Miloš Forman

Miloš Forman
Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009)
Miloš Forman na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2009)
Rodné jménoJan Tomáš Forman
Narození18. února 1932
Čáslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. dubna 2018 (ve věku 86 let)
Danbury, Connecticut,
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbeníWarren
New Warren Cemetery
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky1963–2011
ChoťJana Brejchová (1958–1962)
Věra Křesadlová (1964–1999)
Martina Formanová (1999–2018)
DětiPetr Forman
Matěj Forman
Andrew Forman
James Forman
RodičeOtto Kohn
PříbuzníJoseph Kohn (sourozenec)
Antonie Formanová[1] (vnučka)
Oficiální webmilosforman.cz
Český lev
Dlouholetý umělecký přínos českému filmu
1997
Oscar
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
Zlatý glóbus
Nejlepší režie
1975 – Přelet nad kukaččím hnízdem
1984 – Amadeus
1996 – Lid versus Larry Flynt
Cena BAFTA
Nejlepší režie
1976 – Přelet nad kukaččím hnízdem
César
Nejlepší zahraniční film
1985 – Amadeus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Forman, původně Jan Tomáš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA), byl česko-americký[2][3] filmový režisér, scenárista a příležitostný herec. Patřil k čelným představitelům čs. nové vlny v 60. letech, po roce 1968 odešel do USA, kde se také propracoval mezi špičku a natočil řadu úspěšných a oceňovaných filmů. Za svou kariéru získal dva Oscary za nejlepší režii, tři Zlaté glóby a cenu BAFTA ve stejné kategorii. Jeho dvorním kameramanem byl Miroslav Ondříček.

Biografie

Původ a mládí

Matrika žáků základní školy v Čáslavi z let 1939–1941 se jménem Miloše Formana.

Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, který působil jako středoškolský učitel. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn,[4] o čemž se však dozvěděl až po válce. Mládí prožil Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.[5]

Jako dítě přišel o oba rodiče. Otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů, kde Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi.[5] Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.[6] Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944.[7][8]

Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných[9] v Náchodě[10] a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího, kde jeho spolužáky byli Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o něj přišli. On sám měl možnost dále bydlet v jedné z jeho místností, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (*1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.[11]

Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.[12]

Filmová tvorba

Studium a tvorba v Československu

Forman vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, hlavním důvodem studií bylo vyhnout se vojenské službě. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka, se kterým spolupracoval nejen na filmech (Dědeček automobil), ale také na představeních Laterny magiky.

Do roku 1968 natočil v Československu společně s kameramanem Miroslavem Ondříčkem několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již středometrážním debutem Konkurs z roku 1962 (který byl společně se snímkem Kdyby ty muziky nebyly uveden do kin v roce 1963 jako pásmo pod názvem Konkurs), pro který zinscenoval s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem fiktivní konkurz v divadle Semafor. Ve stejném roce vznikl film Černý Petr, který k překvapení svého tvůrce získal hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard).

Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly Lásky jedné plavovlásky, černobílý film z roku 1965. Film byl nominován na ceny Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.[13] Britský filmový časopis Empire zařadil toto dílo v roce 2010 na 89. místo mezi 100 nejlepšími cizojazyčnými filmy všech dob.[14] Následující film Hoří, má panenko z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara a umožnil Formanovi emigrovat do Spojených států.

Filmová tvorba ve Spojených státech

Za normalizace legálně odešel do Spojených států, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu Amadeus v Kroměříži, Praze a jejím okolí.

Ve svém prvním filmu natočeném v USA, Taking Off z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americké společnosti v tehdy doznívající éře hippies. Film byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, adaptací románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný zfilmovaný muzikál Vlasy (Hair) z roku 1979, poté historické drama Ragtime podle stejnojmenného románu Edgara Lawrence Doctorowa (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA v letech 1906 až 1914.

Václav Havel, Ladislav Županič a Miloš Forman na oslavách výročí Divadla Semafor v roce 1999

Film Amadeus z roku 1984 o životě a smrti hudebního skladatele 18. století Wolfganga Amadea Mozarta získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů, díky jehož natáčení se mohl po deseti letech vrátit do své vlasti (film se natáčel mimo jiné v Kroměříži). I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. Valmont (1989), což je adaptace románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclos z roku 1782. Roku 1996 natočil film Lid versus Larry Flynt, s Woody Harrelsonem a Courtney Love v hlavních rolích, za který byl nominován na Oscara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi Andy Kaufmanovi Muž na měsíci, kde herec v hlavní roli Jim Carrey získal Zlatý glóbus. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu Edwarda Nortona Rabín, kněz a krásná blondýna.

Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře Formanův film Goyovy přízraky, natočený ve Španělsku v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci Natalie Portmanová a Javier Bardem, kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského malíře Francisca Goyi.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s názvem Dobře placená procházka, které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem Petrem Formanem.

