80-254-2529-9. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Meziměstí
Části obce
Města, městyse a obce okresu Náchod
Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 4efc1f79-27c4-4718-9ab1-59a0d56fc584
  • NKC: ge130000
  • GND: 4331880-0
  • LCCN: n97084057
  • NLI: 987007545037305171
  • VIAF: 136216320