Mikuláš V.

Jeho Svatost Mikuláš V.
208. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	6. března 1447
Uveden do úřadu	19. března 1447 (intronizace)
Pontifikát skončil	24. března 1455
Předchůdce	Evžen IV.
Nástupce	Kalixtus III.
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	17. března 1447
Kardinálská kreace	16. prosince 1446 kreoval Evžen IV.
Osobní údaje
Rodné jméno	Tommaso Parentucelli
Datum narození	15. listopadu 1397
Místo narození	Sarzana, Janovská republika
Datum úmrtí	24. března 1455 (ve věku 57 let)
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Grotte Vaticane
Seznam papežů nosících jméno Mikuláš multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš V., rodným jménem Tommaso Parentucelli (15. listopad 1397 Sarzana – 24. březen 1455 Řím), byl od roku 1447 až do své smrti papežem katolické církve (1447–1455). Papežské jméno „Mikuláš “ si zvolil na počest svého učitele a benefaktora bl. Mikuláše Albergatiho.

Život

Během svého pontifikátu pozoroval dobytí Konstantinopole Osmanskou říší. Pokusil se tomu zabránit vyhlášením křížové výpravy, ale neuspěl. Přispěl k rezignaci vzdoropapeže Felixe V. roku 1449, čímž ukončil poslední velké papežské schizma. A následné poté došlo k rozpuštění Basilejského koncilu.

Jako klíčová postava renesance se také snažil učinit z Říma centrum umění a literatury. V Římě nechal posílit opevnění, obnovil akvadukty a přestavěl mnoho kostelů. Rovněž za jeho papežského působení vznikly první návrhy na pozdější Baziliku svatého Petra.

V roce 1448 založil Vatikánskou knihovnu a také uzavřel tzv. vídeňský konkordát, který byl právním rámcem vztahů Apoštolského stolce se Svatou říší římskou až do jejího zániku.

Papežská kancelář v této době začíná psát všechna breve a další písemnosti humanistickou polokurzívou (tehdy zvanou lettera dei brevi) a má tak velký vliv na pozdějším rozšíření tohoto typu písma. ^[1]

Buly Dum Diversas a Romanus Pontifex

V roce 1452 vydal papež Mikuláš V. bulu Dum Diversas a později v roce 1455 bulu Romanus Pontifex. Obě buly potvrzovaly portugalské nároky na země, které objeví, a také potvrzovaly, že Evropané mohou zotročit všechny Saracény a pohany, kteří se v těch zemích vyskytují.^[2] Papež František uvedl v roce 2023 bulu Dum Diversas jako příklad papežského dokumentu, který nelze ve stávající podobě opakovat, protože byl kulturně podmíněn a toleroval otroctví.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kardinálů jmenovaných Mikulášem V.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš V. na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.