Soukromý život

Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 Jana Brejchová. Jeho synové z druhého manželství s Věrou Křesadlovou jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě Warren ve státě Connecticut.[15] Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.[16]

Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.[17][18]

Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna na hřbitově ve Warrenu.[19][20][21]

Pamětní místa

Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na konci Pařížské ulice v Praze 1.

Filmografie

Režie

Herec

  • 1954: Stříbrný vítr
  • 1957: Dědeček automobil
  • 1986: Hořkost
  • 1989: New Year's Day
  • 2000: Rabín, kněz a krásná blondýna (farář Havel)
  • 2009: Peklo s princeznou (čert)
  • 2011: Milovaní

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Milena Štráfeldová. Komenského škola ve Vídni [online]. Český rozhlas, 2002-10-06 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Stephanie Haney. Iconic director Milos Forman who won an Oscar for One Flew Over the Cuckoo's Nest dies at 86 after a 'short illness'. Mail Online [online]. 2018-04-14, rev. 2018-04-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
  5. ↑ a b MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79. 
  6. ↑ http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
  7. ↑ Prof. Rudolf Forman - osobní karta [online]. Arolsen Archives - International Center on Nazi Persecution [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ Die Toten des KZ Mittelbau-Dora 1943-1945 - Prof. Rudolf Forman [online]. KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospívání. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62. 
  10. ↑ Josef Škvorecký: Náchod to krásné město Kostelec. Náchod 2004, ISBN 80-85274-30-2, S. 119.
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.meucaslav.cz [online]. [cit. 2018-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05. 
  12. ↑ Doksy, s. 80
  13. ↑ The Loves of a Blonde (1965) - Awards, [1].
  14. ↑ The 100 Best Films Of World Cinema – 89. Loves of a Blonde [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ Milos Forman, Oscar-Winning Director of 'Cuckoo's Nest' and 'Amadeus,' Dies at 86 [online]. The Hollywood Reporter, 14 April 2018 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  16. ↑ FRÁNEK, Tomáš. Věčná Slavia je na okraji propasti, všímají si ve světě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-05-06 [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Tajemství režiséra Miloše Formana. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2002-02-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ Miloš Forman vyrůstal jako sirotek. Rodiče mu před jeho očima odvleklo gestapo, zůstal sám. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  19. ↑ SPÁČILOVÁ, Mirka. Formana už pochovali. Všichni jsme jeho děti, míní režisér Jiří Strach. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-16 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. 
  20. ↑ MICHAEL CIEPLY. Milos Forman, 86, Dies; Won Oscars for ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’. The New York Times [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Matt Schudel. Milos Forman, Oscar-winning director of ‘Cuckoo’s Nest’ and ‘Amadeus’ dies at 86. Washington Post [online]. 2018-04-14 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • DOUPOVCOVÁ, Zuzana. Ženské postavy ve filmech Miloše Formana. Brno, 2009 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Masarykova univerzita, Filozofická fakulta]]. Vedoucí práce Václav Březina. Dostupné online.
  • FORMAN, Miloš; [[Jan Novák (spisovatel)|NOVÁK, Jan]]. Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda? Autobiografie Miloše Formana. Praha: Bookman, 2007. 469 s. ISBN 978-80-903455-7-7. 
  • HAVLÍNOVÁ, Zdena. Realismus a autenticita filmu Lásky jedné plavovlásky: Neoformalistická analýza. Brno, 2014 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
  • HAVLÍNOVÁ, Zdena. Aplikace tří metodologických teorií na film Lásky jedné plavovlásky. Brno, 2012 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
  • STUDENÁ, Ivana. Česká filmová tvorba Miloše Formana. Brno, 2006 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Markéta Dvořáčková. Dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha, Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 330. 
  • Audiokniha Co já vím?, vydala Audiotéka, načetl Hynek Čermák
  • LUKEŠ, Jan: Miloš Forman v kostce. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2983-6

Externí odkazy

Cena Akademie za nejlepší režii
1927–1950

Frank Borzage (1927/1928, drama) • Lewis Milestone (1927/1928, komedie) • Frank Lloyd (1928/1929) • Lewis Milestone (1929/1930) • Norman Taurog (1930/1931) • Frank Borzage (1931/1932) • Frank Lloyd (1932/1933) • Frank Capra (1934) • John Ford (1935) • Frank Capra (1936) • Leo McCarey (1937) • Frank Capra (1938) • Victor Fleming (1939) • John Ford (1940) • John Ford (1941) • William Wyler (1942) • Michael Curtiz (1943) • Leo McCarey (1944) • Billy Wilder (1945) • William Wyler (1946) • Elia Kazan (1947) • John Huston (1948) • Joseph L. Mankiewicz (1949) • Joseph L. Mankiewicz (1950)

1951–1975

George Stevens (1951) • John Ford (1952) • Fred Zinnemann (1953) • Elia Kazan (1954) • Delbert Mann (1955) • George Stevens (1956) • David Lean (1957) • Vincente Minnelli (1958) • William Wyler (1959) • Billy Wilder (1960) • Jerome Robbins a Robert Wise (1961) • David Lean (1962) • Tony Richardson (1963) • George Cukor (1964) • Robert Wise (1965) • Fred Zinnemann (1966) • Mike Nichols (1967) • Carol Reed (1968) • John Schlesinger (1969) • Franklin J. Schaffner (1970) • William Friedkin (1971) • Bob Fosse (1972) • George Roy Hill (1973) • Francis Ford Coppola (1974) • Miloš Forman (1975)

