Netřesk střešní

Jak číst taxoboxNetřesk střešní
alternativní popis obrázku chybí
Netřesk střešní
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleďtlusticovité (Crassulaceae)
Rodnetřesk (Sempervivum)
Binomické jméno
Sempervivum tectorum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae).

Popis

Netřesk střešní je vytrvalá bylina s růžicí přízemních, dužnatých listů, která vytváří ve volné přírodě a na zahradách na suchých stanovištích husté porosty. Jde o robustní rostlinu, v květu může mít až 60 cm. Rozevřená růžice může mít i více než 10 cm v průměru. Listy má červeně skvrnité. Na okrajích jsou listy bílé brvité, jinde jsou lysé.[1]

Ze starších (dospělých) růžic vyrůstají na začátku léta stonky zakončené závinem z množství růžově zbarvených květů. Po odkvetení růžice odumírá. Rostlina se však rozmnožuje převážně vegetativně zakořeněním dceřiných růžic.

Původ a výskyt

Nestřesk střešní je původem z hor jižní Evropy - najdeme ho v Pyrenejích, Alpách, v horách střední Francie, Apeninách a Dinárských horách. Dnes je pěstován v celé Evropě i Severní Americe. Občas může zplaňovat.[2]

Netřesk střešní roste na zvětraných skalách a rumovištích a často se vysazuje v zahradách. Existuje v řadě různých kultivarů. Kdysi se dával i jako ozdoba zdi a ochrana střechy, protože se věřilo, že chrání budovy před bleskem. Císař Karel Veliký údajně vydal příkaz, že se má netřesk střešní sázet na všechny střechy.[3]

Dnes se opět používá jako jedna z rostlin na zelenou střechu, ale dává se i na verandy, schodiště.

Pěstování

Netřesk střešní dáváme na sluneční stanoviště. Množíme ho v jarní době listovými řízky, odnožemi nebo ze semen. Sází se do sponu asi 20x20 cm.[3] Je velmi nenáročný, pokud má prostor, rozrůstá se a pokrývá půdu.

Ohrožení a ochrana

Netřesk střešní patří mezi chráněné druhy v Maďarsku.[2]

Léčitelství

Podle Českého herbáře (Alois Hynek,Praha,m 1899): „Listí šťavnaté má chuť nakyslou, trpkou, užívá se za chladící lék v zimnici a krvotoku; odvar proti úplavici a přílišné čmýře. Kořen má chuť ostrou a hořkou.

Šťáva z listí zahání kuří oka; zvláště dobře přiložiti na oko list rozmačkaný; rovněž tak užívá se jich při bolavých prsech; na vole klade se náplast z netřesku, soli a oleje, vše dohromady stlučeno.“[4]

Galerie

  • Netřesk střešní (Sempervivum tectorum)
    Netřesk střešní (Sempervivum tectorum)
  • Květ netřesku střešního
    Květ netřesku střešního
  • Netřesk střešní ve španělské vesnici La Cellera de Ter
    Netřesk střešní ve španělské vesnici La Cellera de Ter
  • Netřesk střešní na střeše
    Netřesk střešní na střeše
  • Květ netřesku střešního v korýtku
    Květ netřesku střešního v korýtku
  • Květ netřesku střešního v korýtku
    Květ netřesku střešního v korýtku
  • Listové růžice netřesku střešního
    Listové růžice netřesku střešního

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skalnica strechová na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ http://www.garten.cz/a/cz/2482-sempervivum-netresk/
  2. ↑ a b http://botany.cz/cs/sempervivum-tectorum/
  3. ↑ a b Archivovaná kopie. www.floranazahrade.cz [online]. [cit. 2009-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-21. 
  4. ↑ . V. K.: Český herbář, nakladatelství Alois Hynek, Praha, 1899 , str. 155 http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?433

Literatura

  • J. Volák, J. Stodola, F. Severa - Velká kniha léčivých rostlin

Externí odkazy

Identifikátory taxonu