1976–2000

John G. Avildsen (1976) • Woody Allen (1977) • Michael Cimino (1978) • Robert Benton (1979) • Robert Redford (1980) • Warren Beatty (1981) • Richard Attenborough (1982) • James L. Brooks (1983) • Miloš Forman (1984) • Sydney Pollack (1985) • Oliver Stone (1986) • Bernardo Bertolucci (1987) • Barry Levinson (1988) • Oliver Stone (1989) • Kevin Costner (1990) • Jonathan Demme (1991) • Clint Eastwood (1992) • Steven Spielberg (1993) • Robert Zemeckis (1994) • Mel Gibson (1995) • Anthony Minghella (1996) • James Cameron (1997) • Steven Spielberg (1998) • Sam Mendes (1999) • Steven Soderbergh (2000)

2001–dosud

Ron Howard (2001) • Roman Polański (2002) • Peter Jackson (2003) • Clint Eastwood (2004) • Ang Lee (2005) • Martin Scorsese (2006) • Joel Coen a Ethan Coen (2007) • Danny Boyle (2008) • Kathryn Bigelowová (2009) • Tom Hooper (2010) • Michel Hazanavicius (2011) • Ang Lee (2012) • Alfonso Cuarón (2013) • Alejandro González Iñárritu (2014) • Alejandro González Iñárritu (2015) • Damien Chazelle (2016) • Guillermo del Toro (2017) • Alfonso Cuarón (2018) • Pong Čun-ho (2019) • Chloé Zhaová (2020) • Jane Campionová (2021) • Daniel Kwan a Daniel Scheinert (2022)

Zlatý glóbus za nejlepší režii
1943–1950

Henry King (1943) • Leo McCarey (1944) • Billy Wilder (1945) • Frank Capra (1946) • Elia Kazan (1947) • John Huston (1948) • Robert Rossen (1949) • Billy Wilder (1950)

1951–1975

László Benedek (1951) • Cecil B. DeMille (1952) • Fred Zinnemann (1953) • Elia Kazan (1954) • Joshua Logan (1955) • Elia Kazan (1956) • David Lean (1957) • Vincente Minnelli (1958) • William Wyler (1959) • Jack Cardiff (1960) • Stanley Kramer (1961) • David Lean (1962) • Elia Kazan (1963) • George Cukor (1964) • David Lean (1965) • Fred Zinnemann (1966) • Mike Nichols (1967) • Paul Newman (1968) • Charles Jarrott (1969) • Arthur Hiller (1970) • William Friedkin (1971) • Francis Ford Coppola (1972) • William Friedkin (1973) • Roman Polański (1974) • Miloš Forman (1975)

1976–2000

Sidney Lumet (1976) • Herbert Ross (1977) • Michael Cimino (1978) • Francis Ford Coppola (1979) • Robert Redford (1980) • Warren Beatty (1981) • Richard Attenborough (1982) • Barbra Streisandová (1983) • Miloš Forman (1984) • John Huston (1985) • Oliver Stone (1986) • Bernardo Bertolucci (1987) • Clint Eastwood (1988) • Oliver Stone (1989) • Kevin Costner (1990) • Oliver Stone (1991) • Clint Eastwood (1992) • Steven Spielberg (1993) • Robert Zemeckis (1994) • Mel Gibson (1995) • Miloš Forman (1996) • James Cameron (1997) • Steven Spielberg (1998) • Sam Mendes (1999) • Ang Lee (2000)

2001–dosud

Robert Altman (2001) • Martin Scorsese (2002) • Peter Jackson (2003) • Clint Eastwood (2004) • Ang Lee (2005) • Martin Scorsese (2006) • Julian Schnabel (2007) • Danny Boyle (2008) • James Cameron (2009) • David Fincher (2010) • Martin Scorsese (2011) • Ben Affleck (2012) • Alfonso Cuarón (2013) • Richard Linklater (2014) • Alejandro G. Iñárritu (2015) • Damien Chazelle (2016) • Guillermo del Toro (2017) • Alfonso Cuarón (2018) • Sam Mendes (2019) • Chloé Zhaová (2020) • Jane Campionová (2021) • Steven Spielberg (2022)

Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra  (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019) • Hynek Bočan (2020) • Ivo Špalj (2021) • Marcela Pittermannová (2022) • Vladimír Smutný (2023)
Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes
1946–1949
Georges Huisman (1946–1949)
1950–1959
André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959)
1960–1969
Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969)
1970–1979
Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morganová (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979)
1980–1989
Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989)
1990–1999
Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999)
2000–2009
Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009)
2010–2019
Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019)
od 2020
Spike Lee (2020–2021) • Vincent Lindon (2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech